Drobky – 1. 10. 2023

Už jsem se zmínil, že přemýšlím o novém rádiu. Je to chyba, člověk nemá chtít nahradit něco, co ještě dobře slouží. Nicméně jsem začal sledovat diskuse o vysílačích na RCGroups. Má to i světlou stránku – po téměř 10 letech zjišťuji, co všechno má DX-devítka umí, co jsem sice nikdy nepotřeboval, ale co vysílač zvládne 🙂 .

Zdá se mi, že diskuse o vysílačích a rádiových systémech jsou „nejuštěkanější“, většina lidí nemá znalosti, nýbrž jen názory. Tedy, americký modelářský lid je rozdělený na pokrokáře a tradicionalisty (jako téměř každý lid). Pokrokáři chtějí létat s drony, s otevřenými systémy (Open Tx a odvozeniny) a levnými „čínskými“ vysílači, a nevadí jim aktualizovat FW ve vysílači i přijímačích několikrát do roka. Tradicionalisti dávají přednost značkovým výrobkům s uzavřeným programovým vybavením vysílače a pokrokáři jimi otevřeně pohrdají. Hezky to vystihuje tento příspěvek (volně cituji): „Utratit 600 dolarů za pěnovou polomaketu od Freewingu, která vydrží sotva 5 startů, je naprosto v pořádku, ale pánbůh chraň pořídit si za 600 dolarů rádio„.

Bouřlivá diskuse se rozpoutala okolo měření dosahu systémů – diskuse a video na youtube (pozor trvá přes hodinu a je to celkem nuda, shlédl jsem jen začátek a konec). Dopředu prozradím, že „vyhrál“ Frsky a Radiomaster, největším poraženým byl PowerBox. Nemyslím si, že byl test „cinknutý“, spíše nepromyšlený. Největším přínosem pro mě bylo, že jsem se trochu vzdělal ohledně VF signálů (ale pořád ne dost, abych si o tom troufl psát 🙂 ).

Zajímavá situace je také s FrSky. I na našich letištích je jejich vysílačů poměrně dost. Tento příspěvek na RCGroups (tedy anglicky) ale zpochybňuje jejich obchodní model (platí pro americký trh, kde má Spektrum pravděpodobně tak 80% podíl). Dále, v tomto vlákně na RCGroups se diskutuje, zda je pro F5J lepší Jeti nebo Frsky. Jednoznačně vyhrává Jeti.

V časopise FMT vyhlašují každý rok soutěž o nejlepší výrobky. Součástí dotazníku jsou i otázky na osobní data. V editorialu záříového čísla jsou výsledky z těchto osobních otázek. Tedy, průměrný věk modelářů, kteří odpovídali, převážně asi z Německa a dalších německy mluvících zemí, je 54.8 roku, 71% respondentů je starší 50 let, přičemž ze srovnání časových řad z let 2019 až 2023 vyplývá, že se tento průměr každý rok zvyšuje o 0.7 roku. Neveselá perspektiva 🙁 , brzy z nás budou vyhynulí dinosauři.


V říjnovém vydání FMT je srovnání pohonů pro F5J/ERES. Vedle klasické malé oběžky a převodovkového Hackera testoval autor i koptérové pohony o průměru 22 a 27 mm (třeba tento). Výkony jsou fascinující (stoupavost RESky přes 15 m/s), jen je problém najít vhodnou baterii 🙂 . Trochu mě to děsí, po vypnutí motoru v 90 m model vystoupá setrvačností téměř do 120 m, to už je velká výhoda.


Tady je ještě tabulka dodavatelů komponent použitých ve srovnání.

Není mezi RESkaři žhavějšího tématu než finále. Tak hlasujte 🙂 .

Honza
1. 10. 2023

Komentáře: 28

  1. Honzo mám zásadní námitku k anketě – podle mne je nutno definovat, na co se ptáš… Podle mne je totiž smysl finále docela výrazně odlišný mezi F3L a F5L, spojovat to dohromady je až bych řekl blbost. A druhá věc – chybí zaškrtnutí více možností, já bych třeba pro F5L volil dohromady C a D (jo, beru že by to šlo napsat jako jiné, ale statistika podle sloupečků pak bude zavádějící..

