RCEV Chomutov – 29.6.2019


Na první prázdninové „malé výškoměry“ v Chomutově přijelo 12 pilotů, kterým prázdninové povinnosti zřejmě začínají později 🙂 . Radek soutěž zorganizoval a jako vždy létal skvěle, ale jen ve 4 kolech ze 6. Vzhledem k povinnostem souvisejícím s organizací je však i to obdivuhodné 🙂 .


Rozdílení bylo rychlé – šest letů, tři skupiny, 4 startoviště, velení na place má pan Petřík.


Počasí bylo naprosto ideální, teplo, hodně teplo 🙂 , vánek jen mírný, termiky mnoho, klesáků taky 🙂 .


Karel se „chladil“ pohledem na podložku s delfíny 🙂 .


Problémem byla viditelnost, vzduch byl plný pylu nebo prachu, na bezmračném nebi se několikrát stalo, že pilot ztratil orientaci, naštěstí nikdo nic nerozbil a všichni piloti své lety odlétali bez ztráty modelu.


Ivan se ještě na zemi „pere“ s Geronimem, Jarda mu pomáhá. Motor se spustil na malé otáčky a nešel ovládat. Bylo nutné sundat kabinu a rozpojit kabely…


… ale povedlo se, elektronika si dala říci.


Další starost jsou malá písmenka na výškoměru 🙂 , třeba někdo vymyslí velký displej na křídlo 😀 .


Výsledky Radek zapisoval „hromadně“ vždy po dvou kolech. mimochodem do „starého“ Sorgu 🙂 .


Petr si přivezl židličku a „lapač much“, musel se rozhodnout, zda je lepší se smažit na sluníčku nebo se nechat „sežrat“ 🙂 .


Slunečník ovšem může posloužit i jako stojánek, je-li potřeba provést opravu po přistání na záda 🙂 (mimochodem za 45).


Petr ovšem létal výborně, vyhrál!


Škrtacímu letu se ale nevyhnul ani on 🙂 . Počasí mohlo být dost zrádné, o čemž se přesvědčil Petr i v posledním kole, kdy ho rozsáhlý klesák nad startovišti donutil k předčasnému přistání a tím připravil o pátou 1000.


K opakovanému „škrtacímu“ letu startuje Martin. Skončil druhý. Větrovku má proti slunci, takže by to měla být sluncovka 🙂 ?


Tady jsou oba pohromadě, blahopřeji, ale pamatuji si vás 😀 !!!


Po čtyřech kolech byla „opékací“ přestávka. Radek sice sliboval klobásy, ale byly „jenom“ buřty 🙂 . Zalétal jsem si s Migem a buřta mi upekl Martin pod Petrovým dozorem 🙂 – dík!


Roman měl protekci, většinou mu měřil Pepa 🙂 , jsou tak zvyklí z házedel.


Závěrečné sekundy 🙂 .


Krásné ceny pro vítěze, v Chomutově už tradičně. Moc pěkná soutěž, Radku a Pepo, díky moc a příště přijedeme zase.

Diskuse na Stoupáku.
Výsledky.

Mé dojmy:

Večer před soutěží jsem opět lepil motýla u Djanga, asi jsem to se skelnou tkaninou a epoxidem trochu přehnal, takže se mi model navzdory posunuté baterii jevil těžký na ocas. A večer to bylo zase utržené – grrr. Takže to budu muset udělat pořádně.


Toto je záznam prvního letu, letěl jsem s Petrem a Martinem a bohužel jsem „vyměkl“ první a začal se proti větru a do kopce 🙂 vracet moc brzo. Jak se posléze ukázalo, byl tento první let pro konečné pořadí rozhodující. Měl jsem ovšem pocit, že na model v dálce přestávám vidět 🙂 .

V jednom letu jsem zase přistával pozdě, takže krátce 🙂 . Škrtátko jsem si vyrobil sám přehnanou lakotou v posledním letu. Právě toto rozhodování, kolik výšky „vsadit“ a na kterou stranu letět, na termickém výškoměrném létání miluji, proto možná nechápu pevnou vypínací výšku 😉 .

Pokračování za tři týdny v Lánech, těším se.

Honza
30.6.2019

komentáře 3

  1. Elektronika je dost nóbl výraz. Rozpojil se konektor s kablíkem signálu k motoru. Když jsem výškoměr v pátek zapojoval, říkal jsem si „to vydrží“. Normální hrubá nepřipravenost.
    Osobní rekord výšky během soutěžního letu 477 metrů.
    Honzo a Radku, díky.

    1. Ahoj Ivane,

      díky za doplnění. Stejně na té fotce s Jardou vypadáte, jako když ladíte F1C, jen vysílač na krku a páska na zemi kazí dojem, trochu 🙂 . H.

      1. No přesně… Ivan kroutí jehlou a Jarda se chystá odpojit žhavení 😀 .

Komentáře nejsou povoleny.