Mikiny, bundy, rukavice, čepice – vítejte v Chomutově 🙂 .
Sešlo se nás 11, tedy na dvě skupiny a sedm kol. Smích zahřeje, tvrdil Aleš.
Před prvním startem Aleš slíbil, že bude Jirku poslouchat, tak že ten mohl odložit „rožeň“ na opékání buřtů (viz ankus) 🙂 .
Příští vývojový stupeň výškoměru by měl být nápis přes celé rozpětí křídla, kdo to má na těch titěrných displejích luštit. Tedy, já bych psal 60 🙂 .
Dalším bojovníkem s technikou byl Karel, prý neposlouchal regulátor…
… ale za procházku po větru technika nemohla (alespoň si myslím) …
… vždyť tady přistát na bod šlo 🙂 .
Vláďa létal se starým, těžkým a hlavně přemotorovaným Djangem, ale byla to správná volba…
… s lehoučkým Djangem New by mu hrozila procházka.
Radek se vrací z hrany letiště, pro model si do 2 km dálky totiž poslal pomocníka (nakonec od toho tam je, že 🙂 ).
Tady startér a běžec Martin odpočívá, zatímco piloti nahlašují výsledky v boudičce.
Ivan přistává …
… a pod bedlivým Jardovým dohledem znovu startuje. Jarda hned v prvním kole rozbil model, když se při přiblížení na přistání z nepochopitelných důvodů zřítil. Jarda mi zakázal fotit (vím, jsem novinářská hyena), snad půjde model opravit.
Jirka se Solem, novým výrobkem Rudy Vybírala z Tiliamodel.
Novou hvězdou RCEV je Jirka M. …
… tedy když si nevezme jako pomocníka mě 🙂 .
Nové celokompozitové modely jsou dílem vývoje Jirky + Jirky a létají naprosto famózně.
Zahánění hladu po sedmém kole. Při dvou skupinách soutěž uteče, ani se nenadějete 🙂 .
Krásnou cenu si pro sebe Radek připravil 🙂 . Výsledky jako obrázek (až jednou zmizí ze Stoupáku a historici se v tom budou chtít rýpat 🙂 ).
Radku a Martine, díky za soutěž i buřty!
Mně se nechtělo do Chomutova už ani jet. V pátek jsem přemítal, že se ze soutěže odhlásím, když mi zavolal Radek, že nejsem přihlášený 🙂 . Hmm, váhal jsem dlouho, ale když se Hedvika začala chystat na pečení tradičního koláče, asi 10 minut před uzávěrkou jsem přeci jen přihlášku poslal. Při zpětném pohledu jsem měl pokyn shora poslechnout, mohl jsem si ušetřit spoustu času v autě, mohl jsem mít celý koláč, který byl tentokrát obzvláště povedený 🙂 , jen pro sebe a nakonec jsem se mohl vyhnout i této …
… ostudě. Z letů soupeřů i zkoumání svých záznamů ve výškoměru vím, že termika byla, ale já na co jsem sáhl, bylo blbě. Dovršil jsem to nulou za přistání v posledním letu, když jsem k druhému pokusu odstartoval v 5. minutě s tím, že si alespoň dobře přistanu. Houby, až po signálu 🙂 . No nic, je to za mnou, příště bude líp.
Jinak mé znechucení ze soutěže je i za tím, že si tento článek můžete přečíst až teď, s velkým zpožděním 😉 , čímž děkuji za trpělivost i přízeň.
Honza
20.9.2021
Honzi, je dobře, že jsi přijel a lítal, a nedřepěl místo toho doma u koláče. Na to budeš mít celou zimu 🙂
Jojo, vyzařovala z tebe lehká demotivace z výkonů, ale v Hořicích a Suché si spravíš chuť!
Ale nezapomeň si dodělat ty klapky, říkal jsem to už i Hedvice, ať ti to vyřídí ?
Možné vysvětlení Jardovy havárie: Ve vysoké rychlosti během přiblížení vyhodil brzdy. Výška cca 10 metrů. Následovalo zaseknutí čumákem do země. Dá se to vysvětlit tak, že serva X08 už na brzdy neměla sílu, ale výškovka se potlačila. Křídla už při takovém manévru docela mávají, nedá se vyloučit ani nějaké šprajcnutí ale tomu bych už tolik nevěřil.
Můžeme vyzkoušet 🙂
Ahoj Honzo,
tak snad už jsi opět naladěn polítat, zrovna jsem vypustil soutěžičku na tuto neděli.
Díky že jsi nakonec članek zase napsal, paráda.
V.
Díky, kluci vám všem za projevenou soustrast. V neděli přijedu, právě přendávám rakety ze SU-25 na Django, bez boje mě nedostanete 🙂 .
Ivane, Jardův model měl „upadlé“ ucho v lomení. Možná to byl následek srážky ze zemí, ale možná i příčina. Je fakt, že jsou ta naše křídla dost ohebná 🙂 .
H.
Tohle už se nám stalo několikrát. Při velké rychlosti se křídlo prohne, a protože je pant po celé délce středu, který je také celý prohnutý, tak klapka zůstane zaseknutá v nulové poloze. Tohle servo jen tak nepřetlačí. Křidélková serva, a nebo alespoň jedno z nich, pak může ten mrtvý bod v prohnutí přetlačit, a pak rychle přeskočí nahoru spolu s potlačením výškovky při butterfly.
A pak to jde do země. Rendovi se to povedlo i s velkým F5J, taky vícekrát. Aspoň je furt co dělat ??
Řešení je nebrzdit při velkých rychlostech. Chce to opatrně ‚vyplavat‘ až do zpomalení, a pak teprve tahat brzdy.