Drobky – 11.12.2023


Pár postřehů z modelářského zimního spánku.

Létání v zimě

Razím pravidlo, že jedinou překážkou v létání je tma 🙂 . Bohužel se tento bohulibý závazek často střetává s mou vlastní leností. Létat se dá opravdu za každého počasí, chce to jen dobré oblečení a nějaký chránič na vysílač, obvykle totiž „něco padá“.

Mám dvě baterie 3S460, jedna už to v mrazu nedává, Sýček vyleze sotva do 80 m, ale i z takové výšky se maximum nalétat dá. Druhá baterie je zatím v pohodě, i když už obě slouží 3. sezónu. Mám připravené nové baterie, ale bez rekonstrukce se nevejdou a nějak se mi do předělávek nechce.

ERES pro rok 2024
ERESky se dostaly už i do Hořic, tři kluboví kolegové si koupili stavebnice Purito a pilně staví. V kalendáři by se měla objevit soutěž F5L v dříve tradičním termínu na Den vítězství 8. 5. 2024.


I já zbrojím, ale moc mi to nejde. Popravdě necítím potřebu dalšího modelu (vím, stačí jedna bouračka 😉 a potřebu pocítím, možná i naléhavě), mám hlavu plnou dalších projektů. Nicméně už mám šablony na profil AG16-17, trubku na nosník ocasních ploch od Jirky Tůmy …


… a také vymyšlené brzdy se štěrbinou. Vím, že nejméně jeden stavitel už je také vyrábí, ahoj Karle 🙂 – psal jsem o nich tady. Mám i další „střelené“ nápady na vylepšení aerodynamiky modelu, ale ještě je nemám promyšlené tak, abych je dokázal zkonstruovat, snad se k tomu o svátcích dostanu. Mám v zásobníku modelů, co chci postavit, nějak moc (viz dále).

Domlouvali jsme se s kluky ze Staňkova, že bychom někdy koncem zimy uspořádali školení RESek. Předběžně počítám s víkendem 24. a 25. února 2024.

Přijímače Lemon

Spektrum přestalo vyrábět „normální přijímače“ bez telemetrie, stabilizace a výškoměrů. Naštěstí existuje náhrada v podobě kompatibilních přijímačů Lemon RX. Toto je naprosto obyčejný sedmikanál, pomalu vzácnost 🙂 , chystám se ho vyzkoušet v RCEV, zatím mám s těmito přijímači jen ty nejlepší zkušenosti. Zato nepříliš dobré zkušenosti mám s Českou poštou, z Hong-Kongu do Prahy týden, z Prahy do Liberce týdnů šest.

Microbrick

Když jsem si objednával výše uvedené přijímače, „přihodil“ jsem i tzv. Microbrick. Je to kombinace šestikanálového přijímače se stabilizací, dvou integrovaných serv a stejnosměrného regulátoru. Původně jsem přemýšlel, že si postavím malou Cessnu od Graupnera (plánek na Outerzone), ale mezitím jsem usoudil, že už je to moc malé. Takže další v řadě je malý větroň. Nejprve mě napadlo Picolo (kdysi můj první model), ale když ono je tak trochu ošklivé. Prohledal jsem Outerzone a našel tohoto krasavce:


Baby Gull (obrázek je z Outerzone).

A hned mě i napadlo, že by se dalo aerovlekat, třeba za Cessnou 🙂 , tedy jestli najdu ochotného kolegu. Tady je jedna a druhá inspirace z RCGroups (anglicky, ale jsou tam videa a obrázky).

A co takhle model zvětšit na rozpětí alespoň 3.5 m? Vybavení tu mám ještě z ASW-20. Hmm, alespoň vidíte, že na ERSku opravdu nemám čas 🙂 .

Senioři a junioři
V posledním čísle FMT je reportáž z Mistrovství světa F5J v Bulharsku. Zarazilo mě, že stejní piloti z německého týmu létali v obou věkových kategoriích. Chvíli jsem nedůvěřoval svým znalostem strašlivého jazyka německého (toto si poslechněte, doporučuji 🙂 ). Ale četl jsem to správně, jak jsem se přesvědčil ve výsledkových listinách:
Lukas Dietrich byl v juniorech 3. a v seniorech dokonce druhý!
Slečna Anne Janzen skončila v juniorech 8. a v seniorech byla „až“ 42.

Dosud jsem se domníval, že věková kategorie je výlučná, přeci mi nemůže být zároveň X let a Y roků. Evidentně jsem se spletl. Ale stejně mi to přijde nečestné a nesportovní, kde je ta předpokládaná ochrana nás starých pánů před dravým mládím 🙂 ?

