Další dějství seriálu RCEV se v neděli odehrálo na mém oblíbeném modelářském letišti v Lánech. Navzdory předpovědi počasí se nás sešlo 17, což na půlku prázdnin vůbec není špatné 😉 .


Vím, proč mám Lány rád – kvůli Karlovi, tak svižnou a přitom klidnou a nenásilnou organizaci soutěže umí málokdo. Létali jsme 6 kol na 3 startovištích, a to fofrem, navzdory silnému větru a občasnému deštíčku bylo ve 2 hodiny po všem.

Vláďa „Django“ Papíra sestavuje …

… a opět rozebírá, není nad pečlivou domácí přípravu 🙂 .

Potom si půjčil od Aleše bundu a po zbytek dne už se zase jenom chechtal 🙂 . Když mně je s těmi „komiky“ hrozně hezky – dík!

Od kdy potřebují piloti tělesnou stráž 🙂 ? Vždyť já jen fotil 😉 .

Aleš je soutěživý, hlavně pobít Vláďu, pobít Vláďu, pobít Vláďu 🙂 .

Pohodička 🙂 , to už bylo jasné, že nezaprší.

Jirka T. má Django speciál se speciálním profilem. Model byl evidentně rychlejší než naše obyčejná Djanga 🙂 , ale v prvních kolech se opravdu dalo jen stát proti větru a případně „zapoštolkovat“, na nějaké taktické hledání termiky „véčka“ neměla, což ale Jirka nesnáší 🙂 .

Jirka M. má na svém malém modelu příliš malé klapky, které přízemní termiku nepřepraly 🙁 . Možná právě toto přistání ho stálo lepší než 3. místo.

Ale „tancovat“ okolo grilu umí skvěle 🙂 – dík!

Rudu už jsem dlouho neviděl – pracuje 🙁 . Rodina dodává pilotovi klid a sebedůvěru.

V prvních kolech se jen stálo proti větru, po svačině už se daly odložit svršky a občas i zakroužit.

Přistání je „tělocvik“ 🙂 .

V červenci kulich (s malým „k“)?

A tady startuje Ivo s velkým „K“, má styl 🙂 .

Už několikrát mě napadlo, že udělám hlasování o nejelegantnější startovací odhod, Mirek by měl šanci …

… a Ivan taky 🙂 .

Nováčci RCEV – Roger a Jirka s Djangem …

… a Mirek s Tilií.

Django je možná nejrozšířenější model ve startovním poli, ale v Lánech byla nejlepší Tilie (když on by Ruda jiný model do ruky asi ani nevzal 🙂 ). Stylem „200 m a hydrant“ sekal jednu 1000 za druhou, blahopřeji.

Tito dva za to mohou – Mrázek a Mrázek. Obrovská poklona, pánové.

Stihli jsme to jen tak tak, kdo se opozdil s gratulováním vítězům, už měl v zesilujícím větru problém s balením, po 1 km od letiště už jsme se brodili rozvodněnou silnicí 2. třídy 🙂 . Dobré načasování, další poklona pořadatelům.

Diskuse na Stoupáku.
Výsledky.

Ani si moc nepamatuji, jak jsem létal – snad před svačinou stádně, po přestávce optimisticky 😀 . V posledním letu jsem si šel pro model do pole, když na mě v intervalu 15 sekund před přistáním zákeřně zaútočila hned dvě Djanga 🙂 , naštěstí mě časoměřička/manželka dokázala včas uklidit z cesty. Tedy, pro model bych si šel i tak, nepřiměřený optimismus se jen tak snadno přelstít nedá, kvůli pšenici a kopřivám jsem musel oklikou, ale do 75 m to bylo. Snad. Potom už si pamatuji jen přistání za 30 a tak, prostě jsem nebyl schopen „doletěl“ až k bodu 🙂 . I tak to ale nějak stačilo – doplnil jsem sbírku trofejí, předloni 3., vloni 1., mám to kompletní 🙂 .

Ještě jednou díky za hezký den,

Honza
22.7.2019