RCEV Polanka n. O. – 25.7.2020


Loňského léta v Hořicích jsem slíbil Radimovi, že se na něj a jeho ostravskou partu přijedu podívat – sliby se mají plnit 🙂 , zejména když je léto, doba dovolených a do ciziny se nemůže nebo dokonce nesmí. Pojali jsme to se ženou jako dvoudenní výlet.


Na polanecké letiště jsme dorazili v pátek večer, po objevování pro mě nových míst jako je Šumperk, Bruntál, Opava a ostravská zoo. Na vedlejším „plácku“ (poli, lánu) probíhal boj o řepkové zrno, nad Beskydami bouřilo. Když odjeli zemědělci, objevili se komáři, pohled na krvelačná hejna kroužící za skly auta mi připomínal slavný Hitchcockův film Ptáci, jen jaksi v menším měřítku 🙂 .


Ráno jsme se nestačili ani rozhýbat a už se začali sjíždět borci – zvláštností Polanky je VIP zóna vyhrazená pro Malčíky a vratimovské. Taky mám rád tradice 🙂 .


Ve většině klubů je to (bohužel) stejné – jeden (Radim) musí: pokosit trávu, natáhnout dráhu, vytisknout kartičky, postavit stan, zapojit reprobedny … a potom se začnou trousit další členové, jestli nepotřebuje s něčím pomoci 🙂 . Jarda ovšem startoval naprosto bezchybně. Soutěžících se přihlásilo 17 a sešlo 16. Potěšilo mě, že Radim použil optimalizovanou startovací matici, piloti tak proti sobě letěli maximálně 2x, zato téměř každý s každým.


Času na trénink bylo ráno dost, čekali jsme na výškovku, takto díl zapomenutý doma jedním ze soutěžících. Bohdan tak mohl zkoumat, proč mu telemetrie hlásí nízké napětí pohonné baterie, i když byla nabitá?


Nakonec to byl konektor na straně regulátoru – inu, studený spoj = prohraný boj 🙂 .


Stejně nakonec létal s těžším, modrým, modelem.


Radek je pilot z jiné planety, vždycky na začátku níž a vždycky poslední dole. Jednu nulu ale vyrobil, když muset sundávat model ze stromu. Blahopřeji k vítězství!


Polanecká dvojka Radim a Petr.


Lepším byl po šesti kolech Petr, létal velmi nenápadně (alespoň pro mě), ale účelně – 2. místo.


Třetí skončil další Petr – pokud bych mohl charakterizovat jeho styl létání, napadá mě jediné slovo – uvážlivý, ostatně jako je on sám.


Pohodička ve vratimovském depu.


Kamilův Matrix. Z dálky mi trošku připomínal kamufláž Fokkerů Dr.III, které se natíraly na zeleno štětkou 🙂 .


Zde se chci předem moc omluvit, že si nejsem jistý jmény kluků a pánů na fotkách, a protože si myslím, že je horší jména poplést, než neuvést vůbec, prosím laskavé čtenáře o toleranci a případně pomoc. Jsem moc rád, že jsem se mohl soutěže na druhém konci republiky zúčastnit, ale toto je holt daň za mou vrozenou nesmělost ptát se „a ty jsi kdo“ 🙂 .

Jinak, Djanga jsou všude 🙂 . Měl jsem na sobě firemní tričko, ale obávám se, že až se „pan továrník“ pročte až na konec tohoto článku, přikáže mi ho vrátit 😉 .


Při „trochu rychlejším“ přistání povolily šrouby i spojka křídel 🙁 .


Bojovalo se nejen ve vzduchu, ale i na zemi – tentokrát o žitné zrno. Kombajn se prohnal bezprostředně podél kempu, tak tak jsme stačili zavřít všechna okna a kapoty a odnést letadla o kousek dál, kam už sláma nedolétla…


… a občas se muselo čekat, protože přes rachot zemědělské techniky nebylo slyšet vlastního slova ani přes megafon 🙂 . Ale hrát si můžeme, jíst musíme, a taky větší má přednost 🙂 .


