Za minulý rok jsem v korespondenčních soutěžích letěl 63 startů, 33 v RCEX a 30 v X5J. To už je dostatek dat, aby se z toho daly udělat nějaké závěry.

Počet letů: 63
Počet letů na jedno stoupání: 37
Počet letů s MMR: 26
Průměrná doba chodu motoru: 41 s
Minimální doba chodu motoru: 11 s
Maximální doba chodu motoru: 81 s
(Všechny doby chodu motoru jsou přepočtené na 200W/kg, tj. stoupavost někde mezi 7-8 m/s.)

Na prvním obrázku níže je četnost doby chodu motoru potřebné na nalétání 10 minut. Na vodorovné ose je doba chodu motoru v sekundách, na svislé ose je počet letů, v nichž jsem těch 10 minut uletěl (tedy, graf je trochu posunutý, ale snad to nevadí – například, dva lety jsem letěl s dobou kratší než 15s, 11 letů bylo s motorem 35 až 40 s, na 3 lety jsem potřeboval více než 70 s, atd.).

Na druhém obrázku je potom pravděpodobnost nalétání 10 minut při dané době motoru. Modře jsou data získaná, červená křivka je teoretická, vypočtená. Tedy, při době chodu motoru 40 sekund je pravděpodobnost nalétání 10 minut asi 50%, při 60 s asi 90%, atd.

Data byla získána s různými modely (Havran a Optima) s různými pohony (Havran celkem 3 varianty). Určitě jsou tedy ovlivněna i účinnostmi pohonů. Dalším vlivem je počasí, data zahrnují i lety, kdy nebylo příliš rozumné opouštět teplo rodinného krbu :-).

Znalost pravděpodobnostní křivky umožňuje minimalizovat rizika a maximalizovat bodové zisky:

Podle křivky výše:
– když budu motorovat 70 s, nalétám maxima téměř s jistotou, maximání bodový zisk (v RCEX) je 1680 bodů (3x (600-70+30));
– když budu motorovat 45 s, nalétám maxima s řekněme 2/3 pravděpodobností, v jednom případě si budu muset pomoci motorem a přijdu o body za přistání. Maximální bodový zisk bude 2x(600-45+30)+(600-60) = 1710.

Jen upozorňuji, že to jsou opravdu jen čísla bez zohlednění počasí, pilota, modelu, otravných časoměřičů, atd. Nicméně podobná pravděpodobnostní křivka existuje v podstatě pro každou kombinaci modelu, pohonu, pilota i okolních podmínek. Mohu například z dat „vyzobat“ jen výsledky dosažené za slušného počasí a zjistit, že 50% pravděpodobnosti za příznivějších podmínek dosahuji se 30 s motoru a 90% s 45 s. Taktiku je poté možno odpovídajícím způsobem přizpůsobit.

Další věc, kterou si neodpustím neuvést, je jistá nesmyslnost současných pravidel VMR stylu létání, ve kterých musí nutně rozhodovat přistávání. Pár sekund motoru navíc prudce zvyšuje pravděpodobnost nalétání maxima, přičemž těchto pár sekund lze snadno získat (či ztratit) při přistávání. Totéž se dá říci o americké X5J, kde však nepodařené přistání není až tak likvidační.

A na úplný závěr znovu upozornění, že létat nízko je přeci jen mnohem větší zábava.

Jan Kubica
4.1.2010