Honza
11. 12. 2023

Komentáře: 13

  1. Ahoj Honzo,
    zdá se, že v nadcházející sezóně to budeš Ty, kdo ukazuje slepé cestičky vývoje.
    Moje profilované brzdy se štěrbinou nabraly značný skluz ve výrobě.
    V tuto chvíli mám hotovou jednu, slovy jednu brzdu a celý zbytek křídla je stále v rozsypu.
    Pošlu fotky pro pobavení….
    A přeji fšem stavitelům nadšení a zápal pro e-RES, aby ta příští sezóna zeRESovatěla.

  2. Ať máš Honzo o čem teoreticky rozjímat – jak se stavíš k řešení brzd u Encanta, totiž sice bez štěrbiny, ale zato „děravé“…

    Jinak pokud se někomu chce stavět a chce zkusit něco nového, tak je jednat už chvíli dostupné právě Encanto, pak přibyl chorvatský Prime RES III. Ten je navíc dostupný i o d Zellera, kde je objednání do ČR bez poštovného a plně ověřené. A pak vlastně taková „polonovinka“ – Zeller má skladem i nedávno debatovaný holandský „dolnoplošník“ 2M , ten sice byl dostupný i dříve, ale teď je objednání do ČR jednodušší a ušetří se za poštovné.

      1. No hážu to na tebe jako oblíbeného teoretika, já na to upřímně nemám názor víceméně žádný 🙂 O Encantu uvažuji, ale ani v nejmenším ne kvůli brzdám, ty tak nějak „beru jako fakt“, ne jako silný argument pro či proti.
        Asi to fungovat může, spíš mám pochybnosti o přínosu a zda to stojí za námahu, což ale to nejspíš platí i na to tvoje se štěrbinou. Tam se to dá teoreticky zdůvodnit snadněji, ale jako upřímně – podle mne ti to reálně nepřinese vůbec nic, jen práci navíc 🙁

        1. Ahoj Tomáši,

          já bych se s těmi dírkami na RESce, resp. asi žádném modelu rozumné velikosti nedělal. U SBD byl problém s vrtěním eroplánu ve střemhlavém letu, podle mě za to mohla Kármánova vírová stezka (KVS) – tady jsou obrázky i videa https://en.wikipedia.org/wiki/K%C3%A1rm%C3%A1n_vortex_street, na rozevřených brzdách (jdou nahoru i dolů). Perforace velký vír rozbila na hodně malých, které se vyrušily. U modelu velikosti a rychlosti RESky KVS nevzniká, ostatně kdyby jo, nedalo by se přistávat ani s F5J a podobnými modely.

          Ohledně přínosu máš možná pravdu, ale už jsem psal, že vymýšlení je pro mě důležitou součástí modelařiny. Už jen proto si nemyslím, že si někdy pořídím další RESku ze stavebnice 😉 . H.

      2. Ahoj Honzo , dúfam že som ti tým vydesením nespôsobil žiadnu ujmu na zdravý. 😀
        Kým sme tie brzdy dali do stavebnice tak sme ich testovali naozaj celú sezónu po súťažiach a model s týmto druhom bŕzd je naozaj stabilnejší pri pristávaní spomaluje a neprepadáva sa tak moc ako pri brzdách plných . Tu máš zas inú inšpiráciu odkial som ju prebral a vyskúšal aj ja.
        cca pozerať od 2.00 minuty
        https://www.youtube.com/watch?v=K_caABKHJmE

        1. Ahoj Karol, úplně v pohodě 🙂 . Na SBD jsem odkazoval už výše, je to můj oblíbený stroj, měl jsem ho jako maketu na CO2.

          Pořád si myslím, že brzda pro střemhlavý bombardér a pro RESku jsou rozdílné věci. Ale když vám to na Encantu funguje, tak jedině dobře.
          H.

      1. Ahoj Karle,

        podle mě je lepší zátěž zabudovat tak, aby zatížení přenášela. Tzn. nedovažovat lehký model, ale mít rovnou jeden těžký 🙂 . H.

        1. Tohle je ale Honzo jako obecné tvrzení omyl… Z hlediska letových vlastností je určitě lepší mít 500g model ve formě lehké 400g letadlo plus 100g zátěž co nejblíž těžišti než model postavit celkově o 100g těžší – menší setrvačné momenty a tak.
          Stavět celkově těžší speciál do větru má smysl u gumipraku, kde se hodně naráží na pevnost modelu při startu, ale i tam je optimum zpevnit model podle potřeby, čímž nabere třeba 50g navíc a zbytek zátěže zase dávat do těžiště.
          A u elektry je tohle ještě výraznější, tam je i lehký a relativně křehký model schopen vydržet hodně.
          Výše uvedené se přirozeně týká situace, kdy mám stejný model lišící se jen hmotností, mít do větru model lišící se i jinak (třeba profil) smysl naopak dávat může, to ano.

          1. Ahoj Tomáši, teorii znám 🙂 , ale přesto dávám přednost bleifrei modelům. Až budu mít někdy náladu, vysvětlím proč, abyste mohli nesouhlasit 😉 . Každému, co jeho jest. H.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)