Jak jsme kupovali auta

Před necelými pěti lety jsem si pořídil „stíhačku“, Ford Focus 1.6 EB. Na svezení naprosto úžasné auto. Protože však denně dojíždím do práce 150-160 km (podle toho, kde zase co překopávají nebo budují), začal se ukazatel ujetých kilometrů rychle blížit k 150 000 a já se začal ohlížet po náhradě. Fordce jinak nic nebylo, za celou dobu v servisu měnili jen filtry a náplně, při 120 000 km přední destičky, ale možná i to byl důvod se jí včas zbavit 🙂 . Ani spotřeba 6 litrů na 100 km nebyla na 110 kW špatná. Možná trochu překvapivě, ale právě jízdní výkony mne vedly k tomu, že jsem začal přemýšlet o něčem „pomalejším“. Navíc, žena ho neměla ráda, prý neviděla ven a taky, podle ní, příliš překotně reagoval na pokyny 🙂 (což mi ovšem bylo právě velmi příjemné).

Začátkem roku jsem proto začal obcházet autosalony a vybíral si kombíka střední třídy s dieselovým motorem, ale pokukoval jsem i po „polidštěných“ dodávkách.

Zasáhla ovšem náhoda v podobě jedné nedělní procházky okolo libereckého Volkswagenu a vystaveného zeleného Cross Caddy. Láska na první pohled. Tři roky starý, najeto 170 000 km, diesel, čtyřkolka – to všechno byly (já 😉 )argumenty proti, ale barvu (žena 😀 ) prostě nepřebily 🙂 . Právě kvůli té barvě dodávce říkáme krajta. Hravě spolkne koloběžky i letadla, děti i rodiče, a vyplazí se i tam, kam se normální auta nedostanou (ano, výhodou čtyřkolek je to, že uváznou v hůř přístupném místě 🙂 ). Caddy má ovšem i slabou stránku, kterou je poskakování na nerovnostech, Vojta auto dokonce přezdil na „zuřícího býka“ 🙂 , to po zážitku na mladoboleslavském letišti.

S krajtou ovšem do naší rodiny vstoupil „dostatečný prostor pro lidi a zavazadla za jakýchkoliv okolností“, takže už jsem si mohl vybírat autíčko jen na dojíždění do práce. Opravdu jsem myslel na malé auto, rozhodně menší než fabie. V prvním kole jsem uvažoval tedy právě o Škodě Fabia, Škodě Citigo a Fordu Fiesta. Forda mi smetla ze stolu žena, fabii jsem si nechal v záloze a začal zkoumat malé vozy. Vždycky jsem chtěl Citigo. kolegové v práci si ze mě dělali legraci, že se tam nevejdu, takže prvním krokem bylo ověření, že to není zase tak malý vůz 🙂 . Vadil mi ale slabý motor. Potom mi došlo, že do sesterského Volkswagenu Up! dávají i motůrek přeplňovaný. A bylo rozhodnuto – chci upíka (to jméno ale blbý je 🙂 ) s téesíčkem!

Na webu tento vůz všichni chválí, pro mě bylo rozhodující přečtení tohoto článku (anglicky) od novináře, kterému půjčený VW sloužil několik měsíců jako rodinný vůz. Zapamatoval jsem si dvě myšlenky – (1) obvykle si kupujeme větší auta, než potřebujeme; (2) – není větší zábavy, než řídit rychle pomalé auto (to po srovnání supersportu s upem).

Když už jsem věděl, co chci, zastavil jsem se v autosalonu v Děčíně. Slečnu, která se mi „věnovala“, jsem si překřtil na „chromovanou lištu“, neboť toto příslušenství se mi během desetiminutového rozhovoru snažila vnutit asi 4x. Potom už se neozvala, i když si kontakty psala do kalendáře, na e-maily nereagovala. Ani mne to moc nepřekvapilo, on už Horejsek takovou pověst má.

