Tuto sobotu jsem měl být v Neratovicích na ERES, ale když Vláďa ohlásil soutěžičku, okamžitě jsem změnil plány. Mohu ráno déle spát, malé dvoumetrovky mě stejně moc neberou a větší zábavu než v Manušicích jinde nezažiji – když Aleš s Mirkem hodnotí výkony vlastní i cizí, minulé, současné i budoucí, nezůstane ani jedno oko suché 🙂 (se soustředěním na létání je to ovšem odpovídajícím způsobem horší 😉 ).
Mlha se ráno rozpouštěla jen pozvolně, ale jakmile se objevilo slunce, bylo jasné, že bude hic. „Krajta“ je hned třetí v řadě, opravdu jsme byli na letišti jako třetí posádka…
… Aleš s Vláďou před létáním vraceli na místa drny vyorané prasaty. Nakonec plochu ještě uválcoval traktor místního farmáře.
Sešlo se nás sedm pilotů, ještěže jezdí i Hedvika, dostala funkci startéra a ob kolo i časoměřiče a pomocníka 🙂 .
Jirka si užíval nervů – zalezla mu anténa do trupu modelu a nemohl ji dostat ven, takže musel létat s Djangem (s čím jiným v Manušicích – pan továrník by se zlobil 🙂 ).
Aleš startuje …
… a po úspěšném letu se prohlašuje za génia 🙂 . Dávám si závazek, že příště budu natáčet video i se zvukem 🙂 .
Vždy pod kontrolou shora.
Soutěž byla rychlá, fotky mám jen ze stavění stanu a žranice, ale to by čtenáře nudilo 🙂 . Ale úplně odbýt přestávka nejde, protože kvůli buřtům se do Manušic jezdí! Navíc oheň Aleš rozdělal bez sirek a papíru. Prý 😀 .
Vláďa létal „dynamicky“ – jak nahoru, tak dolů 🙂 .
Byl jsem rád, že mezi nás zavítal i Vlastík, minule totiž přijet nemohl.
Startér trávil(a) pracovní čas četbou 🙂 . Koláčky byly tentokráte tří druhů a protože bylo pilotů málo, bylo koláčků moc.
Mirek krásně využil slabších soupeřů ve druhé polovině soutěže – 992, 992 …
… a 1000. Za sebe bych doporučoval přeskupování podle pořadí „uzákonit“, podle mě je velmi smysluplné.
Výsledky na fotce. Piloty mezi 3. a 6. místem dělí jen 30 bodů, soutěž byla velmi napínavá, záleželo na každé sekundě či metru.
Po soutěži se ještě „blblo“ s F3G…
… včetně nastavování výškoměrů.
Já létal „uvolněně“, do Manušic jsem přijel s tím, že chci vyhrát přistávání, ale najednou mi vycházelo i létání. Zejména v pátém letu jsem měl kliku, když jsem svým obvyklým „nevysvětlitelným způsobem“ 🙂 vypnul nízko a při příletu na opakování nalezl bublinku, která mě postupně vynesla možná i do 50 m. Bohužel data nemám, výškoměr nejde připojit k PC, asi „odešel“ komunikační port 🙁 .
Za 14 dní bude v Manušicích „ostrá“ soutěž RCEV, už se na ni těším. Vláďo a Aleši – díky za již tradičně hezkou sobotu.
Honza
7.8.2021
PS: MS není mistrovství světa, ale Manušická soutěžička 😉
Ahoj všem,
přijel jsem dom, žena hned mezi dveřmi, říká „ahoj, si se zase nenamazal co“. No nenamazal, takže vypadám opět jako panda červená bělooká.
Soutěžička tentokrát komornější, ale nic to neubralo na veselosti všech, super.
Měli jsme i novinku ve formě korejské startovací sekvence 시동 20초, 엔진 끄기 namluveno díky Vojtovi K. přímo korejskou ženou :-). Docela sranda, o to jde v Manu především. Kdo chce zažít, musí se zúčastnit.
Add přeskupování jak máme v Manu, opravdu funguje a bylo to opět hodně vidět a je o co bojovat až do konce u každého jedince. Beztak nám to stejně nedalo a rozvíjíme myšlenky jak to ještě „zezajímavnit“. Něco jako hendikep a tak. Případně jeden z nápadů Jirky T. začít kvalifikčním kolem, dvěmi a podle pořadí začít rovnou od začátku a dál jako nyní. Zase je o čem přemýšlet a příště to u buřtů tutově dotáhneme k nějakému děsně chytrému nápadu :-D.
Díky všem že jezdíte, Honzo díky opět za článek a za 14 dní se těším na ostrou soutěž.
V