    1. Ahoj Tome, souhlasím, anketa je ne blbost, ale „blbinka“. Určitě její výsledky nebudou mít na nic vliv 😉 H.

  2. A samostatně k testům rádií – sorry, ale ten odkaz o JETI kontra FrSky je strašná hovadina a docela mne udivuje, že to linkuješ ještě s komentářem, jaký jsi dal (JETI jasně vede). Reálně to je názor pár lidí, u kterých bych měl dost pochybností o tom, kolik toho fakt mají nalétáno. V praxi je totiž jeden z trendů této sezóny poměrně masivní přechod na FrSky Tandem (a v pozadí se pomalu testuje i ELRS modulace s různými rádii), klasická 2,4GHz začíná být pro poměrně extrémní potřeby F5J neudržitelná, problémy mají v podstatě všichni. Nejvíc se mluví o Futabě, ale ono je to spíš tím, že ji v minulosti létalo asi nejvíc lidí, tak je velký vzorek, navíc Futabě moc „nechutná“ EU norma s LBT, čímž se objektivně zhoršila.
    Mimochodem s Ethos hodně padly problémy s programováním u FrSky – jak na tvém odkazu někdo píše, jak má u Jeti jednoduché letové režimy, tak jistě má, ale výhoda proti FrSky to už není ani v nejmenším 🙂

    To video a debata kolem něj je sice taky děsná slátanina, ale tam je alespoň podnětná diskuse, ve které padlo hodně dobrých poznámek . Pokud to má někdo sílu přečíst, tak to něco přinese.
    Obecně je třeba hodně rozlišit „konvenční 2,4GHz“ (Futaba, Spektrum..), „nekonvenční 2,4GHz“ (hlavně ELRS, ale částečně i Powerbox a FrSky TWIN) a pak duální metody, což je nyní hlavně FrSky Tandem.

    1. Ahoj Tome, díky za vhled 😉 . Na komentáři „Jeti vede“ ale trvám, dotaz na RCGroups byl, jestli si má dotyčný koupit A nebo B, a většina říká A, alespoň v onom vlákně. Zároveň ale platí i to, co jsem taky napsal – do diskuse o tom, které rádio je lepší nebo horší, je lépe se nepouštět 🙂 . Prosím, jaký je rozdíl mezi TWIN a duální? Myslel jsem si, že obojí je 2.4GHz plus 900 MHz, což má Jeti taky, nebo ne? Předem děkuji. H.

  3. Honzo, tohle je na strašně dlouhý rozbor, sorry….
    Ale jednoduše – FrSky TD (ne TWIN!!!!) je duální 900/2,4, ale narozdíl od podobné volby u Jeti má opravdu duální přijímače. Prostě máš do F5J přijímač běžné velikosti, který má tři antény (dvě normální a jednu dlouhou), což je optimum. JETI má (zatím?) pro duálnost s 900MHz jen satelitní RXy, tedy oddělenou krabičku – do obřího akrobata klidně, ale do F5J to fakt nechceš. Právě TD je to, na co nás od loňska více přešlo.
    FrSky TWIN je něco jiného, to je takový svérázný bastl, kdy máš vlastně dva vf moduly na 2,4GHz,. Jeden je normální jako u běžné FrSky, druhý je defakto ELRS, tedy nová modulace. Na jednu stranu to není úplně blbé, na druhé ale kombinuješ hodně nesourodé technologii a daleko větší smysl mi dává třeba pomalu přicházející diverzitní modul ELRS Gemini, to už je ale na jinou detailní debatu, sorry.

    Jinak u toho FrSky kontra Jeti si je nutno uvědomit, že dosud není až tak moc diskutujících, kteří opravdu znají poslední verze Ethosu – z hlediska kultury programování se tím FrSky dostalo někam úplně jinam, než pamatujeme z OpenTX a reálně už ti JETI nedá žádnou výhodu (a při plném využití toho umí FrSky spíš více). Za mne tímto systémem (od jisté verze, počátky byly složitější) zmizely jakékoli problémy s programováním FrSky, je to prostě jinde…
    Sice mám slabost pro české výrobce, ale upřímně ceny JETI fakt neakceptuji a to, že při cenách jaké mají ještě dostaneš ořezaný vysílač vyžadující placené sw upgrady, už mi přijde jako vyložený úlet.
    A na okraj – já v naší F5/3X komunitě neznám fakt asi nikoho, kdo by v poslední době přešel na JETI. Ti, kdo ho už mají, ho užívají i nadále (obvykle spokojeně), to ano, ale pokud někdo například odešel od Futaby, tak je to vesměs na FrSky, občas JR, v jednom případě vím o Powerboxu, ale nových zájemců o Jeti je prostě naprosté minimum (pokud vůbec nějací) 🙁

  4. Ahoj Honzo,
    K anketě, proč ne možná se dovíme více názorů.
    Ano chybí možnost zaškrtnutí více variant.
    Osobně – na soutěži všichni stejný počet letů a co možná nejvíce, potom podle dosažených výsledků pořadí, a bez škrtání (proč škrtat ??, 1 let nebo raději 2 ??, možná třeba, že by se mohl počítat jeden nejlepší let ????? ) prostě co nalítáš to je tvoje. Kdo umí , umí. A jestli si to ještě někdo neuvědomil, škrtáním zvýhodňuji do jisté míry své soupeře.