Mám pro ně ale i omluvu. Vozů Up! se v Česku prodá tak málo, že ho prodejci neznají (k tomu ještě dále). A taky většinu aut (prý asi 3/4) kupují firmy, u škodovky a VW to bude ještě mnohem více, takže na obyčejné zákazníky asi nemají prodejci čas.

Úplně opačnou zkušenost jsem učinil s prodejcem VW v Liberci. Velmi příjemný pán, splnil vše, co slíbil, i zkušební jízdu nám zařídil. Při ní jsme si se ženou ověřili, že up! ano, ale bez turba ne. O to víc mi bylo líto, když jsem konečně překonal výčitky svědomí, a rozhodl se, že auto objednám jinde.

Totiž, od 1. září musejí být auta homologovaná podle nového předpisu. Zdá se mi, že u VW trochu zaspali, asi si mysleli, že se jim podaří dosáhnout odložení platnosti předpisu. V každém případě mi v polovině května slibovali nové auto z výroby na přelom října a listopadu (po pravdě řečeno možná i koncem prázdnin, pokud by se povedlo, ale bez záruky). Chvilku jsem přemýšlel, že z libereckého autosalonu vezmu skladové Polo (pořád ty výčitky 🙂 ), ale nakonec jsem se rozhodl prozkoumat i trh jinde, přeci jen čekat půl roku na minivozítko mi přišlo nepřiměřené. Mimochodem, nový předpis znamená, že prodejci budou muset všechna skladová auta přihlásit na značky před 1. zářím, doufám, že jim dovozce ztráty vykompenzuje.

Na stránkách VW je rubrika skladové vozy. Upů je málo, TSI ještě méně, ale skoro přesně to, co jsem chtěl, měli ve Svitavách. Napsal jsem tedy přes webový formulář … a (teď už nepřekvapivě) nic. Po dalších několika dnech váhání jsem zavolal – prý už je toto auto dávno prodané. Za dvě hodiny telefon, že ho našli – grrrr. Po dalších pár dnech jsem se definitivně rozhodl, že ho tedy chci. A dále už to šlo jako po drátkách, měl bych právo býti překvapen 🙂 , minulý pátek jsem si pro „angličáka“ jel.

I předávání jsem si užil, potvrdilo se mi, že up! je vzácnost, se kterou se prodejci setkávají jen málokdy (ironie 🙂 ). Nakonec mě prodejce poprosil, abych jejich konání v dotazníku, který mi přijde, ohodnotil plným počtem bodů, což jsem slíbil a učinil. Ani ne tak kvůli autosalonu, nýbrž kvůli zkušenosti, kterou jsem získal s jednou půjčovnou aut v zahraničí. Když jsem po návratu domů vyplnil dotazník spokojenosti, zavolal mi (dosti agresívně, nebo se mi to alespoň zdálo) manažer pobočky, že bych měl osmičky a devítky přehodnotit a změnit na desítky 🙂 .

Autem jsme ovšem nadšeni, plní přesně to, co slibovalo – příjemně jezdí, málo žere, uvnitř je útulné; pereme se o něj 🙂 . Jo, a ta barva není zlatá, nýbrž medově žlutá 🙂 .

Nakonec ještě zmínku o osudu Focuse – vzal si ho kolega z práce, za cenu jen o málo vyšší, než co mi dávali v autobazaru. Vyjednával jsem i s libereckým VW, že by si ho vzali protiúčtem, ale nabízeli hodně málo. Za zmínku však stojí výroky pána, který nám prodával Caddy a „vykupoval“ Focuse; v prvním případě byl motor ve skvělé kondici, ve druhém těsně před smrtí, atd. Bavil jsem se 🙂 .

Při zpětném pohledu ani nevím, zda jsem si výměnu aut užil. Mám pocit, že bych měl, ale spíše jsem rád, že to mám za sebou. Tedy skoro, ještě máme starého roomstera, kterým teď jezdí Vojta 😉 .

Honza
26.6.2018