Červencový výlet – díl druhý


Středeční ráno patřilo táborské zoo. Dodatečně jsem zjistil, že není zoo jako zoo. Máme totiž Unii českých a slovenských zoologických zahrad, která sdružuje „velké“ zahrady, a také konkurenční Českou asociaci zoologických zahrad a akvárií, ve které se sdružují „soukromníci“. Táborská zoo, ale i jindřichohradecká, o které bude řeč dále, však nepatří ani do Unie, ani do Asociace, proč asi? Rád bych znal odpověď.

Předchozí díl.


Vlci, ale i mnoho jiných zvířat, mělo obrovské výběhy, podobně rozlehlé „revíry“ jsem zatím viděl jen ve Finsku.


Ptáků mají v Táboře málo, plazy žádné, lid si žádá opičky a surikaty, zde jak na předvolebním plakátě 🙂 .

Bechyně

V Bechyni už jsem byl několikrát, v souvislosti s letadly, ale na věži ještě ne 🙂 …


… hezký rozhled míval věžník, teď je z jeho bytu hezké muzeum.

Týn nad Vltavou

Město kontrastů – upravené náměstí s okolím …


… a chátrající paneláky po budovatelích Temelína. Snad se budou stavět další bloky a i sídliště duchů se dočká rekonstrukce.

Doubrava

V tomto stavení jsem u pratety (před mnoha a mnoha lety) strávil mnoho krásných dní.


Na pomníku padlým je Josef Mitiska – bratr mé prababičky.


Když už jsme byli v tom „očůrávání rohů“ (jak nazývám putování po stopách předků i vlastního mládí 🙂 ), prošli jsme i hřbitov v nedalekých Chrášťanech. Ale žádné povědomé jméno jsme nenašli.

Písek

Písek mě trochu zklamal, asi neprávem, ale kombinace města plného lidí, rozkopaných (v rekonstrukci) ulic, parkování na náměstí a horka na mě byla moc.


Při pohledu z druhé strany je asi dobře, že město žije, že nejde jen o „památkovou rezervaci“.


Nejraději fotím detaily sochy s nápisy …


… domovní znamení …


… nebo ptáky na nábřeží.


Večer jsme skončili v hezkém a klidném kempu „U šerifa“ v Protivíně.

Pokračování zde (až bude).

Honza
11.7.2021

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Optionally add an image (JPEG only)