První prázdninová cesta


Adéla právě povečeřela, aneb artefakt na parkovišti u Buchlova. I letos jsme na krátkou dovolenou vyrazili na Moravu, primárním cílem byla Zoo Lešná (Zlín).


Dovolená začíná pátkem 🙂 . Rodiče se sestrou a synovcem trávili víkend na pronajaté chalupě v Janově, takže náš první výlet vedl na Děčínsko.


Sobotní ráno v Belvederu, je odtud krásná vyhlídka na meandry Labe.


Zoo Děčín. Při každé návštěvě se ujišťuji, že jde o lavičku 🙂 . Nevzal jsem si na tak krátký výlet foťák a obrázky z mobilu se mi nelíbí, takže jen pro připomínku, že „jsme tam byli“.

Sobotu jsme měli odpočívací, v neděli byla Manušická soutěžička a taky přijel Vojta. V pondělí ráno jsme Vojtu odvezli „domů“ do České Kamenice…


… a při té příležitosti vylezli okolo obnovených božích muk na Kamenický hrad.


Bylo to takové „očurávání rohů“, když jsem bydlel v Kamenici, chodil jsem sem i dvakrát týdně 🙂 .


Hedvičina obvyklá reakce 🙂 na většinu mých nápadů a téměř vše, co podnikám 🙂 …


… třeba focení hmyzu, které se stává mou novou zálibou 🙂 . Babočka síťkovaná (asi).


Kousek od Kamenice je rašelinový rybník Noldenteich. Chodil jsem tam pozorovat masožravé rosnatky, ale tentokrát jsem si akorát namočil nohy 🙂 .


Mladí čápi na hnízdě ve Cvikově…


… maminka už se do hnízda nevešla, hlídá z vedlejšího komína. Odpoledne jsem odjeli do Hořic a …


… první úterní zastávkou byla Moravská Třebová. Největším zážitkem bylo setkání s Jirkou V. a jeho paní Danielou, svět je malý 😉 .


Mohou se sluneční hodiny rozcházet???


Model tovačovského zámku na tovačovském zámku 🙂 .


Když je někde vyhlídková věž, musíme nahoru…


… krajina je placatá, vidět je na míle daleko.


Při každé návštěvě hradu nebo zámku jsme zahrnuti daty a jmény. Všechna tato jména a data jsou nezapamatovatelná. Ale erby jsou krásnou řemeslnou prací.


„Otevřete svá srdce“ je napsáno na kostele. A taky mají hned vedle výbornou zmrzlinu.


Klidné, přátelské místo.


Kroměřížský páv a …


… pávice s pávaty.


Makak červenolící. I když se většinou vyhýbám tomu, abych byl antropomorfní, řekl bych že opičí výraz odpovídá pobytu za mřížemi 🙂 (ve skutečnosti opičákovi je v kleci líp než v přírodě).


Šídlo na rybníčku v parku.


Umění na náměstí.


Ranní probouzení se v kempu Dešná za Slušovicemi, mimochodem moc hezké místo.


Při čekání, až nás pustí do zoo, jsem přemýšlel, zda je Městská policie exponát.


Emu Darwinův.


Rybákům bylo horko…


… zato arům malým …


… i arakangům teplo vyhovovalo.


Miluji supy…


… i hadilovy. Strávil jsem před jejich voliérou možná dvacet minut a udělal 50 fotek 🙂 .


Dneska už vzácnost 🙁 .


Výběh slonů; a já fotil raději vážku. Je červená, ale jestli je to vážka červená, určit nedovedu.


Před zámkem Lešná je bazének a v něm aligátoři…


… před lidmi je chrání tabule v trávníku.


Vzácní jeřábi fontánoví, k vidění pouze v Lešné.


Kotinga – vydává hlas, jako když bučí tele.


Ze Zlína jsme se v 35 °C vedru přesunuli do chládku lázní Luhačovice.


Zejména z pavilónu Vincentky se nám vůbec nechtělo, dokonce jsme si prohlédli i výstavu na ochozu 🙂 .


V lázních lze okukovat umění…


… i okouny.


Symbolem Luhačovic je Ottovka.

Noc jsme strávili v kempu u Luhačovické přehrady. S kempem v Dešné se už několik let přetahují o nejlepší kemp roku, takže můžeme doporučit oba.


Ve čtvrtek ráno jsme se na malou chvilinku zastavili v Uherském Brodě a spěchali do Kunovic do leteckého muzea.


Akorát že Jeníček neposlech ani ukazatele směru, ani Hedušku a skončili jsme v Uherském Ostrohu. Dali jsme si zmrzlinu, prohlédli místní zámek a s hodinovým zpožděním našli Kunovice.


Letecké muzeum Kunovice. O něm napíši samostatný článek.


Horko bylo hrozivé (auto ukázalo nejvíc 37.5 °C), ale krátká zastávka v lesním stínu a směrovka nám vnukla myšlenku navštívit hrad Buchlov. Naštěstí od parkoviště je to k hradu jen tak 200 m.


Udělat takový klíč, na to musí být „key expert“ 🙂 .


Svatá Barbora, prý ji každý pozná (já tedy ne). Jediné, co jsem si z Buchlova zapamatoval, bylo to, že se tam točila pohádka „O statečném kováři“, tak jsme si ji po návratu domů pustili.


Přespali jsme u dědy v Pardubicích a ráno se stavili ve Stěžerech v malé zoo (už po druhé). Měli otevřeno až od 10, ale dovolili jsme se a vlezli tam dříve. Agamy se slunily na sluníčku …


… varani jen pod žárovkou.


Araraunů mají v zoo asi 10. Jinak jsem měl dojem, že majitelé chtějí zoo, ale nechtějí, aby jim tam chodili lidi 🙂 .


Oběd v Hořicích. Na náměstí je každý rok nějaké „umění“, ale toto jsem nerozklíčoval…


… malbu v podchodu na náměstí už jsem si chtěl vyfotit dávno. Museli jsme domů, v sobotu jsem zase závodil.

Honza
27. 7. 2022

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Optionally add an image (JPEG only)