    1. Ahoj Petře,

      díky za názor a inspiraci. Jsem pro škrtání jednoho letu a to proto, že jeden hloupý moment může člověku zkazit den. Může to být technická závada, něco upadlého po předchozím přistání, „blbej“ pomocník, nějaký okamžitý rozmar počasí, těch případů je moc. Navíc mám odpozorované, že škrtání pořadí moc nemění, tedy pokud člověka žádná z těch nehod nepotká. Vždyť létáme pro radost. Alespoň takto to vidím já. Na druhou stranu, pokud by se neškrtalo, určitě bych svou účast nezrušil.

      Anketa zatím vypadá takto:

      Ty dvě odpovědi jiné jsou:
      1) Finále ne, min. 6 kol a jedno škrtnout
      2) Stejný počet soutěžních letů pro všechny účastníky a bez škrtání

      Honza

    1. Ahoj Petře,

      podle mě u modelů se štíhlými trupy je to jedno. Ještě tak mi dává smysl krátký pylon jako má Supra nebo Cobra, což je ale u „dřeváků“ pevnostní problém. Domnívám se, že u F3L-RES jde o marketing, snaha odlišit se (stejně jako kombinace torzní skříně s trubkou, což mi otevírá kudlu v kapse 🙂 ).

      U velkých větroňů je to jiné. Pokud je průřez trupu eliptický (nebo dvě elipsy – horní a dolní, aby se tam vešel pilot/piloti), tak by (a) křídlo nahoře průřez trupu zkomplikovalo, navíc i zvětšilo omočený povrch trupu (b) je výhodné mít křídlo zakotvené tam, kde je trup nejširší, kvůli pevnosti/hmotnosti. Možná jsou i další důvody, mě napadly tyto dva. Ale možná mě někdo opraví.
      H.

      1. Dobrý večer, dovolil bych si jinou hypotézu:
        pevnostní prvky (silové bočnice trupu, spojky křídel, ocasní trubka) ve společné kompaktní montáži, vše hmotné blízko těžiště.
        Serva hodně před křídlem (snadnější vyvážení).
        Serva jsou pákami nahoru, přístupná kabinkou a z jejich vršku potřebuješ dostat bowden do ocasní trubky.
        Pak ti vyjdou spojky křídel pod osou a tím i poloha křídla.
        Jde to udělat i obráceně, křídlo nad osou ocasní trubky, ale serva jsou pak pákami dolů a musíš dělat dole v trupu montážní otvor.
        Aspoň mě tyto konstrukční problémy potkaly při modifikaci stavebnic.
        A velice podobné řešení zmíněného Holanďana připravuji pro nový trup.

      2. Tak Holaňdani sami píší o redukci odporu – ne na webu, rozebírali to při vzniku modelu na FB.
        Nekomentuji nakolik je to reálné, jen cituji, co tvrdí sami tvůrci. Obecně si u toho „2M“ (dementní název) na tom dali dost záležet, pečlivě profilované ocasky vypadají rozumně, to křídlo dole ale posoudit neumím.

        1. Ahoj Tomáši,

          z hlediska poměru vztlaku ku odporu je výhodnější mít přes trup rovnou horní stranu křídla než spodní. Takže podle mě odpor zachovali a vztlak zmenšili. Ale u těch štíhlých trupů to nebude žádná tragédie, akorát to rozhodně není zlepšení. Spíše mi vrtá hlavou, jak se to hází 🙂 .
          H.

          1. Elektro je na házení v pohodě – v podstatě všechny dnešní F5J se hází za nos před křídlem, pod trupem není za co vzít. V tomhle jsou na tom RES obvykle lépe, tak jsi odvykl, ale F5J už jsem fakt jinak než za čumák neházel ani nepamatuju, tady to bude taky v klidu.

