Drobky – 9.10.2010

Nový stoupák, sobotní polétání, díra (?) v posledním návrhu výškových spínačů a zamyšlení nad pravidly.

Nový stoupák
Zbavil jsem se „vesla“ (viz pohádka o Zlatovlásce 🙂 ) a předal ho Alešovi. Má na to, aby ze „stoupáku“ udělal důstojnou platformu našeho elektroleteckého dění. Nejprve mi to přišlo trochu líto, přeci jen to bylo trochu moje dítě, ale bude v dobrých rukou – Aleš má jak vědomosti, tak hlavně nápady a chuť. Ať mu dlouho vydrží!!!

Sobotní polétání
„Svolal“ jsem si na sobotu Non-stop, ale v podstatě se všichni omluvili, jiné akce, rodinné důvody a tak. Přesto se létalo (nesoutěžně), byl nádherný podzimní den.


Nebe bylo plné draků, že trefím šňůru jsem se lekl jen jednou 😀


Taky trpíte na dvouplošníky? Já jo.


Lelka jsem dal Arnoštovi v rámci jarního úklidu. Létá hezky, lipolka na místo AR500 pomohla, i když motor zůstal „plechovka“, kvůli těžišti. Jen by to chtělo výraznější zbarvení, tvary jsou samy o sobě moc jednoduché.

Provětral jsem Optimu, ale na tu foukalo málo, takže jsem se „zachraňoval“ s Majnou. Létám teď non-stop 3×10 minut (s poctivými průlety) a sleduji spotřebovaný motorový čas. Obvyklá hodnota je tak 1:40, dnes mi stačilo 0:41!

Záznamníky výšky
Poslední návrh (neoficiální) pravidel FXJ přináší novinku – namísto omezení vypínací výšky by se měla výška měřit a poté odečítat od skóre. Je to spravedlivé, je to zajímavé a taky trochu revoluční, což může být problém :-). Mně se to ale líbí a moc.

Za startovní výšku je považována výška v čase vypnutí motoru plus 5 sekund. Tato 5 sekundová prodleva by měla ošetřit případné nastoupání modelu po urychlení motorem (zooming). Nedalo mi to a trochu jsem si „započítal“:

Kdyby nebyl odpor vzduchu, tak model s počáteční rychlostí V nastoupá do výšky přibližně V*V/20 metrů a bude mu to trvat přibližně V/10 sekund. Pokud model poletí rychlostí 100 m/s (to je 360 km/h!), vyleze za 10 sekund do 500 m. Tento případ je na následujících diagramech vyznačen červeně. Když uvážím reálný model a reálný vzduch (se třením), tak pro model s plošným zatížením 50 g/dm2 a součinitelem odporu 0.03 dostanu křivky modré.


Jsou to data vypočtená, ale zdá se mi, že to celkem sedí. Při vstupní rychlosti 100 m/s tedy model nastoupá asi 200 m a bude mu to trvat právě oněch 5 sekund. To je dobře.

Potom je tu ještě varianta, kdy model nastoupá, vrhne se střemhlav dolů, aby 5 sekund po vypnutí motoru prolétl nízko a setrvačností se vrátil do výšky. Na tuto alternativu návrh pravidel nestačí.

Při střemhlavém letu výše definovaný model dosáhne rovnovážné rychlosti asi 200 km/h. Dle výpočtu to vypadá, že i když přejde do střemhlavého letu rychlostí o hodně vyšší, za několik sekund se zbrzdí na oněch 200 km/h. Pro vstupní rychlost do stoupání 200 km/h je potom zisk výšky asi 100 m.

Je to jen výpočet, ale podobný scénář určitě možný je. Mně ty FXJ přijdou skoro prokleté, vždycky nějaký šťoural 😆 nějakou díru najde, teď abych se bál, co mi Palo a Petr provedou. I když možná něco přehlížím, nevím, těch 360 km/h mi přijde hodně extrémních. Uvidíme :-).

