Mám jet? Nemám jet? Uvidíš kamarády. Bude hnusně. Bude klobása. Ve vodě se létat nedá.

Podobná pro a proti mi vířila hlavou celý čtvrtek. Předpověď počasí slibovala několik dní dopředu vítr a déšť a já se nemohl rozhodnout, co vlastně chci. Nakonec jsem to nechal na náhodě. Vsugeroval jsem si, že uzávěrka přihlášek je v 6 večer, a protože jsem měl na pátek naplánovanou služební cestu, chtěl jsem nechat rozhodnout „situaci na D1“ 🙂 . Nakonec jsem dorazil domů před sedmou, ale co to – tlačítko pro přihlášení bylo pořád zelené!


Ráno se nás pod převislou střechou hangáru, ze které stékala voda, sešlo 20 pilotů. Padaly návrhy, že pořadí (a) si vylosujeme, (b) stanovíme dle ujeté vzdálenosti, (c) podle IQ (protože jen blbec v takovém počasí chce létat) 🙂 . Nakonec ale ředitel Vláďa rozhodl, že pršet přestane. A přestalo 🙂 . Má pozdní registrace způsobila pořadatelům, či spíše SORGu trochu komplikací, nakonec jsem létal jako Jirka Veselovský 🙂 , který přijel, ale do vzduchu se mu nechtělo. Hmm, SORG je obdivuhodné dílo, ale zdálo se (nejen) mně, že jeho možnosti začínají přerůstat schopnosti průměrného uživatele, možná by méně bylo více.

Manušická výprava okamžitě po příjezdu okupovala lavičky a přístřešek. Měl jsem vztek, že mě to nenapadlo 😀 . Pilotů z České Lípy je čím dál tím víc a lepších, viz poslední foto se stupni vítězů. Opět chci ocenit VP, je to jeho zásluha, že RCEV létají noví piloti. My ostatní jsme spíše „volšoví“ než „lipoví“ 🙂 .

Po půl desáté opravdu pršet přestalo, nízká oblačnost sice trochu obavy budila, ale nastoupili jsme 🙂 . V 9:50 měla odstartovat první skupina.

Samozřejmě až po „vyhnání pavouků“, přeci jen to byla pro většinu lidí první letošní soutěž. I já zde musím vzpomenout nalomeného motýla na svém Djangu. Už třikrát jsem to na jedné soutěži opravil, abych před prvním startem dalších závodů lepil znovu (jak se to říká, lehko na cvičišti… 🙂 ) – a děkuji touto cestou Mirkovi za zapůjčení prstolepu.

Láďovi zůstaly z modelu po prvním letošním letu jen fotky a kousek gondoly, ta jediná byla pevná, tj. při další příležitosti je možné ji odlehčit 🙂 . Klobásky a vůbec celý „katering“ byl vynikající, v Nové Pace pořádat soutěže umějí.

Mirek letěl první kolo s Orionem, foukalo, ale …

… v dalších kolech zapadl do řady s Djangem. Létalo se na tři skupiny pět kol. Vláďa Čermák velel a tajně kontroloval, jestli si zapisujeme správné časy. Jednou i mě, ale zrovna jsem opakoval a ředitel si nevšiml 🙂 . Takže jsem měl najednou na lístečku čas o asi 5 minut rozdílný od „oficiálního“ 😀 . Prošlo to 😉 .

Létalo se pokud možno „pod 200“ a pokud možno ne moc dozadu. Petr měl v jednom letu „trenérskou výšku i dálku“ 😉 , ale k pásce to stejně nestačilo. Říkal jsem mu „nepřistávej“, ale neposlechl 🙂 .

A přitom to umí a přesně! Nejlepší z Hořic tak byl Radek. Zde se omlouvám, že fotek je málo, nějak jsem v té zimě nestíhal a to jsem se snažil přemísťovat během 🙂 .

Tráva je krátká a zem rychle vyschla, takže se i „českolipské“ Django se mohlo válet na zemi 🙂 . Opravdu, od nějakého třetího kola se nulky začaly měnit na stoupáky a ke konci už se létalo „takticky a termicky“. Akorát, že někdo to umí a někdo ne…

… takže si odvážím alespoň fotku trofejí 🙂 .

Mistrům ze srdce blahopřeji a novopackým děkuji za pěkný den mezi kamarády.

Diskuse na Stoupáku.
Výsledky.

Honza
27.4.2019