Už když jsme se s Pavlíkem vloni v létě vraceli z prvního putování po anglických muzeích, odpověděl na otázku „Kam pojedeme příště“ bez rozmýšlení „do Bovingtonu“. „Kde to je a co to je?“ divil jsem se, prý tankové muzeum.
A ne jen tak ledasjaké, prý největší na světě. Tedy, tankům nerozumím (jsou to jen „cíle“ 🙂 ), ale nakonec já byl jen řidič výpravy 🙂 . Musím ale přiznat, že Angličané umí zařídit zážitek z muzea i pro „lamu“, jako jsem já.
Tank, aneb „nádrž na vodu“. U zrodu tanku nestál nikdo jiný než Winston Churchill. Patová situace na frontách první světové války ho přivedla myšlence „pozemní lodi“ (landship), tedy „čehosi“ pohyblivého vyzbrojeného kanóny a kulomety. No, a aby se poměrně návodný termín „pozemní loď“ nedostal ke sluchu nepřítele, vymysleli vývojáři „nádrž na vodu“, čili dnešní tank. Tank zákopovou válku opravdu narušil, takto nějak to muselo vypadat na Sommě v září 1916.
Zajímalo by mě to „bláto“, že ještě neuschlo a neopadalo 🙂 . Tato dioráma jsou neuvěřitelně sugestivní, v sekci věnované první světové válce jsem strávil nejvíce času. Příběhy lidí i strojů byly úchvatné. Třeba jen vývoj a nalezení vhodných pásů byl oříšek téměř k nerozlousknutí, podmínky v tanku na bojišti dnes téměř nepřestavitelné.
Jinak první tanky (wikipedia – anglicky) se vyráběly ve dvou verzích, „samec“ měl kanóny, „samice“ „jen“ kulomety. Síťovina na tanku bránila vhazování ručních granátů do tanku. Kola sloužila k řízení.
V první světové válce hrál důležitou roli i kůň. Nebo to nejvíce odnesl. První představy o tom, jak kavalérie prolamuje zákopovou obranu vzaly rychle za své, ale jako dopravní prostředek bylo zvíře nenahraditelné. Prý přežilo jen 6% nasazených koní 🙁 .
Slepá vývojová ulička – více zbraní ve více věžích (možná právě kopie válečné lodi). Rychle se ukázalo, že takto členitý povrch vytváří „pasti pro střely“, kdy dopadající střela není odražena pryč od tanku, nýbrž po jejím odrazu od první plochy může nadělat další škodu v koutech konstrukce.
„Český tank v cizích službách“ – stíhač tanků přezdívaný Hetzer z ČKD. Tedy, v muzeu je jako výrobce uveden BMM (Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG), což mě trochu zamrzelo, i když je to asi tak správně.
Lehký tank ve výsadkovém kluzáku Hamilcar. Alespoň kousek letadla 🙂 .
Tank Stuart. Ten si pamatuji, neb jsme před časem navštívili muzeum tanků ve Smržovce a Stuarta tam měli – stejně jako tento kousek dovezený z Brazílie. A taky je toto vozidlo poháněno hvězdicovým leteckým motorem 🙂 .
Zkušební deska. Celý vývoj tanků (či zbraní obecně) lze zúžit na vývoj pancíře, který odolá jakékoliv střele, a vývoj střely, která pronikne jakýmkoliv pancířem 🙂 . Připomnělo mi to problém, kdy jsme řešili umístění našeho zásobníku do lomu a počítali, jak velký a rychlý balvan uvolněný při odstřelu žuly může prorazit 12 mm plech 🙂 .
Každý den se v muzeu jezdí. Právě to se mi na britských muzeích líbí – akčnost 🙂 . Předvedli nám pět vozidel, úžasné.
Toto se jmenuje Lynx (wikipedia – anglicky). Na titulním obrázku je tank jménem Leopard (ale možná si to pamatuji špatně 🙂 ).
Tento tank mi připomněl vojnu u ženistů a mostní tank (se kterým jsme jezdili a zbourali střechu od pumpy 🙂 – dávno tomu). Jinak co to je, už nevím, třeba ho někdo pozná, vypadá poměrně moderně 🙂 .
Kluci byli z obrněnců nadšení, mně to spíše utahalo 🙂 . Vstupenky platí celý rok, třeba se tam ještě podíváme 🙂 .
Honza
13.8.2016