            U větroně se to pro změnu dá vypouštět s držením vzadu za křídlem, ale tam si umím představit, že se to bude držet hůře – trubka má malý průměr atd 🙁

            Odpor jak píšu výše nekomentuji, to tvrdí oni, ne já 🙂 Přijde mi ale, že možná mají na poměry RES dost nadprůměrně vychytanou „zakulacenost“ vršku trupu, možná tím, že se na přečnívající část nepřistává ani se to za ni nedrží to šlo i z balzy víc vychytat než u tradičního řešení. Možná je odpor menší kvůli tomuto vylepšení, tedy ne přímo kvůli „dolnoplošníku“, ale kvůli lepší gondole. Ale taky si myslím, že rozdíl bude ve výsledku nulanulanic.
            To už spíš věřím v ty pořádné profily ocasek, tam mám ze své praxe zkušenost, že změny ocasních ploch mají dopad větší, než by se teoreticky čekalo (už jsme se o to dohadovali 🙂 ).

            Jinak uvažuji, že si k vánocům ještě jednu RES na hraní nadělím a zvažuji i právě tento holandský zázrak, ale reálně se víc kloním k chystanému Prime RES III, takže to spíš osobně neověřím…

            1. Ahoj Tomáši, elektra jde házet jak za čumák, tak za trubku (viz styl pana továrníka). Ale u gumicuku je potřeba model držet u háčku, jinak musíš rukou chytat momenty (síla gumy krát vzdálenost mezi háčkem a úchopem – a pro šťouraly krát nějaký cosinus).

              Víc obrázků je v tomto vlákně na RCGroups – https://www.rcgroups.com/forums/showthread.php?4321635-2m-CXRES, stejně se mi ten model moc nelíbí.
              H.

  5. Předně děkuji za příspěvky. Nečekal jsem jich tolik. Uspořádání trupu považuji za odlišnost a s tím spojený marketing i přes zvýšený odpor modelu.
    Jinak mi přijde, že jsou ty RES modely přehledem co nejhustěji uspořádaných žeber a průhledných fólií. Tomu nějak nerozumím zejména při dnesnich znalostech aerodynamiky.
    Díky za komentáře.

    1. Já bych ti Petře hlavně doporučil se opravdu stavit na pár akcí (bohužel ses začal ptát až fakticky po sezóně).
      On si člověk udělá reálný obraz o tom, jak se (E)RES chovají až když jich vidí víc ve srovnání, je pak i dost vidět rozdíl pilotů a tak.

      Jinak fólie není reálně horší než drsnější potahy typu Vlies, tím už jsme si prošli i v RCEJ/K. Reálně jsou drsnější potahy spíš placebo, kdy to letí pomaleji a nataženěji a model je možná hodnější, ale měřitelně výkonnější prostě není. U RES je to možná malinko smysluplnější, protože jsou lehčí, ale přínos je malý, reálně si to spíš každý dělá podle citu a tak. Což nijak nezlehčuji, když pilot svému modelu věří, tak je to vždy dobře, ale mluvit o prokazatelné výhodě se fakt moc nedá…

    1. Honzo, no Němci něco naměřili – strana 10 a 11. Nezapomenout koukat na měřítko resp. osu u vztlaku.

      https://akamodell.hg.stuvus.uni-stuttgart.de/wp-content/uploads/2019/01/Windkanal_RES.pdf

      Mě to říká, že pokud chci větší výkon, tak tuhý potah a trochu hlubší křídlo, abych byl nad u Re nad 60000.
      Pokud chci hodné letadlo, aby se netrhaly proudnice u nízkých Re, tak žebírka. 🙂
      Podle mého taky ostrou odtokovku…

      Tomáši, létat RES v současnosti neuvažuji. Mám doma sice jedno Kiwi s motorem, ale nechci řídit letadlo směrovkou a výškovkou na soutěžích jako v 80tých letech. I když je lákavé si postavit svůj model.

      Petr

  6. Dovolim si neco odlozit re finale. Z ankety na mne trochu couha politikum. Tak jen fakta:
    1. Zakladni problem nastane v okamziku, kdy se za vysledek ve finale prideluji extra body. V pravidlech mame definovany duvody pro preruseni resp. ukonceni souteze. Pokud k tomu dojde (treba pocasim) body za finale propadaji a to se vlcakum nelibi. Chteji litat za kazdou cenu. Pridelene body by nemely zaviset na nahode – treba na pocasi.
    2. Lidi si chteji zalitat, 4 starty pro non-finalisty je fakt malo. Nestoji za cestovani a ztratu celeho dne.
    3. Non-finaliste po zakladnich kolech casto odjizdeji. Muzeme rikat ze je to nesportovni ale to je tak vsechno, co se s tim da delat. Zadne pravidlo na povinnou ucast pri vyhlasovani vysledku neexistuje.

