Slite s větším vzepětím


Za všechno může Karel 🙂 – už zase vyhlásil Mikrosoutěžičku, když vyjde počasí, bude tento víkend zase v Hrušovanech. Domníval jsem se, že na další závody (samozřejmě až na jaře) už budu mít nový model vlastní konstrukce, takto mi nezbylo než opět vylepšit Slite, už mě to její „potácení“ v zatáčce přestalo bavit.


Úprava byla jednoduchá – zvětšení vzepětí křídla. Ekvivalentní úhel vzepětí (EDA) jsem zvětšil z 9.5 na 12 stupňů. Tedy, ohnout „čtyřku“ drát nebylo s mým vybavením nic jednoduchého, ale povedlo se.


Nedalo mi to, musel jsem dnes vyběhnou mezi dvěma přeháňkami. Model opět létá o moc lépe, konce křídla jsou jen asi o 3 cm výše než předtím, ale chování modelu mi přijde o hodně příjemnější, určitě nemusím v zatáčce tolik řídit.

Oproti stavebnici má můj model:
– těžiště více vpředu (stejně jako v testu v FMT)
– o 30% větší výškovku
– o 20% větší vzepětí

Zajímalo by mě, kde a kdy co zkazil. Na původní model (Slite od Josefa Gergetze (SETA Modelltechnik)) všichni pějí jen chválu. Tedy na RCGroups si vychvalují i Slite V2 od Hölleinu, ale mně přijde dost nepovedený. Možná bylo nutné jej přizpůsobit masové výrobě, možná vadí víc, než pokládám za možné, vrtule v čumáku. Nebo jsem hodně blbý pilot, ani to nevylučuji. Model teď považuji za velmi konkurenceschopný, ale trvalo mi dva roky se s ním naučit létat, nakonec je to má první ERESka 🙂 .

Honza
8.11.2021

Komentáře: 5

  1. Ahoj Honzo,
    rukama a vrtulí to rozhodně není. To éro lítá pěkně jenom rovně. Odlétal jsem s ním jednu sezonu v RES a stačilo. Někde prostě soudruzi v NDR udělali chybu 🙂
    Pak mi Víta Kastl půjčil do ruky Kiwika a bylo rozhodnuto 🙂

    Ahoj v neděli

    Jirka

    1. Ahoj Jirko,

      děkuji, nejsi sám, kdo mi to říkal. Uvidíme v neděli, potřebuji srovnání s ostatními modely, první dojmy po úpravě jsou ale příznivé.
      H.

  2. Když už ses do toho tak hezky pustil a rozepsal: neměl bys chuť to nějak exaktněji kvantifikovat? Vždycky mne to zajímalo, mám nějaké představy, ale jsem v tomto oboru jen domácí kutil.

    1. Ahoj Ivane,

      exaktní výpočet umí XLFR5 nebo i AVL (od Drely, pracuji s ním raději, protože jsem odkojený DOSem 🙂 ). Zadá se rozložení hmot a velikosti kormidel a vzepětí a program spočítá vlastní čísla Hamiltoniánu. Jestli nevíš o čem mluvím, tak já už taky ne 😉 . Stejně je problém v tom, že vypočtené hodnoty je třeba s něčím porovnat, nejlépe s něčím, o čem víš, že létá dobře. Domnívám se, že zhruba stačí i geometrická kritéria popsaná v http://www.rcex.cz/?p=6340.

      Chystám se změřit parametry zatáčky, až bude příhodně. K porovnání s http://www.rcex.cz/?p=6391. Teoreticky by měl model klesat pomaleji, protože by měl letět s menším vybočením; případně užší kruhy se stejným opadáním. Ale jestli to k něčemu bude se teprve uvidí.

      Ze včerejších zkušeností – v kroužení je model mnohem klidnější (ještě by to chtělo o kousek delší trup, ale to si schovám až na příští model), pilotáž je tak snazší i na hranici viditelnosti. Při přistávání model reaguje mnohem čileji na směrovku, s menším vzepětím jsem měl vždy hadovité přiblížení, vždy trvalo, než model poslechl, takže se mohl střetnout se zemí ve větší boční vzdálenosti od bodu, včera jsem přistával víceméně v ose. Model je OK, pilot ne 🙂 .

      H.

  3. Dneska dopoledne bylo téměř absolutní bezvětří, zataženo, mlha. „Vyběhl“ jsem změřit Slite s větším vzepětím.

    Nejprve dojmy:
    – zatáčka se směrovkou v neutrálu (tj. s minimálním poloměrem): model se točí na uchu, s velkým náklonem, nestačí výchylka výškovky; když odhadnu čísla, tak poloměr je tak 3-4 m (dříve, s menším vzepětím – viz zde, byl 5 – rovněž odhadnutý), náklon 40 ° (dříve 30 °), doba obletu kola 3-3.5 s (dříve 5), dále tento režim nazývám ostrou zatáčkou
    – další zatáčky jsem létal mírnější, model bylo potřeba směrovkou tlačit do zatáčky, snažil jsem se o dobu obletu asi těch 5 sekund, dále tento režim nazývám mírnou zatáčkou


    Na první baterku:
    – přímý let: klesavost 0.32 m/s
    – levá ostrá: 0.47 m/s
    – pravá ostrá: 0.69 m/s
    – levá mírná: 0.54 m/s
    -pravá mírná: 0.52 m/s
    – přímý let: 0.33 m/s


    Na druhou baterku jsem letěl dvakrát vpravo a dvakrát vlevo. Graf je rozdělený na dvě části, neb jsem mezi měřeními přistál (popravdě jsem zapnul motor pozdě a nízko, takže model vletěl do země – stydím se moc, ještě že je půda/tráva měkká a model lehký).
    – pravá mírná: 0.55 m/s
    – pravá mírná: 0.47 m/s
    – levá mírná: 0.56 m/s
    – levá mírná: 0.62 m/s

    Odvážím se tvrdit, že větší vzepětí má zanedbatelný vliv na klesavost v přímém letu, zatímco v zatáčce zmenšuje klesavost významně, minimálně o 10-15% (nyní 0.55 m/s, dříve 0.63 m/s). Navíc lze s větším vzepětím zaletět i zatáčku „utaženější“, jen budu muset zvětšit výchylku výškovky.

    Jsem si ale vědom i toho, že dat je málo a jsou zatížená velkou mírou subjektivity, takže budu vděčný za jakoukoliv diskusi.

    Dík,
    Honza

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)