To byla dneska zase paráda 🙂 . Modelářské letiště u Zlončic je zrakům skryté a dokud jsem v navigaci nezměnil chodce za automobil, divil jsem se, kudy že mě to umělá inteligence žene. Nádherné to tam pánové mají, k tomu modrá obloha, vítr „variábl“, ovšem „trošíčku“ (= trochu dost) horko.


Hlavní pořadatelé Vašek a Petr. Už cestou na letiště jsme se s Hedvikou bavili, že je zajímavé, jak utichly veškeré vášně. Samoměří se, škrtá se, bez finále, sedm letů je standard. Mám pocit, že je to takové vývojem nalezené optimum, stačilo na to pár měsíců 🙂 . Ve Zlončicích se nás pilotů sešlo třináct, tj. na tři skupiny.

Švestkový koláč od Bačinů, tvarohový štrůdl od Hedviky, rybízový koláč od paní Břinčilové přibyl až v průběhu soutěže a naposled se přidali i Řádovi s míša řezy (?). Je to hezké, je to milé, je to dobré (mňam), dík!

Martin měl novou Eli…

… dal ji přednost před Wiki. Zaslechl jsem hlasy (zdroj neprozradím), že Wiki potřebuje schopného pilota, horší pilot většinou udělá lépe s jiným modelem.

Jestli je to pravda, nevím, ani Libor, ani Ivan si nestěžovali 😉 .

Jirka měl velmi podmotorované Kiwi, v klesáku model na motor nestoupal. Zapomeňte na to, že potřebná stoupavost modelu je 3 m/s (do 90 m za 30 sekund), je potřeba alespoň dvojnásobek 🙂 . Alespoň jsem na model viděl …

… a měl čas na náladové …

… i akční snímky 🙂 .

Na Purito pěje chválu nejen Tomáš, ale i odborný tisk 🙂 .

Gejza věčně usměvavý, model vlastní, žádná stavebnice 🙂 …

… tak kam to mám poslat?

Petr se sice usmívá, ale je pořadatel, který je „až druhý“, dobrý pořadatel 😀 ?

Vašek mě udivoval odlety nízko nad zemí mezi dvěma stromy, domácí piloti měli výhodu znalosti prostředí 🙂 …

… ale volné chvilky si museli odpracovat u počítače.

Pavel už jen fotí, Radek létá za celou rodinu…

… a dobře, aby ne, když má osobního trenéra 🙂 .

Zuřivý reportér – viz jeho obrázky na „rajčeti„.

Dvakrát! Dvakrát v jednom letu se Láďův Sambaton a můj Sýček „sčuchli“. Na žádném z modelů nebyl ani škrábaneček 🙂 .

Nad Zlonicemi prochází letištní okruh Ruzyně, když vidím něco, co letí, neodolám (Q400) …

… ostatně jsem zírání nahoru neprovozoval sám 🙂 . Pavel s Honzou nechali maminku i pejska doma, trochu jim chybělo vedení 🙂 .

Dvě hodiny odpoledne a už byl konec 🙁 .

Nejlepší cenou byl stejně Happy Day 🙂

Honzova „metalizace“, jako jediný junior měl úkol ulehčený 🙂 .

Blahopřeji, pánové! Výsledky jako fotka a druhá fotka a na Stoupáku.

Vašku a Petře (i ostatní, které neznám nebo na které jsem zapomněl) – díky moc, byla to opravdu moc hezká neděle mezi kamarády.

Po návratu domů jsem si v knize Nepraktových vtipů vyhledal tento obrázek, přesně tak jsem totiž dopadl. Svým výkonem jsem zklamal nejen sebe, ale prý i některé soupeře 🙂 . Ve dvou ze tří „škrtaček“ tam termika dle záznamů z výškoměru byla, ale nedokázal jsem ji využít. Ostatně, i proto si tuto reportáž můžete přečíst už dnes, chtěl jsem to mít co nejrychleji za sebou 😀 .

No nic, příští týden máme klubovou „akci“ v Hořicích, snad tam najdu motivaci se polepšit. Bylo by to žádoucí, neboť zvažujeme krátkou dovolenou na Slovensku, tak abych neudělal ostudu i tam 😉 .

Honza
25. 6. 2023