Ještě tu mám jeden kraťoučký „restík“ týkající se ERES. Na „ostrém“ pohonu jsem ustřihl červené JST konektory a nahradil je MP Jet 1.8 mm. Nehřejí se 🙂 . Po soutěži v Podhořanech jsem měl ještě tři dny dovolené, a protože bylo ráno bezvětří, změřil jsem i klesavost Slite.
Toto je graf z pondělního ráno na poli na Doubravě. Na čtyři stoupání do 90 metrů byl letový čas přes 18 minut, změřená klesavost je asi 0.32 m/s.
Nevěřil jsem tomu, takže jsem výškoměr RC Electronics vyzkoušel proti Altisu.
Záznam z Altisu…
… záznam z RCE. Odchylky do 0.1 m!
V úterý ráno jsem proto dojel na hořické letiště, je přeci jen plošší než pole na Chlumu. Výsledek byl ještě asi o 30 sekund delší. Mimochodem, létání těsně před východem slunce je nádherný zážitek 🙂 .
Klesavost mě překvapila, čekal jsem něco okolo 0.4 m/s, třeba i kvůli plandajícímu listu vrtule 🙂 . Dalším překvapením je „stabilita“ výškoměrů, ten RCE výškoměr mám přes 10 let.
Na grafech je zároveň i vidět, že model po vypnutí motoru snadno nastoupá dalších 10 m.
Stejně jsem do modelu nakonec vrátil původní slabší pohon, je mi líto baterky, na odebíraný proud není ani inzerovaná 🙂 .
Honza
10.9.2021
Mooc hezký, konečně se máme od čeho odpíchnout při poměřování. Honzo, obdivuji tvé odhodlání jít lítat ještě před východem slunce. ?
Ad stabilita výškoměru po pár letech – ono je to dost v pohodě, měříme totiž relativní změny proti místu startu… Což znamená, že i kdyby při měření absolutní hodnoty ukázalo čidlo standarní tlak 1013,25hPa když ve skutečnosti bude v dané chvíli 1014 či 1015hPa, tak to nemusí mít prakticky žádný vliv pro tu relativní odchylku a „F5J výška“ 90m bude pořád 90m. Samozřejmě nějaké odchylky se udělají, ale pro normální výšky do 200m se bavíme o relaci 1%, což jsou 2m, při 100m jen jeden, což mi přijde zcela přijatelné.
Ahoj Tome,
máš pravdu, ale v průmyslu se měřicí přístroje přezkušují a kalibrují pravidelně, a odchylky bývají i větší než 1-2%.
Také jsem si vzpomněl, jak se před 10 lety vymýšlely stendy pro přezkušování výškoměrů – myslím Palo Lišhak (kde je mu vlastně konec?) se v tom angažoval. Podle mě by na velkých akcích nějaká oficiální kalibrace/certifikace/přejímka výškoměrů být měla, vlečné šňůry se také přeměřují. Když už nic jiného, tak by z toho byla data, zda a jak se změřená výška mění s časem. H.
Honzo krásná práce,
pro inspiraci v ERES jsme používali různé konektory pro motory i baterie, ale letos sjednocujeme na jeden typ. Baterie XT30 (standardní baterie do malých dronů) a motor MR30 což je třípólová verze XT30:
https://www.aliexpress.com/item/32801204697.html?spm=a2g0o.productlist.0.0.2ee954fdcokHXI&algo_pvid=8e08a444-3c66-4ebf-ae3a-0ca7340d0441&algo_exp_id=8e08a444-3c66-4ebf-ae3a-0ca7340d0441-4&pdp_ext_f=%7B%22sku_id%22%3A%2264152945510%22%7D
https://www.aliexpress.com/item/1005002495105969.html?spm=a2g0o.productlist.0.0.991c16cfHzA7zD&algo_pvid=2292a9c7-2ef4-435a-97e5-5b420459b87a&algo_exp_id=2292a9c7-2ef4-435a-97e5-5b420459b87a-12&pdp_ext_f=%7B%22sku_id%22%3A%2212000020870730699%22%7D
Ahoj Miloši,
děkuji za pochvalu i poučení – uvědomuji si obrovský rozdíl mezi „kutěním“ pro vlastní potřebu a „normalizací“ hejna kluků v kroužku, díky za to.
