Kraťoučká dovolená (12.-14.9.) nás zavedla opět do jižních Čech. Rodiče dostali od Ježíška poukaz na dvě noci do hotelu v Hluboké nad Vltavou, dělali jsme doprovod, přičemž naším primárním cílem byla hlubocká zoo – poslední dosud nenavštívená zahrada v ČR. Dáma s třešněmi je z Bechyně 🙂 .
Děda měl připravený harmonogram výletu. I když se mu rozsypal poměrně rychle, první bod jsme splnili – stádecký řetězový most…
… úžasné technické dílo původně z roku 1848.
V Bechyni (byli jsme tam vloni 🙂 ) na nás už netrpělivě čekaly máminy sestřenice.
Rovnání před kašnou 🙂 .
Pštrossova vila.
Most „Duha“ přes Lužnici.
Krása.
Zářečí – tady bych nechtěl dělat pošťáka. I když možná je to naopak jednodušší, třeba ani nemusí adresu číst 🙂 .
Čvachtání v Lužnici 🙂 …
… pod dohledem bdělého ještěra (no dobře, ještěrky, byla tak poloviční než na snímku).
Jdeme, jdeme, máme hlad. Po společném obědě jsme jeli ještě na hřbitov v Chrášťanech…
… při minulé návštěvě před rokem jsme hledali blbě 🙁 .
Pořád koukám, kde co létá 🙂 .
Hluboká je „divná“, přišlo mi, že přebrala od Prachatic hrdý titul střediska jihočeských zbohatlíků 🙂 . Ale člověk si zvykne.
Starší byli unavení, mladší vyrazili ještě večer k zámku. Má to ale někdo kliku 🙂 , krkavec klovající do turecké hlavy je znak Schwarzenbergů.
Hezké sochy před městským úřadem.
Ráno pěšky okolo rybníka do zoo. Otevírali v 8:30 a byli jsme tam první 🙂 . Klokany znám z Tasmánie 🙂 .
Naštvaný labuťák malý…
… i s manželkou a jedním z dětí v pozadí.
Daňka zná každý. Hlubocká zoo má hodně „našich“ zvířat, třeba velkou voliéru s českým lesem a jeho přirozenými obyvateli.
Protože zoo leží na břehu rybníka, je vodnímu ptactvu (husice liščí) opravdu hej. Prohlídková trasa vede po lávce nad vodou, přes celek je přehozená síť.
Krmení plameňáčate plameňáčicí.
Mravenci – úžasná expozice, vydržel bych tam hodiny, ale nešlo to.
Mandelíka mám i v minulé reportáži, ale je to krásný pták.
Orel skalní …
… a hned vedle svišť. Orla mi bylo líto, může se jen koukat.
Rosomáky mají ve více zoo, tady jsem je viděl poprvé v pohybu …
… tlapy má vzhledem k velikosti těla obrovské, však pobíhá většinou po sněhu.
Sup mrchožravý, v přírodě ohrožený, v každé druhé zoo je ale mají (což je dobře).
Ještěrka zelená v expozici našich „neexotických draků“.
Liška korzak.
Krokodýl nilský, ještě bylo teplo 🙂 .
Vrabci v zoo je celý program. Ptáci jsou okroužkovaní barevnými kroužky, návštěvníci je mají fotit a posílat fotky s udáním času a místa. Bohužel jsem si cedule s instrukcemi všiml až při odchodu. Vlastně možná bohudík, protože bych jinak nic jiného než vrabce nefotil 🙂 .
Na zámek jsme šli už zase ve čtyřech.
Nějak na mě zámek nepůsobil předpokládaným dojmem, na můj vkus je „přeplácaný“, ale nejsem Švarcnberk, že jo 🙂 .
Jdeme na věž…
… táta (přezdívaný „dědek všudyvlez“) odpočívá. Jsme zvědavý, kam vylezu v 86 letech já 🙂 …
… máma zespodu zvědavě pozoruje 🙂 .
Dolů je to vždycky horší než nahoru.
Vesnice roku, vesnice kraje, vesnice UNESCO – Holašovice…
… normální skanzen pro turisty, nelíbilo se mi tam 🙁 .
Středeční ráno pršelo a to jsem chtěl jít fotit kachny na rybník. 10 km procházka před snídaní okolo bažantnice také nebyla k zahození 🙂 .
Poslední zastávkou byl klášter Zlatá koruna. Hezké, ale pršelo a nálada byla odpovídající počasí 🙂 …
… takže alespoň kytka.
Všechno kvůli tomu kulatému oknu 🙂 . Bylo to prima, příště pojedeme zase.
V sobotu v noci jsme ještě jeli na noční safari ve Dvoře Králové. Taky hezký zážitek, akorát pro příště je třeba si lépe vybrat počasí 🙂 .
Honza
22. 9. 2022