Tento článek je o stavbě modelu. Samozřejmě měl předcházet zprávě o zalétání, ale doufám, že i tak jej shledáte zajímavým. Je totiž popisem uličky, o které doteď nevím, zda je či není slepá.

Je to již dva a půl roku, co jsem si v záchvatu pominutí smyslů (asi) pořídil pěnové desky Vector Board (VB) (původní video od Graupnera). Materiál je to bezesporu zajímavý, ale jak jsem při zkouškách zjistil, dá se jen velmi těžko brousit, právě kvůli té gumovosti, a také se obtížně lepí.

Epoxid VB nelepí, jen „prstolep“, tavné lepidlo a naštěstí také Foam Cure (tubu jsem „vyhrál“ v Plzni, lepidlo dováží Ivan Hořejší). Na stavbu modelu jsem spotřeboval dvě čepele, řezat tupým nožem je za trest 🙂 .

Ke stavbě svého prvního pěnového modelu jsem se tedy odhodlával dlouho, přičemž jsem procházel střídavě fází stydění se za vlastní zaostalost a zpátečnictví (balza forever 🙂 ) a fází odhodlání s tím konečně něco udělat. Když jsem „vymyslel“ Fun Challenge (pravidla), „objevil“ jsem práškovací letadla a tvary Drozda (Ayres Thrush) byly tou poslední kapkou, která váhy převážila na stranu akce 🙂 . Model má rozpětí 720 mm, oproti vzoru na obrázku jsou ocasní plochy zvětšené o 10% (lineárně). Váhu jsem projektoval do 250 g (hmm, ve skutečnosti bude, po natření, tak 160 g) a původně měl být poháněný motorem Ray.

Nevýhodou VB je velká pružnost, proto jsem udělal kostru křídla z balzových žeber a nosníku.

Kostru jsem přilepil na „plachtu“ VB 1.5 mm, konce žeber jsou tak 2 mm od kraje plachty …

… v další fázi jsem materiál přehnul přes náběžnou lištu a přilepil pouze k ní. Tuto etapu nelze uspěchat (příště budu trpělivější 🙂 ). Po zaschnutí lepidla se lepidlo nanese i na žebra, nosník a ony 2 mm odtokovky, odtokovka se podloží klínem pro vytvoření negativů a křídlo se zatíží. Horní potah přesahuje spodní o asi 5 mm, přebytek se odřízne.

Křídlo má rovnou horní stranu, spodní část okrajového oblouku se dotvoří v další operaci.

Kořenová žebra. Je zřejmé, že v nosové části je profil kulatější, než naznačují žebra…

… na okrajích je to ještě horší 🙁 . V této fázi jsem měl chuť otevřít víko kontejneru a s křídly se rozloučit, ale potom jsem si řekl, že by to bylo nesportovní – co si člověk navaří, měl by si i sníst 🙂 .

Pro spojky jsem vypiloval v žebrech drážky (před přilepením horního potahu), spojky jsou z překližky. Nakonec jsem ale použil jen jednu, tu delší.

Drát 2 mm na podvozek…

… je k přepážce přišitý. zesílení bočnic je z balzy 1, přepážky jsou z překližky. Spotřeba dřeva je opravdu minimální. Bočnice trupu jsou z VB 4 mm.

Pomocné přepážky zakulacující trup jsou také z VB 4 mm…

… stejně jako spodní zadní klín trupu.

Svrchní strana trupu je potažené VB 1.5 mm, což moc nejde, zde mám významný prostor pro zlepšení 🙂 .

Jedna kochací 🙂 .

Pro horní potah jsem použil ještě „zarážky“ na horní hraně bočnic, ale lepší bude vyříznout drážku přímo do bočnic.

Kabina.

Závěsy kormidel tvoří vlastní materiál, vyříznou klínovou drážku je ostrým nožem snadné.

Spojka obou polovin výškovky je ze dvou pásků překližky 0.6 mm, stejně jako páky kormidel. Kormidla ovládají serva TGY-1440 (4.4 g) přes dráty v lanovodech.

Kolíky pro připoutání křídla gumou jsou z bambusových špízových jehel.

Motorové lože tvoří jedna kulatá přepážka a druhá hranatá přepážka s kulatou dírou spojené půlválcem překližky 0.6 mm. Jako kopyto posloužila tuba od šumivých tablet. Přiznávám ovšem, že zde už jsem chtěl mít model co nejrychleji za sebou 🙂 . Zde jsem také zjistil, že původně plánovaný motor je hrozně velký a těžký…

… takže jsem poprosil Arado o zapůjčení pohonu a přijímače 🙂 . Mimochodem, ty dva modely asi nemohou být tvarově kontrastnější.

No a to je celé. Model létá na 1/3 plynu, nedostatky při stavbě se evidentně vykompenzovaly samy. Například jsem nakřivo zalepil páku směrovky, takže směrovka je vychýlená asi 2 mm doprava, a přesto model letí rovně. Jak jsem psal, zalétával jsem na ploše dvou tenisových kurtů obklopených plotem a stromy – šlo to úplně v pohodě. Model létá krásně pomalu (není divu, při té ploše 🙂 ).

Co se Vector Boardu týká, mám pocity pořád ještě smíšené. Problém mám s technologií zpracování, zejména broušením. Hrany trupu a OP jsem „okousal“ nožem, asi bych si měl vyrobit nějakou „úkosovačku“, aby byly řezy rovné. Mám pocit, že právě správné přípravky a nástroje budou klíčem k úspěchu.

Na druhé straně, model je lehký a snadno a rychle postavitelný. Kdyby nebylo nutné čekat na schnutí lepidla (některé spoje jde lepit kyanoakrylátem), šel by model „spíchnout“ za víkend. Povrch modelu je hladký, aerodynamicky čistý (vím, předloha není vzorem proudnicových tvarů 🙂 ) a vzhledem k pružnosti materiálu předpokládám, že dost vydrží (tedy, pokud nepopraská balzová kostra pod pěnou).

A hlavně, materiálu mám ještě minimálně na 5 podobných modelů 🙂 .

Honza
26.8.2021