Zamyšlení nad pravidly
Mohl bych spekulovat, proč existují rozdíly v přístupu k soutěžím mezi Amerikou a zbytkem světa, ale rozdíly jsou. Zvláště Evropané se zdají milovat nebo alespoň ve velké míře tolerovat technické složitosti, jako je měření, prokazování, apod. I v Americe létáme F3J a F3B, ale k rozsahu, v jakém se tyto kategorie létají v Evropě, se neblížíme ani vzdáleně. Nejenže jsou tyto soutěže mnohem složitější než naše termické kategorie, ale jsou i mnohem náročnější na pořadatele. Při pohledu odtud se zdá, že Evropané mají větší sklon zabývat se možnostmi získání případné výhody nepřípustným způsobem (podvodem). Za třicet let jsem nezažil protest na soutěži. Pravděpodobně je to důsledkem rozdílných způsobů myšlení, ale i výsledkem znění pravidel, která jsou tak neomezující, jak je jen možné. Zdá se mi, že čím jsou pravidla složitější, tím více přitahují lidi, kterým není zatěžko “používat pravidel” k dosažení vítězství.

(Dále autor píše, že závodil 20 let na plachetnicích, kde jsou tak složitá pravidla, že už ho ani nebavilo, jak se prošedivělí pánové pořád hádají. Zejména lidé, kterým plachtění zas až tak moc dobře nešlo, v tom vynikali a prý mezi nimi bylo neúměrné množství právníků 🙂 ).
(originál na RCGroups – anglicky)

Já jen mohu připojit svůj souhlas:
1. Pokud se nevejdou pravidla na 1 stránku, jsou moc složitá.
2. Kdo nechce dodržovat ducha kategorie (což není to samé jako psané znění pravidel), ať jde raději dělat něco jiného.

Honza
9.10.2010

Komentáře: 3

  1. Honzo, použil si v príklade trochu ne E-gliderové rýchlosti, ale vcelku to sedí…
    Špička F5J v Slovinsku v týchto dňoch atakuje hranicu 45 m/s v stúpaní pod cca 60° uhlom. Pokús sa vypočítať, koľko sa dá získať výšky, keď sa tých 5 s po vypnutí bude model rozbiehať… Pracovná skupina pre pravidlá koketuje so spozdením až 10 s pre záznam toho „červeného puntíku“. Aj mňa by zaujímalo, koľko sa v oboch prípadoch dá získať tým nízkym preletom a vystrelením.
    Môj kompozit stúpa 25 m/s a pri 5 s spozdení registrovanej výšky sa dokážem vystreliť cca 30 m na výšku pri vypnití motora…
    Keď sa pozrieš na spôsob, ako sa strieľa v F3J, tak zrejme tiež pripustíš, že to „vystreľovanie“ nás nemusí vzrušovať. Keď si to niekto nacvičí, nech to má.

    1. Ahoj Palo,

      rozběhnutí kolmo dolů záleží na aerodynamice draku (mimo jiné), můj odhad je těch 200 km/h (55-60 m/s), ale to platí jen pro kompozitní F3x, papírák se asi dřív rozpadne, než dosáhne mezní rychlosti :-). No a z těch 200 km/h by mělo jít dostat asi 100 m výšky.

      Podle mě je velmi rozumné brát jako startovní výšku maximum v těch 5 nebo 10 vteřinách po vypnutí motoru. Pokud bude jen jeden puntík, tak si myslím, že toho lze využít k nějaké výhodě. Ale jestli to je významné nebo ne, to ukáže až praxe. H.

      PS: Teď jsem si ještě vzpomněl – Petr D. to zkoušel, poslal mi i záznam z výškoměru, ale nemohu ho najít 🙁 , ale pokud si dobře pamatuji, tak po 5 sekundách sestupu, „udělal“ asi 50 m vždy. Petře, prosím, pokud to najdeš… dík. H.

      1. Tak tady je ten záznam z výškoměru, i s kouskem textu, kterým jsem to doprovodil:
        ,,,vyrazil jsem na letiště a udělal malý pokus, bylo už pozdě, skoro západ slunce, zima, ale i tak jsem bez velkých problémů dosáhl 50m zisku výšky po 5s potopení. Pak ten přechod do kluzu nebyl ideální , trochu jsem se propadl, ale jak říkám, už byla skoro tma, a neměl jsem už čas to víc poladit, taky by tomu pomohlo nějaké naklapkování na rychlost atd… prostě vychází mi z toho, že jedna hodnota v 5s není ideální řešení… Prostě tahle varianta ošulení „červeného bodu“ mě napadla hned a bohužel to v praxi funguje…

Komentáře nejsou povoleny.