    Kdyz se to necha na samospad, tj. finale ale nepovinne, rychle se prozradi preference.
    Tak to bylo u RCEV, coz je systemove identicka kategorie. Mam za to, ze se soucasnym stavem jsou vsichni spokojeni.

    Dolnoplosnik -zadna novinka. Viz F3K Concept CX5. Ale to je vsechno, co o tom vim.

    1. Ahoj Ivane,

      souhlasím se vším, s Tebou se nejde pohádat. Anketa není politikum, jen blbinka, nemá na nic vliv. Jinak navrhuji zrušit body úplně, obrečí to jen menšina „vlčáků“ a já nebudu za „sviňu“ 😉 . Mám udělat novou anketu???

      aviationtoys.nl mají modely pojmenované CX, tuším souvislost.
      H.

    2. Já tady trochu rýpnu do letošní situace na soutěžích… Podle mne striktní podmínkou k tomu, aby bylo na místě uvažovat o zrušení finále, by bylo mít soutěže pořádně rozlosované. Což se neděje ani náhodou, třeba v Roudnici F5L, kterou jsem v základu vyhrál (ve finále druhý), jsem pro příklad Libora Pechana, což je nesporně top pilot, neměl ve skupině ani jednou. V Havlíčkově Brodu jsem zase z top pilotů vůbec neletěl s Martinem Horákem a takhle lze pokračovat.
      Pokud se nakonec letí finále, tak nad tím lze přimhouřit oko, ti nejlepší se nakonec sejdou ve finále a tam už není na chybu prostor, bez něj to ale vliv na výsledky mít může docela citelný. A jsem fakt zvědavý, jak by se zkvalitnění losu při odpadnutí finále vynucovalo 🙁

      A k tomu, že lidé mimo finále odjedou a více kolům bez něj… Reálně – dvoukolové finále F3L/F5L je odlétané za 23 minut (2×9 plus 5 minut příprava). Sorry, ale pokud je i tohle na někoho moc, tak by se nad sebou měl opravdu vážně zamyslet… A v tomto časovém kontextu je pak hodně zavádějící i úvaha o tom, že raději poletíme více kol bez finále – trvání finále by obvykle nestačilo ani na půl kola…
      Tohle není jako u F5J, kde je typické tříkolové finále ještě protažené na 15 minut a je tedy nutno počítat s cca hodinou, i když jde všechno výborně, což už cítit je, u (E)RES je finále opravdu rychlovka…
      Osobně si s jistým odstupem myslím, že by se u F3L finále spíše létat mělo, tam je i často nutno brát ohled i na skupiny kvůli pomocníkům a důvody pro něj jsou docela výrazné (nejde jen o FAI pravidla). U elekter F5L bych si jeho zrušení představit uměl, ale za podmínky většího hlídání rozlosování – ehm 🙁

      1. Dám jiný příklad: Jarní Podhořany jsem vyhrál, no sláva. A proč ? Protože jsem odstartoval v jiném časovém úseku než ostatní a zrovna vletěl do teplého vzduchu, prostě náhoda. Po základní části jsem byl pátý, při počtu pilotů startovišť a soutěžních kol to asi tak odpovídalo mým schopnostem.
        Jó, kdyby se letěla tři finálová kola na devět minut, to by se dalo asi porovnávat, kdo je nejlepší, ale za současného stavu, je to o náhodě. Buď máš kliku (jako já) nebo naopak smůlu (jako Martin Horák v Havlíčkově Brodě).

        1. Karle, podle mne se zcela zbytečně shazuješ – vyhrané finále až na naprosté výjimky náhoda není… Zrovna v Podhořanech jsem nebyl, ale našel jsem si výsledky – jestliže jsi měl maximum a ze zbylých pilotů měli dva další 5 minut a víc, tak to moc nevypadá na kolo z kategorie „totální rozpad“, tam to evidentně muselo být možné uletět. Holt ostatní to špatně odhadli, pozdě opakovali či se nepřesunuli atd., ale to je jejich chyba, ne tvoje štěstí…
          Naopak zmiňuješ Martina v HB, kde jsem to viděl naživo (a stejně to měl předtím v Roudnici, kde mu taky finále nevyšlo) – Martin promine, ale to finále u něj nebyla smůla, ale prostě v obou případech zachyboval (a myslím, že to sám moc dobře ví). Shodou okolností jsem v obou finále letěl kousek od něj a rozdíl mezi námi byl o správném rozhodnutí v jisté fázi letu.

