RESeminář Staňkov


RESeminář byl úžasný, kdo nepřijel, prohloupil, ale také pěkně náročný. Jsem rád, že to máme za sebou 🙂 .


Někdy minulou středu jsem prohlásil přípravu za ukončenou a nechal vytisknout knížky v počtu 16 ks. Vyšly akorát 🙂 . Mimochodem, text knížky nikomu dalšímu nedám, byla určena pro seminář. Ale z nových věcí dva tři články pro tyto stránky „upeču“. V pátek odpoledne jsme s Hedvikou naložili auto všemi potřebnými (ale i nepotřebnými, třeba jídlem) věcmi a po zastávce v Kladně (u Karla, který bohužel do Staňkova nemohl 🙁 ) dorazili večer na letiště.


Dostali jsme od Pavla guláš, pivo, rozmotali promítací plátno i projektor a společně s instruktorem „velkého“ létání (na letišti probíhaly současně dvě akce – náš seminář a UL školení) „ochutnávali“ radobytčickou dvanáctku při sledování filmu Zvedá se vítr do asi 1 hodiny z půlnoci.


Sobotní ráno bylo pohodové, procházkou do města jsme odbourali zbytkový alhohol …


… a poučili se, jak konat zátěžovou zkoušku mostu tlačenicí lidí. Mám rád, když se mluví a píše normálně, ne řečí úřední.


Asi v půl jedenácté byla klubovna plná nově příchozích pilotů, vyhnali jsme je ven, bylo totiž krásně 🙂 .


Zalétávalo se po zimě …


… nejen RESky.


Jirka si vyzkoušel Cessnu i Sýčka, modely se půjčovaly o 106.


Pro mě byl největším zjevením Láďův Cannon Shot (odkaz na Outerzone).


V poledne zavelel Pavel k odběru stravy. Polévka a vepřové kostky na kmíně. Nepamatuji se, kdy jsem jedl naposledy něco tak dobrého. Mám dojem, že jsem za víkend přibral tak 4 kila 🙂 .


Po obědě jsem to do pánů začal hustit 🙂 . Stejně je seminář nevhodné slovo, byl to spíše „stmelovák“, team building 🙂 .


Odpoledne jsme si dali ještě jednu letovou přestávku, Sýčka si vyzkoušel Láďa. Ale termika už moc nebyla, tak jsme se vrátili do klubovny a přednášky dorazili (nejdůležitější část vysvětlovala Hedvika) do konce. Původně jsem si chtěl nechat kousek na neděli, ale z nedělního pohledu se ukázalo ukončení povídání už v sobotu jako velmi prozíravé.

Po buřtgulášové večeři následovalo promítání velmi příhodných Báječných mužů na létajících strojích a diskuse o modelářství opět do brzkých ranních hodin.


Ke snídani vajíčka, česnečka AŽ k obědu, to byla jediná piha na kráse celé akce, alespoň z mého osobního hlediska, na vyproštění jsem tak musel čekat celé dopoledne 😀 .


Příště se holt budou brambory loupat už v sobotu (česnečka se dělá z vody z brambor, prý).


Termika v neděli byla zřídkavá, přesto si kluci i gumicuk natáhli. Ale já nebyl ve stavu, v němž bych dokázal termické létání ocenit, ale motoráčky „taky dobrý“.


Konečně mám vlastní letové fotky Cessny…


… a námět na novou (polo)maketu. Vláďa už prý má stavebnici Robina na stole, oblézal velký vzor jako mlsný kocour 🙂 .


Mé hodnocení celé akce lze vyjádřit jediným slovem – SUPER. Dokonalá organizace díky Pavlovi a Jirkovi, pěkné počasí, kamarádi. Takže jedině tu česnečku bych příště prosil už ráno, nebo nebudu pít! Pánové, díky moc za báječný víkend. A samozřejmě, seminář bude i příští rok 🙂 .

Mimo filmů jsme shlédli i video z Poháru Baronů (psal jsem o něm zde) a líbilo se. Takže jsem dostal za úkol oprášit návrh Fun Challenge, dohodli jsme se na malých modelech do 250 g řízených jen směrovkou, výškovkou a motorem. Možná se ve Staňkově sejdeme dřív 😉 .

Honza
3.3.2024

Komentáře: 9

  1. Moc peny to bylo. Diky.
    Mrzi mne, ze jsem nemohl v nedeli.
    Tak jsem alespon zhotovil zamecek pro poklop trupu pro Purito.
    Maly krok pro cloveka, maly krok pro lidstvo.

    1. Všiml sis Ivane, že moje Purita žádný zámeček nemají? Vřele doporučuji – přetahovat zvenku kus smršťovačky je daleko praktičtější než jakékoli zámečky…

  2. Tovis ze vsiml. Ale chtel jsem zkusit jejich reseni. Taky dobry, jen se musi hlidat, aby lepidlo nezateklo nekam jinam. To jsem sice vedel, ale stejne nebyl na prvni pokus dost duslednej.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)