Drobky – 25. 6. 2022


Nechcete někdo výškovky na RES? Už mám volné dvě 🙂 . Když větší VOP pomohla „slajtce“, pomůže i Sýčkovi. Navzdory hrátkám s těžištěm a výchylkami/exponencialitou jsem nebyl schopen dosáhnout žádoucího klidného letu.

Dlouho jsem nemohl přijít na to, proč si na ty malé výškovky stěžuji jen já. Možná je za tím vrtule na čumáku, možná mám úplně špatné očekávání, možná jsem opravdu mizerný pilot, který neposedný model neuřídí. Poslední je správně! V FMT 09/2018 je test modelu Samba RES, ze které RESIK vychází a která má hodně malé ocasní plochy. Autor testu neposednost modelu velmi příhodně komentuje tím, že sambu tancují dva a tanečník (pilot) musí tanečnici (model) správně vést 🙂 . Jsem špatný tanečník, proto potřebuji větší výškovku 😀 .


Nová výškovka je o 10% větší (tj. plocha se zvětšila o 20%) a vyšla dokonce o 1 gram lehčí 🙂 , možná díky potahu z japika. Pro znalce – mohutnost A=0.385.


Moc toho z Resika nezbylo, vlastně jen „oškubané“ (odlehčené) křídlo a nosník ocasních ploch. Ale Sýček létá k mé plné spokojenosti 🙂 .

Sleduji vlákno na RCManii věnované RESIKovi, ale v poslední době se mě zmocnil pocit, že je to placená inzerce typu „9 modelářů z 10 doporučuje…“. Osobně mi to přijde kontraproduktivní, ale třeba mám takový dojem jen já. Příspěvek tam má i Milan Benda, se kterým už se neuvidíme. Je mi to moc líto, i když jsem se s Milanem poprvé potkal počátkem května na ERES v Podhořanech, přišel mi jako fajn chlap. V této reportáži je to ten pilot v modrém triku (i na stupních vítězů), prosím věnujte mu vzpomínku.

Na soutěži jsem si dělal legraci, že si piloty rozdělím na kamarády, které mám rád = dají se porazit, a kamarády, které mám rád míň, protože mě porážejí. Napsal jsem si na to prográmek v excelu pro generování takového „kamarádogramu“. Ke spuštění potřebujete Excel, makra jsou napsaná ve VBA. Open Office by mělo VBA zvládat také, podle návodů na internetu, ale nezkoušel jsem to.


První list je „Zadani“. Sem se napíší výsledky všech soutěží stylem sloupec jmen a sloupec výsledků. Musí se začít třetím řádkem a výsledků může být neomezeně. Pouze pilotů by celkem nemělo být víc než 100, ale to se dá změnit přepsáním jednoho nebo dvou řádků v programu. Výsledky ani nemusí být seřazené.


Dalším listem je „Tabulka“. Makro se spustí trojhmatem Ctrl-Shift-T a přerovná všechny výsledky do tabulky, kde v prvním sloupci jsou jména a v dalších sloupcích výsledky v jednotlivých soutěžích. Zde se také ukáže, zda jsou jména jedinečná, zda někde není překlep.


Třetím listem jsou „Vysledky“. Data se berou z druhého listu. Makro Ctrl-Shift-P srovná účastníky podle výkonů, od nejlepšího k nejhoršímu, přitom lze zadat, kolik nejlepších výsledků se má uvažovat. Toto by se mohlo hodit třeba trenérům 🙂 .


Posledním listem je „Opicarna“. Ctrl-Shift-O vypočítá a porovná vzájemné výsledky vybraného pilota se všemi ostatními, se kterými se kdy potkal. Druhým parametrem je přepínač, mohou se porovnávat buď body, nebo pořadí pilotů v soutěži. Data se berou z druhého listu. Zde se porovnává pořadí a pilotem-pivotem, okolo kterého se vše točí, je Bažant.


Z grafu (kamarádogram 🙂 ) je zřejmé, že nejvíc by se měl Bažant bát Sýkory a Tukana, naopak nejvíc si může otevírat zobák na Tygra (ehm, je to samozřejmě jen příklad). V této souvislosti je zajímavé se podívat o kousek výše na klasicky počítané pořadí ze tří nejlepších výsledků. Tukan vede, ale Tygr je druhý. Je to tím, že se uvažují jen soutěže, v nichž se Bažant a Tygr potkali. Takové byly tři a ve všech byl Bažant lepší. Soutěží, které Tygr vyhrál, se Bažant nezúčastnil.


Tady je rozdílová tabulka s body…


… a odpovídající graf. Je zajímavé porovnat rozdíly mezi body a pořadím, třeba u Sýkory. Mně vždy přišlo trochu schizofrenní, že na soutěžích vyhlašujeme pořadí a přitom pořád počítáme body 🙂 . Hlavním účelem „kamarádogramu“ je ukázat, kdo jsou opravdoví soupeři Bažanta. Tygr ani Tukan jimi nejsou. Pokud by se měl Bažant s někým porovnávat, tak jsou to Myš, Lev a Liška.

Program v ZIP ke stažení.

