První červnovou sobotu vždycky Plzeň! Ivan nelétal, ale organizoval a usmíval se.
Jako obvykle jsme přijeli „pozdě“, depo už bylo prázdné a piloti se houfovali před hlavním stanem v očekávání brífinku. Ačkoliv jezdím do Plzně už mnoho let, vždy se mi povede někde špatně odbočit, v sobotu „jen“ dvakrát 🙂 .
15 pilotů, 3 skupiny, 6 kol a „Ordnung muss sein“ 🙂 .
Pohodička mezi koly v podání Jardy, Karla a Jirky H., zatímco…
… na druhém konci depa se diskutovalo o klapkách. S Vláďou přijel i Marek – osobní časoměřič. Vláďo, postav Markovi letadlo, bude nás zase víc!
O první vzrušení se postaral Petr H. s Jardou I. Zatímco Petr po srážce urychleně přistál, Jarda dolétal a až po přistání zjistil, že má z Nymbuse „vrak“.
Do dalších letů nastupoval s modelem bez řízené směrovky, jednoho křidélka a klapkami, které šly sklopit pouze jednou, kvůli „očesaným“ převodům už se samy nevracely. Ale Jardovy výkony to nijak neovlivnilo, jen ta přistávání…
… musela být pozvolnější…
… případně s otočkou, vždy ale alespoň dobře 🙂 .
Petr H. „sundal“ i druhého Jaroslava ve startovním poli, tentokrát při přiblížení na přistání. Náhoda? Určitě ano! Jarda B. skončil ale i tak třetí.
Vítězný pilot …
… a vítězný model s fantastickou klouzavostí, sázeli jsme se, zda při návratu z velké dálky přeletí trávu lemující letiště, přeletěl, s půlmetrovou rezervou.
I mistr tesař se někdy utne, Petr H. při opakovaném startu, takže byl „až druhý“.
Hořická výprava byla silná, početně. Výkonnostně vynikal především Petr D.
Někdy rozhodují nikoliv centimetry, nýbrž centimetr jeden 🙂 .
Mirek se trápí s Tilií, nelétá tak, jak by si představoval. V termice dobré, ale v přímém letu se opravdu chová trochu divně. Pořiď si Django 🙂 .
Na ředitelský stoleček se vešel s bídou hrneček s kávou 🙂 . Ivan vystavoval nové výrobky a každý si mohl vzít kousek Hedvičina koláče 🙂 .
Vláďa létal výborně, Aleš bude mít problém 😀 . I když tady jsem ho zachytil ve slabé chvilce, když „nedoletěl“ a musel si pro model nejprve pár kroků dojít, než se pro něj mohl sehnout 🙂 .
Stejný model, jiný pilot.
Karel je skvělý parťák, s Mirkem tvoří „téměř stabilní“ dvojici.
Slunce pálí, pálí, opaluje. Deštník se hodil proti slunci …
… i proti vodě. To ale trochu předbíhám, modely jsme stačili po poslední skupině poledního kola v pohodě uklidit. Přeháňka byla vydatná a krátká.
Ivan zajistil dovoz oběda – řízek a brambory. Je to dobrý nápad a změna oproti klobásám 🙂 .
Přestalo pršet a John Malkovich 🙂 tvrdí, že on nic, on muzikant 🙂 .
Ceny věnoval Ivan, vítězové dostali nabíječe a trupovou gondolu. Dostalo se i nás na opačném konci tabulky, ale k tomu až dále. Já už nevím, jak mám pořadatelům za soutěže děkovat, abych se neopakoval. Ale asi nic jiného nevymyslím, takže jako vždy – byla to skvěle strávená sobota a Ivane a Roberte (a kol.) dík!
Diskuse na Stoupáku.
Výsledky.
Z Plzně jsme pokračovali do Podhořan na soutěž ERES, proto jsem s sebou měl i Slite. Své lety z Plzně tentokrát hodnotit nebudu, výsledky mluví samy za sebe 🙂 . Ale jak jsem napsal, poslední tři piloti dostali cenu útěchy – stavebnici akrobatu Breeze Pro. Pochopil jsem to tak, že bychom se měli o štěstí pokoušet v jiné modelářské kategorii, než je termika 🙂 . Dobrý nápad, Ivane, ale obávám se, že už je pro mě pozdě. Ale třeba nožový let bych se konečně naučit mohl 😉 . Zatím ovšem plánuji zůstat u termiky, jen přejdu na pevnou vypínací výšku, resp. nebudu vypínat motor před 30. sekundou 🙂 .
Honza
7.6.2021
Super report jak z Plzně, tak z Eresek – skoro jako bych tam byl, díky za to. Musím taky konečně dodělat Kiwi a zkusit.
V Plzni jsem byl poprvé a moooc se mi tam líbilo, mám rád tyto komornější akcičky. A blbě sem odobočil jen jednou 🙂
Mára se „obětoval“ abych prý nejel sám, jsem ho trošku ukecal. Djangouše má, ale nelítá – škoda. Nicméně já sem hroznej a už ho mám tak trošíčku načatýho 😀
V.
Dík, Vláďo. Do Plzně jezdím moc rád, jen kdyby nebyly cestou 3 křižovatky 🙂 . Máru zpracovávej a nepolevuj. Když tak rád pomůžu 😀 . H.
Ahoj Honzo,
opravdu krásné reportáže a konečné uzavření soutěže po jejich přečtení.
Osobně mám ze svého učinkování na této soutěži hodně smíšené pocity.
Po měsíci nastavování modelu totálně neřiditelné, všechny dobré vlastnosti jsem posunul do průměru, jako pomocník jsem byl u všech problémů svých konkurentů ve výsledkové listině. Celé to vyvrcholilo opakovaným pokusem, který zásadně ovlivnil celkové pořadí. Zkráceně řečeno vítěství je vždy chvalitebné při použití všech dostupných prostředků.
Možné by stálo za úvahu posunout tuto kategorii RCEV trochu ze stínu jejího většího bratra a začít trochu jinak soutěžit.
Mně osobně by se líbilo pár úprav:
-zrušit časoměřiče a pomocníky, časy a výšky přebrat z Altise, přistání je jasné
-částečně zrušit losování skupin a létat na skupiny podle nalétaných výsledků
(manušické soutěžičky)
-zrušit všechny opakované pokusy, druhé starty v daném letu, srážky modelů a další
podobné důvody, pokud by se opravdu vyskytl problém tak celá skupina znovu a
všichni od nuly
Díky za poskytnutý prostor a těším se na další soutěže a články
Jirka
Ahoj Jirko,
děkuji za pochvalu.
Prosím, do deprese neupadej, občas náhoda zasáhne (myslím ty „bouračky) a vyhrát jsi si rozhodně zasloužil.
Z Tvých návrhů bych souhlasil s druhým a třetím, které se týkají losování a opakování letů, hlavně opakování letu celé skupiny v případě problému se mi líbí. Se zrušením časoměřiče a pomocníka ale nesouhlasím, na závody jezdím kvůli vám, kvůli lidem. To už bychom mohli létat doma za barákem a výsledky by mohl výškoměr hlásit online 🙂 .
Dík, H.