RCEV Roudnice n. L. – 25. 7. 2021


Celý víkend na sluníčku 🙂 . Po sobotní Soutěžičce jsme se v neděli, v rozšířeném složení, sešli v Roudnici.


Jako obvykle jsme přijeli poslední, na ploše už se pilně trénovalo, chvíli jsem se bál, že už probíhá rozlétávání 🙂 . Aleš svým výrazem konkuroval sluníčku.


Pořadatelský tým okolo Míry K. se drží papírové tabule 🙂 . Uvědomil jsem si, že je mi takový způsob organizace soutěže příjemnější – jediným pohledem si lze ověřit, jaká skupina právě letí, jaká se má chystat. A nemusím hledat, kam jsem si ten svůj rozpis založil 🙂 .


Devatenáct pilotů, šest kol, 4 skupiny. Roudnice je „zvláštní“ tím, že modelářský plácek prakticky sousedí s ranvejí, takže se smí létat jen na jednu stranu. Míra ukazuje, kam se nesmí!


Každá soutěž, na kterou mě žena doprovází, začíná rvačkou o zákusek 🙂 . Pilot musí mít v krvi určitou zásobu rychlého cukru, jinak mu hrozí v průběhu soutěžního letu, což je vždy infarktová záležitost, náhlá příhoda 🙂 .


Start do prvního kola. Ivan má nový model jménem Odyssey. Už při stoupání nalétl termiku, takže jsem mohl sledovat, co se děje na sousedním startovišti…


… kde hrozilo, že se pomocník uchýlí k brachiálnímu násilí, na hlasové pokyny, byť zvýšeným hlasem, pilot totiž odmítal reagovat 🙂 .


Nejlépe stejně poradí týmový kolega, i když padl návrh, že neúspěšný pilot si bude muset nápis na zádech přelepit reflexní oranžovou páskou s nápisem o dočasně pozastaveném členství v Django klubu 🙂 .


Ještě poznámka terminologická – radí-li jeden pilot druhému, potom letí SPOLU, pokud letí dva piloti ve stejné skupině z různých startovišť, letí PROTI SOBĚ. Inu, situace se mění každým okamžikem…


… sebevědomí pilota má poločas rozpadu kratší než poločas rozpadu stoupáku 🙂 . Marně se skrýváš, poznal jsem Tě 🙂 . Na pilotovu obranu musím dodat, že do obilí nemusel daleko, let se počítal, jen přistání bylo za nulu.


Jarda den před soutěží postavil Nymbusu větší směrovku, zvětšil vzepětí…


… ale udělal chybu – vybral si špatného pomocníka 🙂 …


… který ho poslal žita 🙂 . Při následné diskusi zazněl i názor, že velké F5J kazí návyky, velké modely odpustí mnohem více než malé, ale to si netroufám dále komentovat.


Zemědělci by z nás asi neměli radost, ani ze mě 😀 .


Velitelství ve stínu stanu. Občas jsem měl pocit, že pánové spí 🙂 (ti mně daj‘), opravdu bylo horko. Ale soutěž šla vpřed velmi hladce, snad jen s výjimkou incidentu, když si jeden neukázněný pilot začal v depu v průběhu soutěžního kola jen tak poletovat 🙁 .


Jirka V. létal tradičně se svým vlastním modelem, ale po dvou kolech se sbalil a odjel.


S vlastní konstrukcí létal i Ivo, už jsem se tu svěřoval se svým obdivem k nádherně čisté stavbě, ale ještě větší úctu chovám k jeho pilotním schopnostem.


Třetím modelem „z vlastní hlavy“ byla Tomášova nádherná ERESka…


… která byla ale v panujícím počasí naprosto bez šance. Pořád hledám smysl této kategorie, v letových výkonech rozhodně není. Létat termiku spočívá především v „souboji“ s povětřím, s ERES se dá jen stát proti větru, případně couvat, což podle mě k naučení termického létání (obvyklý argument zastánců dřevěných dvoumetrovek) nestačí.


Vláďa po celou dobu vyzařoval dobrou náladu. Měl bych se konečně naučit, že k radosti z výkonu stačí překonat svá vlastní očekávání.


Ceny pro vítěze si v poslední době alespoň fotím 🙂 .


Focení vítězů v pořadí Radek, Jirka T., Ivo. Ještě jednou blahopřeji.

Já měl první, druhý a poslední let plné, na motor do stoupáku a poté shazování z velké výšky. Třetí let byl do pole, marně vzpomínám, kdy jsem naposledy měl čistou nulu – protože jsem přistál v asi 8. minutě, už jsem nestihl opakovat 🙂 . Ve čtvrtém letu jsem měl vlastní hlavu a nechtěl se držet davu. Pátý let byl pamětihodný, v prvním pokusu necelé 4 minuty, ve druhém kousek přes dvě ze 150 m. Ale popadali všichni, takový klesák jsem dlouho nezažil. Byla to velmi poučná neděle.

Míro a kolektive, dík!

Diskuse na Stoupáku.
Výsledky v pdf.

Na letišti probíhal čilý letový provoz, včetně holandské plachtařské školy.


Dvousedadlovka Grob G-103 na navijáku …


… a na okruhu.


A pro porovnání ASK-21. Náhodou zrovna přemýšlím, že si postavím bratříčka ke K-11 a oba tyto větroně mám v užším výběru. Tedy, je lepší mít rovnou náběžnou hranu (ASK) nebo odtokovou hranu (Grob) 🙂 ?


Mocný naviják se šesti asi kilometrovými lany.

Honza
26. 7. 2021

Komentáře: 4

  1. Dobrovolně se přiznávám k tomu maskovanému sběrači letadel v žitu, ono mi vlastně nic jiného nezbývá, když jsem krásně vystavil licenci :-D. Ještě že jsem tento víkend nebyl zdaleka jediný, to bych se musel místo smíchu trošku stydět . No to jaké byli podmínky se divím že jsem byl je jednou. Jarda I. nás (i sebe) pasoval na Ječmínky 😀
    Celkově ale (kromě únavy) bezva létací víkend, se super partou pozitivních lidí co se srandy nebojí.
    Honzo díky za články, přesně jak psal Ivo, je to takové pěkné, očekávané ukončení akcičky.
    Hedvice díky za neustálý přísun buchet, koláčů, dortů, …, trochu si nás rozmazluje.

    A foto pro toho kdo fotí a není focen, jedna z mobilu dalšího „ječmínka“. Sice je vlastně prd vidět, ale však ty víš 😀
    V.

    1. Děkuji vám kluci (Vláďo a Ivo) za pochvaly, píšu a fotím pro vás 😉

      Na fotce jsem se samozřejmě poznal, díky a budu si TĚ pamatovat 🙂

      Ostatně, kdy bude příští soutěžička?

      Díky, H.

      1. Ahoj,
        tak už konečně vím kdy. Tento víkend 7.8.2021
        Sice je tam MČR F5J, ale víkend na to jsou zase véčka v Nové Pace. Není moc na výběr.
        Těším se na všechny co přijedou.
        V

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)