RCEV Manušice – 10. 9. 2022


Letos pošesté v Manušicích, poprvé však „za prachy“ 🙂 – protože šlo nikoliv o soutěžičku, nýbrž o regulérní soutěž SMČR.


Pilotů přijelo 11, největší pozornost budil čerstvý mistr republiky. Jirko, ještě jednou dodatečně blahopřeji a jsem moc rád, že jste poslechli a Limit byl na Trnávce nejlepší 🙂 . Dopředu prozradím, že Jirka létal skvěle i v Manušicích, na první místo mu chyběl jen kousíček.


Krtkův dort s cílovým bodem a přistávací páskou od Hedviky, borůvkový koláč od Jirky M. a uzené s okurkami od Aleše. Do dějin asi vstoupí jeho hláška „Jury, vezměte si ještě okurčičku!“ 🙂


Chutná 🙂 .


Protože RESky jsou až v neděli, mohli přijet „Kulíšci“ a Jirka R.


Soutěž Vláďa rozlosoval na 6 kol po dvou skupinách. Počasí bylo hrozně zrádné (alespoň takové přišlo mně), vítr slabý a „točivý“, stoupáky uzoučké, pro některé „hazardéry“ to byla docela pohroma. S podmínkami si ovšem nejlépe poradil Jirka R. – blahopřeji a přemýšlím, jestli bych přeci jen neměl ty RESky zkusit 😀 .


Ivo létá jako jediný s dřevěným modelem. Na americkém fóru jeden modelář tvrdí „Balsa breaks better“ (balza se láme lépe) – má pravdu 🙂 . Ivo byl účastníkem „vzrušující události“ – srážky ve vzduchu s Radkovým modelem.


Ve stejné skupině utrpěl nulu i Jirka M. a Aleš, který si popletl „čudlíky“ na vysílači a zapnul motor za letu.


Aleš měl ale štěstí, protože jej Hedvika nalosovala, spolu s Jirkou R., do opravného letu pro Radka a Iva. Aleš měl vedle štěstí i kliku, protože opakovanou skupinu s velkým náskokem vyhrál!


Štěstí je muška jenom zlatá a někdy odletí, to se potom pilot vrací do depa předčasně.


Já bych tu vrtkavost svedl na péči o model, je totiž rozdíl mezi pečlivým usazením modelu do pohodlné židle …


… a jeho nedbalým pohozením do vzrostlé trávy 🙂 .


Hledání třetího vektoru před startem, byli jsme vděčni i za poštolku 🙂 .


Renda nejenže dobře létal …


… ale i rychle běhal.


Radek střídal 1000 se škrtačkami. Na létání nízko a daleko se ale dívá mnohem lépe než na lety do stratosféry.


Vláďa se přiznal, že chodí trénovat a seřizovat model. Brrr 🙂 . Na výsledcích se to ale okamžitě projevilo, mám o čem přemýšlet.


Karla mám na fotkách jen jako časoměřiče, tak předkládám alespoň tuto zlomyslnou fotku přeskakování ohradníku 🙂 .


Pozdrav od rakouských aerolinií.


Brzy bylo po všem, a bylo to dobře, protože na druhou hodinu odpolední byl hlášen déšť.


Jako první se odměny dočkal startér, zapisovatel a příležitostný časoměřič Marek.


Aleš má radost z kyselého zelí. Snad jej příště nabídne k uzenému jako alternativu k okurčičce 🙂 .


Rukoutřesení 🙂 . Výsledky jako obrázek.


Jirka si pod bdělým psím pohledem ostříhané Aničky Novotné připravuje zátiší s modelem a cenami.


Po vyhlášení jsme se vrhli na buřty – mňam, mňam, mňam. Pro příště navrhuji pořadí otočit, začneme buřty, potom vyhlášení a kdo bude mít ještě chuť a náladu, může létat 🙂 .


Když se na západě zatáhla obloha, byl čas sbalit fidlátka. Domů jsme se vraceli za silného deště a s doprovodem hromů a blesků. Vládo, Marku, Aleši i ostatní – děkujeme moc. V podstatě mě mrzí jediná věc – že nejsem schopen si zapamatovat všechny hlášky, vtípky a špílce, kterými se navzájem častujeme. Skvělý pocit z krásné soboty mám a nikdo mi ho nevezme.


Nabíjím na startovišti. Létal jsem s Calvinem s větší baterií (3S650), model se mi zdá klidnější. Škrtačku jsem si vyrobil hned v prvním kole (ze 60 m to opravdu nešlo, tedy mně), potom už jsem létal opatrně a vysoko podle hesla „hlavně neudělat ostudu“.


A poslední fotka patří mé milované Hedvice a „krtkovi“. Doufám totiž, že koláč jednou udělá JENOM pro mě 🙂 .

Honza
10.9.2022

Komentáře: 4

  1. Ahoj všem
    Díky všem co dorazili. Já jsem si to náramně užil, byla výborná nálada, počasí klaplo, docela mi to i šlo (na mně), výborné papání ze všech stran, takže co víc si přát?
    Add můj trénink, to já normálně nedělám, jenže poslední MS jsem Karla vyloučil z řad mých soupeřů, protože začíná být moc dobrej. Ále pak si u mne byl pro nová křídla a mimo udělených rad mne vyzval na Django souboj :-). Takže mi vlastně nic jiného nezbylo než vyrazit seřizovat, ladit, trénovat, abych si neutrhl zase ostudu. A zadařilo se, docela mi to sedlo, „sedí mí lépe v ruce“, a tak jsem zase Karla přijal mezi své soupeře. Snad to od něj nebyl kamarádský ústup :-D.
    Karle díky za rady, Honzo díky za článek a snad dáme letos ještě nějakou MS
    V.

  2. Moji milé Vláďo, i fšichni ostatní.
    (snad jsem Alešovo školení o genderových druzích pochopil správně)

    Potvrzuji, že v souboji na Djanga jsi jednoznačně vyhrál a porážku přijímám.
    Hlavní je, že jsem tě donutil letadlo seřídit, potrénovat a vrátit se do bojů o bednu.
    Jen bych nezištně zmínil, že Django bylo i letadlem vítěze a tedy není nutné míti Limita….
    Vlasně je škoda, že nepřijelo více soutěžících, sqvělá organizace, bohatý catering, zábava po celý den, boje až do poslední vteřiny pracovního limitu a v neposlední řadě i souboje tělo na tělo (křídlo na křídlo) – zkrátka něco jako reklama na RCEV.

    Nezbývá než poděkovat nejen Honzovi za reportáž (já neměl sílu ani na vybalení a von si klidně vytvoří článek) ale i všem ostatním účastníkům – bez lidí by to prostě nešlo – takovouhle atmosféru prostě na louce, kde lítám sám, nezažiju a i když jsem výsledkově skončil v hloubi pole, stálo to za to.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)