Konečně něco jiného, takový model si nikdo s jiným nesplete 🙂 .


Zdeňkovi v Polance štěstí nepřálo, kalich hořkosti vypil do dna v pátém kole, kdy se při startu Nymbus střetl s modelem Petra S. Byl z toho pro oba opakovaný let.


Havárie „na oči“ 🙁 , model se snad opravit podaří, elektronika bude asi muset být nová. I to, bohužel, k našemu koníčku patří.


A nakonec jedna Tilia …


… a druhá.


Byla to krásná sobota, Radime a kluci polanečtí – dík!

Diskuse na Stoupáku.
Výsledky.

Nyní je čas na sebekritiku 😉 . Říkal mi Petr S. po soutěži, že „čekali víc“. To já ale taky 😀 . Polanecké letiště se mírně svažuje po větru (panujícím) dolů, dno údolíčka bylo asi 150 m pod letištěm a opatřené řadou topolů. Po jedné straně letiště a za letištěm (tj. před topoly) bylo žito (viz kombajn výše), po druhé straně jetel. Nejspolehlivějším způsobem, jak nalétat plný čas, se tedy zdálo čekat nad topoly na termiku. S touto taktikou jsem dosáhl následujících výsledků:
1x výlet do obilí, dosud neposečeného
2x výlet do jetele
1x výlet do strniště (děkuji Radimovi za donesení modelu, protože jsem neměl boty 🙂 ).

Přítomní nicméně ocenili mou rychlost, s jakou jsem byl schopen doběhnout pro éro a odstartovat znovu (s výjimkou přistání do strniště – to už byl 2. pokus 🙂 ). Skóre dobrých ku špatným letům tak mám rekordní 2:4. Takže někdy příště 🙂 , možná až se přestanu věnovat matematice a blogu a začnu, jakožto člověk bez talentu, pořádně trénovat 🙂 .

Jak už jsem napsal výše, Radim použil optimalizovanou startovací matici, která minimalizuje počty vzájemných letů mezi jednotlivými piloty, zadával ji ovšem ručně. Dostalo se mi za to pochvaly od několika lidí, společně s přáním, aby už takovou možnost obsahoval Sorg. Možná by bylo schůdné, aby program uměl načítat matice s externího zdroje, souboru. Pokud by optimalizovaná matice byla k dispozici, mohl by jí Sorg nabízet jako možnost, pokud ne, losovalo by se náhodně jako dosud. Matice by tak bylo možné vytvářet „přes zimu“ v podstatě bez ohledu na aktuální výpočtovou rychlost použité techniky. Hudba budoucnosti 🙂 .

Tedy, dostal jsem ne naloženo, nýbrž napráskáno, ale výlet stál za to!

Honza
26.7.2020

komentáře 3

  1. Ahoj Honzo,
    moc hezká reportáž, díky. A taky mě zaujala ta zmínka o využití losovací matice. Konečně by tahle ,,organizační komplikace“ měla dle mého názoru smysl.

    1. Ahoj Pavle,
      děkuji za pochvalu.
      Co se „organizační komplikace“ týká, mám za to, že létání ve skupinách a související přepočet na 1000 bodů vítěze skupiny je pro alespoň nějakou spravedlnost soutěže naprosto nezbytná. Kvůli počasí, ne kvůli pilotům. Optimalizovaná (ať už to znamená cokoliv, kritérium optimality může být subjektivní) startovací matice znamená oproti náhodnému nalosování jen méně brblání mezi lidem – tj. je kvůli pilotům. Ale lidi si chodí na soutěže užívat a čím méně důvodů k brblání, tím samozřejmě lépe.
      Takže za mě skupiny a přepočet v každém případě, optimalizovaná startovací matice není nezbytná, ale „nice to have“ (bonus navíc).

      A jedna fotka speciálně pro Radima 🙂 (dnes na Hořickém letišti, kde jsou v sobotu véčka a příští víkend F5J).

      H.

      1. Dík za inspiraci. Budu o tom přemýšlet. Honzo, ještě jednou dík za návštěvu a snad nebyla poslední. Radim

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)