Jinak mně se do modelu XT30 nevejde, je to tam jak „v hodinkách“. I ten Pulsar A-15 je jediný regulátor (ještě prý Castle Talon 15), který se vejde; jsem z něj nervózní, že je moc mrňavej 🙂 . H.
S regulátory (frekvenčními měniči) mám trochu pracovních zkušeností v rozsahu 0,5 kW až 2000kW a nikdy bych nedoporučil regulátor 15A (přesto, že se dají přetížit) pro trvalý odběr 15A i na pouhých 20s. Doporučená rezerva je 10-15%. Já používám motor AXI s proudem 18A a regulátor Castle 25A. Castle 15A bych doporučil na Hackera s převodovkou, který bere cca 11A, pohon mám připraven na zabudování. Naši junioři létají s motory Dualsky proud 15A a regulátory Dualsky 22A.
Není problém ve výkonu regulátoru, ale v obvodu BEC. Ten se zahřívá na společné desce s výkonovými polovodiči regulátoru a přehřátí může způsobit jeho vypnutí a z ERES máš volňáska. Pulsar alias Plichler bude asi stejná kategorie jako Castle a 10% rezervy bude dostačující, ale u provedení CE (CE s větší mezerou) je 20% rezervy na místě. V příloze foto konektorů a XT30 j e určitě menší než ten Tvůj JST.
Ahoj Miloši,
naprosto souhlasím. Ten Pulsar je prý až na 25 A špičkově. „Slabý“ pohon mám s Dualsky 10A a BEC „brouk“ (IO) se hřeje dost, na fotce výše je vidět, že „slezla“ bužírka, nahradil jsem ji kouskem izolačky. A navíc jsem udělal v trupu díru, do které právě zapadá stabilizátor (mohu zkontrolovat teplotu zvenku 🙂 ). Pro srovnání, Pulsar je po přistání úplně „studený“, sledoval jsem to. Ale s 10A mám už asi 60 letů (1 let je průměrně tak 25-30 minut v několika stoupáních) a zatím drží, ale výhledově půjde celý pohon do polomakety.
Dualsky regulátory mám v EDF stíhačkách (v SU-25 v záhlaví je 50 mm dmychadlo krmené přes 22 A regulátor z tříčlánku, Fury má 32 mm a dvoučlánek) a jsem s nimi maximálně spokojený (ještě mám dva nevybalené 🙂 ).
A poslední poznámka – obdivoval jsem, jak velké trupy mají vaše modely, spousta místa na motory i baterky. Slite je opravdu hodně natěsno (stejně jako třeba X-Res), ale špičkové soutěžní modely se navrhují až na samou hranu technických možností. Přijetí pravidel F3L (už ne F3RES) tento vývoj bude jen akcelerovat. H.
Ahoj Honzo,
trup na náš ERES „BALU“ jsem navrhl v prosinci 2019 a první prototyp letěl v lednu 2020. Od té doby vývoj stojí, protože jsem navrhoval trup na RES a hlavně jsem stavěl a létal s našimi kluky. Nyní je trup poloprázdný, protože jsme změnily baterie, regulátory, uložení serv, uložení motoru, celou VOP, SOP včetně uložení ve variantě pevná, plovoucí a máme novou uhlíkovou trubku. Vše je levnější, pevnější, menší a lehčí. Nová varianta je otestovaná v RES a v sezoně 2022 bude i nový trup na ERES. Ale ještě mám vyfrézováno 20 sad stávajících přepážek, které musíme zpracovat.
Ad rezerva reglu – ono je to jak u kterého… Čínské bývají dost optimistické, ale třeba u Castle Talon je zátěž zcela oficiálně definována jako trvalá pro aku 4000mAh atd. V reálu pak v F5J naprosto běžně provozuji Talon 35A s odběrem přes 50A, protože naprosté maximum pro tento odběr je 30s (a vesměs není celých 30s na plný plyn), což se prostě nemá šanci přehřát (a taky nepřehřívá). Talon 25A je pak v pohodě do 35A a pro E-RES či RCEV je to naprosto ideální regl (pokud nevadí cena) – malinký, dobrý BEC, skvělé možnosti nastavení z počítače atd.
