Ještě tu mám jeden „restík“ z letošní dovolené. V pátek jsme jeli Labe. Tip jsme dostali od modelářského kolegy z našeho hořického klubu. Do Kuksu to máme asi půl hodiny autem, auto jsme nechali na parkovišti a pěšky se po „červené“ vydali do Dvora Králové.
První asi třetina cesty vedla podél řeky, s obavami jsme přemýšleli, zda je dost vody 🙂 . Fotky jsou z mobilu, nechtěl jsem riskovat utopení „dospělého“ foťáku (čehož teď trochu lituji).
Koho zajímá baroko, měl by si cestu projít.
Nádhera, jen mě zamrzelo, že sochy nejsou nijak chráněné.
„Poustevník Onufrius po 60 letech osamění v poušti vidí člověka“.
Druhá polovina trasy do Dvora byla hodně nudná 🙂 , alespoň měl člověk možnost strávit dojmy z Braunových soch.
Už dlouho plánuji, že začnu fotit kruhové objezdy 🙂 . Téměř na křižovatce je Slavíkovo řeznictví, kde jsem měl výborný guláš.
Půjčili nám kanoi, pádla a barel na věci. Kvůli nestálému počasí jsme jeli sami, alespoň nebylo svědků mých kormidelnických „úspěchů“ 🙂 , naposledy jsem v lodi seděl na vysoké škole. Druhou výhodou bylo, že nám nikdo neplašil ptáky. Ledňáčci, skorci, konipasové, volavky i káňata – a já neměl foťák 🙁 .
Na trase jsou dva jezy, na jednom je nutné loď přenést, na druhém se jen přetahuje. Cesta po vodě nám trvala necelé tři hodiny.
Následuje pár fotek ze sobotní ranní procházky po okolí Doubravy.
Nějaká pěnice, nevím jaká, stydím se 😳 .
… ve výšce jí otrnulo a pilně se živila.
Hezký výlet!
Honza
30. 7. 2023