RESeminář byl úžasný, kdo nepřijel, prohloupil, ale také pěkně náročný. Jsem rád, že to máme za sebou 🙂 .


Někdy minulou středu jsem prohlásil přípravu za ukončenou a nechal vytisknout knížky v počtu 16 ks. Vyšly akorát 🙂 . Mimochodem, text knížky nikomu dalšímu nedám, byla určena pro seminář. Ale z nových věcí dva tři články pro tyto stránky „upeču“. V pátek odpoledne jsme s Hedvikou naložili auto všemi potřebnými (ale i nepotřebnými, třeba jídlem) věcmi a po zastávce v Kladně (u Karla, který bohužel do Staňkova nemohl 🙁 ) dorazili večer na letiště.

Dostali jsme od Pavla guláš, pivo, rozmotali promítací plátno i projektor a společně s instruktorem „velkého“ létání (na letišti probíhaly současně dvě akce – náš seminář a UL školení) „ochutnávali“ radobytčickou dvanáctku při sledování filmu Zvedá se vítr do asi 1 hodiny z půlnoci.

Sobotní ráno bylo pohodové, procházkou do města jsme odbourali zbytkový alhohol …

… a poučili se, jak konat zátěžovou zkoušku mostu tlačenicí lidí. Mám rád, když se mluví a píše normálně, ne řečí úřední.

Asi v půl jedenácté byla klubovna plná nově příchozích pilotů, vyhnali jsme je ven, bylo totiž krásně 🙂 .

Zalétávalo se po zimě …

… nejen RESky.

Jirka si vyzkoušel Cessnu i Sýčka, modely se půjčovaly o 106.

Pro mě byl největším zjevením Láďův Cannon Shot (odkaz na Outerzone).

V poledne zavelel Pavel k odběru stravy. Polévka a vepřové kostky na kmíně. Nepamatuji se, kdy jsem jedl naposledy něco tak dobrého. Mám dojem, že jsem za víkend přibral tak 4 kila 🙂 .

Po obědě jsem to do pánů začal hustit 🙂 . Stejně je seminář nevhodné slovo, byl to spíše „stmelovák“, team building 🙂 .

Odpoledne jsme si dali ještě jednu letovou přestávku, Sýčka si vyzkoušel Láďa. Ale termika už moc nebyla, tak jsme se vrátili do klubovny a přednášky dorazili (nejdůležitější část vysvětlovala Hedvika) do konce. Původně jsem si chtěl nechat kousek na neděli, ale z nedělního pohledu se ukázalo ukončení povídání už v sobotu jako velmi prozíravé.

Po buřtgulášové večeři následovalo promítání velmi příhodných Báječných mužů na létajících strojích a diskuse o modelářství opět do brzkých ranních hodin.

Ke snídani vajíčka, česnečka AŽ k obědu, to byla jediná piha na kráse celé akce, alespoň z mého osobního hlediska, na vyproštění jsem tak musel čekat celé dopoledne 😀 .

Příště se holt budou brambory loupat už v sobotu (česnečka se dělá z vody z brambor, prý).

Termika v neděli byla zřídkavá, přesto si kluci i gumicuk natáhli. Ale já nebyl ve stavu, v němž bych dokázal termické létání ocenit, ale motoráčky „taky dobrý“.

Konečně mám vlastní letové fotky Cessny…

… a námět na novou (polo)maketu. Vláďa už prý má stavebnici Robina na stole, oblézal velký vzor jako mlsný kocour 🙂 .

Mé hodnocení celé akce lze vyjádřit jediným slovem – SUPER. Dokonalá organizace díky Pavlovi a Jirkovi, pěkné počasí, kamarádi. Takže jedině tu česnečku bych příště prosil už ráno, nebo nebudu pít! Pánové, díky moc za báječný víkend. A samozřejmě, seminář bude i příští rok 🙂 .

Mimo filmů jsme shlédli i video z Poháru Baronů (psal jsem o něm zde) a líbilo se. Takže jsem dostal za úkol oprášit návrh Fun Challenge, dohodli jsme se na malých modelech do 250 g řízených jen směrovkou, výškovkou a motorem. Možná se ve Staňkově sejdeme dřív 😉 .

Honza
3.3.2024