          Na náhodu je to někdy v základu – když má člověk skupinu, kde je vzduch opravdu bídný a ještě k tomu objektivně dost slabou skupinu, tak pokud naletí alespoň něco, tak mu to může stačit (to jsou takové ty situace „do finále se zapsaným výsledkem 2:30“), zatímco s několika top piloty v ní (což je ve finále víceméně vždy) to je najednou daleko složitější.

          1. Ahoj Karle a Tomáši,
            mně se zdá, že jen málokdy je vítěz finále i vítězem základní části. To podle mě mluví pro náhodu, resp. její vliv není zanedbatelný. Možná by to stálo za hřích, totiž podrobnější rozbor, ale v typické soutěži se konečné pořadí začíná ustalovat tak od 3. kola, řekněme, že po 6. už se moc nemění. Psal jsem o tom dávno – http://www.rcex.cz/?p=3855, u soutěží z letošního roku to vychází podobně. Proto souhlasím spíše s Karlem, že ve finále na dva lety hraje náhoda roli.

            Určitě jsou ale i lidé, kterým finále vyhovuje. Když se podíváte na žebříček F3L 2022 – http://res.cz/2022/11/19/zebricky-f3l-2022/, tak Ivo má z 15 soutěží „jen“ 3×1000, ale na fotkách je na nejvyšším stupni furt 🙂 . Jak to dělá nevím, domnívám se, že je to schopností se soustředit na to podstatné, jeden zkažený let nebo přistání na finále stačí, koncentrovat se je potřeba „jen“ na dva finálové lety. Omlouvám se Ivovi, že jsem si ho vzal do huby, s obdivem k němu vzhlížím.

            Naproti tomu při létání bez finále stačí jedna nebo dvě chybičky (dvě při škrtání), přistání za 80 nebo 90 a už se to dohnat nedá (letos se mi to povedlo několikrát 😉 ). Soustředění je potřeba udržet po celou soutěž. Kvůli tomuto je soutěž bez finále podle mě náročnější a proto spravedlivější.

            K losování. I v optimálním rozlosování jsou „nerovnoměrnosti“, někteří piloti se nepotkají a jiní proti sobě mohou letět vícekrát. Každému rozlosování lze přiřadit hodnotu a lze toto jedno číslo porovnat pro aktuální a optimální rozlosování (hodnotu pro optimální je samozřejmě třeba zjistit předem). Ale nějak si nedovedu představit, že by to někdo na letišti kontroloval. Já žiji v blaženém domnění, že Sorg používá optimalizované matice a neřeším to.

            A nakonec poznámka k anketě – někdo ji pěkně zboural, z několika IP adres se hlasovalo vícekrát, samozřejmě pro ANO, dokonce i ze Slovenska 🙂 . Ale je to jen blbinka, domnívám se, i z diskuse na Stoupáku, že pro příští rok si bude moci pořadatel vybrat.

            Hezký den, H.

            1. Ahoj Honzo.
              Myslím, že jsi to trefil přesně. Nedávno jsem o tom taky přemýšlel a došel jsem ke stejnému závěru. Základ lítám dost na pohodu a případnou chybku neřeším. Ve finále se pak snažím na maximum.
              Jinak v nedávné reportáži z Roudnice jsi to taky trefil dokonale. Byl jsem bez Jendy a dělal spíš pomocníka. Na lítání jsem se moc nesoustředil.
              Hezký den.
              Ivo

              1. Ahoj Ivo, děkuji za potvrzení. Stejně Ti takovou schopnost závidím, já rychle přepínat neumím. Těším se na neděli, že vás zase uvidím. H.

  7. Ahoj hlasoval jsem pro variantu C – finále na velkých soutěžích, to má smysl. Jinak jsem pro létání co nejvyššího počtu kol pro všechny. Jde nám o to si zalétat. Třeba 7 kol a jedno se škrtá. Hlasování na netu je vždy „jen tak“ ale obrázek udělá.

    Spíš mě začíná trápit ten možný stav s motory, velký výkon a reálně „vystřelení“ do 120m. Jde samo o F5L.

    Honzo díky za přehled novinky a názory, díky všem diskutujícím. Přeci jen něco smysluplně napsat je víc než o tom blábolit venku na soutěži, i když i to je přínosné.

    Hezké dny všem.
    Vláďa

Komentáře nejsou povoleny.