Honza
25. 6. 2022

Komentáře: 11

  1. Ad malá výškovka a kvalita pilota (a rozšířil bych to i na polohu těžiště) – je bohužel dost pravdou, že model je buď jednoduchý na pilotáž anebo špičkově výkonný…
    Je to strašně vidět v F5J, kde naprostá špička létá seřízení, které prostě průměr nemá šanci zvládat (někdy až k neovladatelnosti, ale minimálně běžnému pilotovi tolik naroste počet chyb, že na tom spíše ztratí). Vím moc dobřet sám od sebe – u modelu, který létám, jsem začal se seřízením od vůbec nejlepšího pilota v ČR a prostě jsem neměl nárok, musel jsem si to dost zjednodušit, teď po víc než roku praxe postupně „přitvrzuji“, ale pořád ještě nejsem v tom prvotním „extrému“.

    Jinak konkrétně starší SambaRES mám (testoval jsem) a výškovka mi sice přijde taky malá, ale na druhé straně nemám pocit, že by s tím byl nějak moc velký problém létat, chování mi přijde celkem v pohodě. Sice jsem o výrobě větší výškovky uvažoval, ale nárůst stability bych téměř jistě použil okamžitě naopak k posunu těžiště o kus dozadu, nešlo by mi primárně o zjednodušení pilotáže…

    1. Ahoj Tomáši,

      díky za komentář, s prvním odstavcem souhlasím, ke druhému bych dodal, že dva modely se stejně velkými výškovkami a těžištěm v neutrálním bodě budou mít odlišné vlastnosti. Když udělám větší výškovku a posunu těžiště dozadu (což jsem udělal jak v případě Slite, tak v případě Sýčka), získal jsem o dost odlišné modely. Nejde až tak o stabilitu v přímém letu, spíše o řiditelnost a rozsah úhlů náběhu, v němž je model „poslušný“. Roli hraje i rozložení hmot, to je důvod, proč si lehké RESky vystačí s trochu menší výškovkou než těžší modely. Možná si to zaslouží delší článek, jestli přijdu na to, jak to podat bez vzorečků a vyšší matematiky 🙂 .
      H.

      1. Přijde mi, že píšeš to samé co já – jde o změnu vlastností modelu, kdy s větší výškovkou při zachování těžiště bude model (obvykle) stabilnější, což může, ale také nemusí umožnit posun těžiště jinam…

        1. Ahoj Tomáši,

          já to vidím tak, že stabilita je schopnost modelu vrátit se do původního letu po nějakém vyrušení. Podle teorie lze při jakékoliv velikosti výškovky dosáhnout posunem těžiště stejné míry stability (derivace momentu podle úhlu náběhu). Tj. s malou výškovkou těžiště dopředu, s velkou dozadu a stabilita vyjádřená onou derivací je pořád stejná. Velikost výškovky rozhoduje o tom, jak široké je rozmezí úhlů náběhu, v němž bude model stabilní. Proto si myslím, že je lepší nepoužívat v tomto smyslu pojem stabilita, ale raději řiditelnost a meze stability.

          Ale možná se na to jen špatně dívám 🙂 , nicméně bez ohledu na velikost VOP lze polohou těžiště dosáhnou např. stejných vlastností v dive testu, zatímco při pilotáži dvou modelů s jinými velikostmi VOP a jinými těžišti a stejnými chováními v dive testu bude pilotovi s pomalým mozkem/prsty mnohem lépe vyhovovat ten s větší výškovkou a těžištěm více vzadu.
          H.

  2. ahojte,
    na res lietam dosť zadné ťažisko a malý uhol a vyškovka má A=0,39
    dakedy mam pocit že by som model zniesol aj A cez 0,4 kvôli uzkým zatáčkam
    treba mi novu VOP urobit a vyskusať
    palo

    1. Ahoj Palo,

      já mám silný pocit, že optimum pro RESky bude mezi 0.4-0.45, tj. přesně to, co psal Drela. Sýček s Téčkem snese trochu menší, řekněme 10-15%, protože VOP není v úplavu křídla.

      Původní RESIk má 0.3, Slite 0.33, fakt by mě zajímalo, proč tak malé? Resp. jestli se zdají malé jen mně 🙂 .

      Mimochodem, RCEV mají okolo 0.5.

      Dík, H.

      1. 0,3-0,33 nemali ani vykonne F3B v minulosti 🙂
        mam pocit este ze vyskovka s profilom “ rovna doska“ nefunguje optimalne pri kruzení na velkom uhle nabehu
        mam na mysli VOP s klapkou

        1. Ahoj Palo,
          o F3B nevím, jen co mi říkal Jirka T. 🙂 , mají větší VOP než RESky. V ostré zatáčce je výškovka obtékaná pod velkým úhlem náběhu zespodu (ocas je tlačený nahoru), proto je třeba mít hodně přitaženo. V takovém případě je úplně jedno, jaký má výškovka profil. Možná by v tomto režimu mohla být výhodnější výškovka plovoucí. Spíše bych ale řekl, že odpor OP není v ostré zatáčce podstatný.

          Ale každý ať si dělá co chce a umí 🙂
          H.

      2. Ahoj. Víte jak je to se čmelákem… Podle klasické aerodynamiky nemůže vůbec létat. On to ale neví, a tak si vesele létá. Resik a Samba nevědí, že mají malé výškovky, a tak si v pohodě létají…

        1. Ahoj Ivo,

          to je naprosto nesrovnatelné. Čmelák je případ nedostatečného vzdělání nebo znalostí. Velikost výškovky souvisí se schopnostmi pilota nebo jeho stylem létání. Alespoň tak se mi to jeví 🙂 .
          H.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)