RCEV Horní Branná – 12. 9. 2021


V Horní Branné je vždycky pohoda – když tedy zrovna nemrzne, nefouká nebo neprší 🙂 . Letošní třetí „véčka“ byla na události bohatá.


Tento kolový buldozer už jsme na letišti viděli před třemi měsíci a zrovna v neděli 12.9.2021 si jej majitel přijel odvézt. Motor chytil bez problémů a za pár okamžiků vznikla spousta volného místa, kterého se nám zoufale nedostávalo …


… protože tady všude je „novopackovo“ 🙂 . Však jich kluků byla polovina startovního pole.


Další zážitek – konečně jsem viděl někoho přijíždět PO MĚ 🙂 .


Náhodou jsem s sebou měl počítač, pokud se Eee PC ještě tak dá říkat, a tak jsme mohli vesele přehrávat nesprávné FW. Navíc buchta s čokoládovou polevou – mňam.


Zaplať, jinak nepoletíš. 14 pilotů, 3 skupiny, 6 letů.


Karel měl „smůlu“ – letěl v první skupině a musel ukázat všem, jak se má létat – 1000.


Ostatní měli výšky mnohem optimističtější a poté tváře ustaranější.


Zatímco Karel modelářsky uspokojen si jde sednout, rozchechtaný pan továrník ještě netuší, co mu pomocník způsobí.


Okolo páté minuty probíhal na startovišti asi následující dialog: „No, a je to v řiti“. „Ještě ne, ještě se můžeš s někým srazit a chtít reflajt“. A vzápětí to bouchlo 🙁 .


Ohledávání škod…


… první tým (Zdeněk a Martin) fixuje zlomený trup …


… druhý tým (Vláďa, Karel, Hedvika) „látá“ křídlo …


… red bullem a páskou. Hmm, šlo by takto spravit křídlo RES, když není plechovkový plech uveden mezi povolenými materiály 😉 ?


Epizoda pokračovala přesvědčováním Sorgu, že se poletí oprava.


Konec dobrý, všechno dobré – všichni si pomohli 🙂 .


Martin těžil ze znalosti domácího prostředí, výšky měl podle mě z celého startovního pole asi nejmenší…


… ale co ten inovativní způsob přistání v nožovém letu 🙂 ?


Jarda létal pohodově, jako ostatně vždycky 🙂 .


Láďa bojoval s bolavou nohou. Ani o Gagarina neměl zájem, stejně na letišti nebyl nikdo, kdo by mu mohl konkurovat 🙂 .


Michal vypadá jak Krakonoš, ale v depu pořád jen pípal a pípal, asi mu přes léto někdo přeprogramoval vysílač.


2x Karel. Opravdu si někdo myslí, že jsou potřeba oficiální časoměřiči?


S obavami hledíme k západu…


… a poté pod stanem s nadějí do „Aladina“ 🙂 .


Plachta byla velmi promokavá, jak jsem ke své škodě zjistil. Do elektroniky nenateklo, ale nacucaná dřevěná táhla (a) ztěžkla, (b) natáhla se 🙂 . Obojí jsem samozřejmě zjistil až poté ve vzduchu 🙁 .


Na ředitelství soutěže bylo ovšem sucho, byli totiž připravení na všechno.


Vylovení, odbahnění, vysušení 🙂 . Vláďa odjel před koncem soutěže, rodinná povinnost ho možná stála vítězství.


Pršelo krátce, ale vydatně.


Pokračujeme. Jednou, jednou vyskočím a ukousnu ti křídlo 🙂 , aneb Jirka a Máša, Petr přihlíží…


… a letí.


Poflakovala se po ploše spousta divných lidí, co koukali do nebe, kde nic, ale vůbec nic k vidění nebylo …


… ani s brýlemi, ani bez nich …


… moc pěkný klobouk, značkový, od Jacka Danielse 🙂 .


Zastrašování soupeře – takhle malinkej budeš 🙂 (nebojte, Vláďa a Karel jsou kamarádi, mluvilo se o tématu, o němž nejsem oprávněn cokoliv sdělit 🙂 ).


Kvůli opakovacímu letu a vodě jsme na letišti byli tak o hodinu déle než obvykle, ale nikomu to nevadilo, neznáme lepší zábavu.


Protože jsem pořád létal proti Martinovi, mohl jsem si ho vyfotit, až když si nesl model na vyhlášení.


Proboha, ty poháry jsou pořád větší a větší. Prosím nezalévat a chránit před deštěm, jinak vyrostou 🙂 . Výsledky jako obrázek.

Já létal tak nějak normálně, pamatuji si jen přistání ve 3. letu, kdy jsem model zapíchl do bodu tak vehementně, že se utrhla motorová přepážka, a potom ta mokrá a natažená táhla. To, že jsem nebyl čtvrtý jako při první i druhé návštěvě na Brabenci, pro mě bylo obrovské překvapení.

Pánové krkonošští – díky moc za krásnou neděli v krásném prostředí mezi „svými“.

Honza
13.9.2021

Komentáře: 5

  1. Ahoj Honzo,
    díky zase za super článeček. Překvapením je fotka „zakousnutých“ modelů po tvém oznámení „… srazit a chtít reflajt“ a hned máš foto. Si to normálně čekal a vlastně mi to oznámil 😀 .
    Děkuji Karlovi a Hedvice za vytvoření rychloservisního teamu s dodávkou veškerého materiálu. Za 5 min bylo složeno a šup do vzduchu.
    A Karla příště určitě rozbrečím, už teď vypadá že má na krajíčku 😀 .
    Fajnová pohodová soutěž, díky za takové.
    V.

    1. Ahoj Vláďo,

      díky za pochvalu, ale já byl připravený fotit Tvé přistání a následně i výraz po „nadílce“, Zdendův model jsem vůbec neviděl. Opravdu to byla náhoda 🙂 .

      Karla je mi už teď líto, stačilo, jak jsme se mu „nakýblovali“ do stanu 🙂 .

      K pohodové soutěži: sleduji web Láďi Buška o RES a doporučuji k přečtení
      http://res.cz/2021/09/12/to-byla-panove-jizda/ a shlédnutí http://res.cz/2021/09/12/video-ze-souteze-nerares/, nedovedu si představit, že by Jardu něco vyvedlo z jeho obvyklého klidu, ostatně, když není plán, nemůže být ani zpoždění 🙂 . Pozor, toto není „šťouch“ do RESkařů, jen zajímavost pro porovnání. Mimochodem, Láďa píše hodně hezky, měl jsem při čtení husí kůži, jako bych tam byl 🙂 . H.

  2. Honzo, moc pěkná reportáž a pohodová soutěž, díky místním borcům.
    reakce na Vláďu: to jak na fotce vypadám, je jen laciný trik autora fotografie. Ve skutečnosti je můj výraz neskutečně optimistický.

  3. No téda, dodatečně gratuluju! Až dneska se po týdnu bjevily výsledky na stoupáku a tak jsem zjistil, že jsme včera měli tu čest lítat v Chomutově s mistrem světa Horní Branné! 🙂
    Žes tam všechny minulý víkend vyčadil!!!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)