Výborné (a levné) jsou také regly pro coptery, ilustrační příklad https://www.rotorama.cz/ridici-jednotky/hglrc-bs30a , je to neskutečně malé, ale přitom opravdu kvalitní a účinné, ale vesměs nemají BEC. Nicméně jelikož se v ERES nejvíc létá na dvoučlánky, tak lze použít HV serva a BEC naprosto vynechat (napájíme pak přímo z pohonné baterie). Pro kategorie, kde se létají tříčlánky, by se musel doplnit externí BEC.
Ad konektory – v F5J létám už tři sezóny XT30 taky zcela v pohodě (opět do 50A), pro RES je to ideální konektor. Moc nechápu Honzo, jak to myslíš s tím místem, XT30 jsou fakt menší než JST, Miloš má naprosto pravdu – nepleteš si to se známějšími XT60?
Ahoj Tomáši, mě pořád přijdou JST-RCY „skladnější“, do Slite se fakt nic širšího nevejde. Hlavně ale malé regulátory i baterky je mají z výroby, ty červené, proto jsem je „nestříhal“. Do 10 A jsou snad OK, ale 15 A už mi přišlo nerozumné. Na všech svých modelech mám MP Jety, tak jsem si pořídil i tyto mrňavé 1.8 mm, podle mě na ERES taky „ideální“. Jinak XT30 mám na několika zatím nepoužitých baterkách, ale další konektor do „flotily“ zavádět nebudu 😉 . H.
Doplnění ke konektorů:
Konektor JST je určen pro napájení do 2A a doporučený kabel je max. 20AWG 0,5mm2 do cca 10A.
Konektor XT30 je určen pro napájení do 15A a doporučený kabel 16AWG 1,3 mm2 do 20A.
JST konektor je ideální pro napájení přijímače a serv, je to lepší varianta než klasický servokabel a servokonektor obvykle o průřezu 0,25mm2.
Ahoj Miloši, vím – viz http://www.rcex.cz/?p=6105
H.
Ahoj Honzo,
náš bývalý klubák (elektrotechnik) si byl vědom, že 100A regulátor z CE bude na hraně pro odběr 95A, ale v návodu psali krátkodobě i 120A, což ho uklidnilo. Při prvním letu čtyřmetrový kompozit vystoupal za pár vteřin do 300m, automatika odpojila motor, do 5s vysadil BEC a všichni jsme byli rádi, že model neproletěl střechou RD, ale zakrtkoval se na přilehlé zahradě. Domorodec nám půjčil krumpáč na vykopání špičky s motorem, přežilo jen jedno servo z křidélka.
Miloši, to co píšeš je papírově naprostá pravda, souhlas, ale reálně jsou možné zátěže XT30 (i XT60) pro režimy „max 30s“ daleko vyšší. Mám s XT30 opravdu několik sezón v F5J, tedy stovky startů jen na soutěžích, k tomu mraky dalších v tréningu a prostě není problém. Je tedy rozumné na straně reglu v zimě konektor vyměnit za nový, ale to je vše.
To samé větší XT60 – mají také oficiálně „jen“ 45A po 2 minuty a 60A jen jako impuls, ale v racecopterech se pro soutěžní lety (obvykle do minuty) naprosto běžně létalo 100A, „hořet“ začaly až někde u 120A.
JST se v praxi užívaly tak do 10A, pokud se Honza jak píše v článku drží do 7,5A, tak je to funkčně OK. Přijdou mi ale nesmyslné tím, že XT30 jsou daleko lepší a přitom velikostí spíš ještě menší a ještě se lépe kompletují/pájí , takže k použití JST není důvod.
Na soutěži RCEV v Chomutově (ze které se ještě vypíšu, až se mi bude chtít 🙂 ) jsme diskutovali i o tomto článku a výkonech RESek. Vzpomněl jsem si, že existují i další reference.
V FMT 2016/11 je článek o porovnání výkonů „vliesového“ a „fóliového“ křídla (psal jsem o tom tady), ale možná stojí zato přetisknout celou tabulku.
Druhým odkazem jsou výkony uvedené na plánku Allegra Lite. Minimální klesavost je při součiniteli vztlaku 0.7 udávána jako 0.265 m/s. Může jít ovšem o hodnotu vypočtenou, nikoliv změřenou, neboť …
… existuje zpráva o měření RES profilů v aerodynamickém tunelu na universitě ve Stuttgartu (pozor, toto je link na univerzitní klub, vlastní dokument už na webu najít nemohu; mám ho ale v počítači, pokud o něj máte někdo zájem, napište mi na email). Z porovnání vychází reálně změřený profil o dost horší.
H.
Přijde mi, že těmi debatami fólie kontra vlies (či jinak drsný potah) jsme si už prošli před pěknými pár lety v RCEJ a trochu i v RCEK s celkem jasným závěrem 🙂
Tedy že „drsný povrch“ je jen placebo – model létá pomaleji, ale při reálném srovnání se skoro nezlepší ani opadání za ideálních podmínek, naproti tomu pronikavost (a klouzavost) se zhorší docela dost.
Sám jsem kdysi (míněno cca kolem roku 2008) také vyznával „teorii drsného povrchu“, ale zkrátka jsem musel uznat, že jsem se tehdy mýlil. Holt do RES jde hodně lidí, kteří šli cestou větroňů, nikoli elekter a tak si to budou muset prošlapat znovu 🙂
Já to tak jednoznačně nevidím, klouzavost/klesavost v přímém letu nemusí být nejpodstatnějším parametrem malého elektrovětroně, zejména pokud se pohybuje poměrně nízko u země (na rozdíl třeba od RCEK). I v tom odkazovaném článku zdůrazňují lepší chování vliesem potaženého modelu, což si lze přeložit i tak, že „hodný model“ může být v turbulenci výkonnější než „neposeda“, kterého je potřeba neustále řídit (což je mimochodem přesně případ Slite). H.
A bavíme se o soutěžním použití anebo obecně? Podle mne na soutěži opravdu není moc co řešit, vyhraje spíš model schopný toho více oblétat a lépe se vrátit, přičemž kvalitní pilot s ambicemi by si měl s tou „neposedností“ poradit. Tohle skutečně beru za celkem jednoznačně vyřešené téma…
Píšu tedy přirozeně o univerzálním modelu, že v RES to asi směřuje k tomu, že bude ideální mít minimálně tři různé modely (a ty dva povolené pro závod se z nich vyberou podle předpovědi) je jiné téma, pak si klidně umím představit, že by jeden byl ultralight a ještě s drnějším povrchem…
Pokud to ale bereš obecněji „pro zábavu“, tak pak proti Vliesu atd nemám nic, pro mnoho pilotů může být opravdu pilotáž příjemnější (nejen turbulence, ale třeba i chování při přetažení) a o něco horší klouzavost nemusí absolutně vůbec vadit.
Ahoj Tome, podle mě to platí i pro soutěžní použití. Jsou situace, kdy se má pilot (i ten s ambicemi 🙂 ) soustředit na jiné věci než „korekce neposednosti“. Zahlédl jsem na RCGroups, kde jeden výrobce RESky napsal, že se při návrhu modelu soustředili na to, aby co nejvíce odlehčili pilotovi v situacích, v nichž je jeho zátěž největší (typicky vytáčení bublinky nízko nad zemí a v turbulenci). V tom příspěvku se nemluvilo o potahu, nýbrž o kompromisu mezi vlastnostmi a výkony modelu.
Takže bych vlies ani pro soutěžní modely nezatracoval, výkony v přímém letu má určitě horší, ale dobré vlastnosti v kroužení mohou být pro pilota významnější. Což není v rozporu s tím, co píšeš Ty 😉 H.