RCEV Suché – 13. 10. 2018


Poslední (oficiální 😉 ) soutěž malých výškoměrů („Zavírák“) v Modelparku Suché měla poněkud neobvyklou atmosféru – všichni (samozřejmě, až na pár výjimek) se pořád usmívali 🙂 . Z radosti, že jsou mezi svými a na vzduchu.


Pilotů se sešlo 19, létalo se 6 kol ve 4 skupinách. Jarda, jinak reprezentant F5J, zastával roli sportovního ředitele a tajného časoměřiče. Hmmm, jednoho „upravovače výsledků“ přistihl a onen dotyčný v polovině soutěže odjel. Pořád si říkám, proč? Copak těch pár vteřin někomu za tu ostudu stojí?


Jenom poslouchat, když se tito tři pánové mezi sebou dohadují, je pastva pro uši 🙂 .


Společné létání a diskutování je ovšem posouvá stále výš. Říkám tomu vnitroklubová rivalita (i když mi určitě Ruda napíše, že Jirka patří jinam 🙂 ).


Dokonce si vyměňují letadla (po soutěži, ovšem) a ani se (moc) nezlobí, když si pro něj potom musí do lesa 🙂 .


Organizace byla výborná, pohodová. Oproti předchozím ročníkům méně vojenská 🙂 (alespoň mi to tak přišlo 😀 ). Díky za to. I počasí zajistili organizátoři letové – vymetená obloha, termika mírná, vítr ovšem chvílemi na lehouše až moc 🙂 .


Jirka Váňa si přivezl celý realizační tým 🙂 . A tady musím udělat velkou nesoutěžní vsuvku. Moc mu ty jeho kluky závidím, jen se podívejte, co předváděli o přestávce.


Stíhači na start.


Jako stupínky 🙂 .


Roman si přivezl svého časoměřiče – Pepu Petříka, a přesvědčovali mě, že nejlepší jsou házedla 🙂 .


Django je na prodej (sledujte model bazar), Tilie je prý lepší 🙂 , říkal Roman. Nevím o nikom jiném, kdo by měl takové srovnání, ale domnívám se, že zvyknout si na model nějakou dobu trvá.


Manušice = Django = Vláďa Papíra 🙂 . Nádherný model, ale příliš optimistický pilot 🙂 .


Jirka uřízl Etalonovi uši a zvětšil vzepětí (u mého modelu mě to ještě čeká). Úprava měla jednoznačně kladný vliv, s modelem se teď dá i kroužit 🙂 . Za sebe mám dojem, že dřevěné modely jsou strukturálně o dost jinde než „vakuovky“, přitom můj Etalon má jen o asi 50 gramů víc než Django. Námět k zamyšlení 🙂 .


Řízečky, chlebíček, dokonce okurčičky. Může být v takový den nepohoda 🙂 ?


„Pražáci“ Pepa s Mirkem. Nějak se ta pražská modelářská obec smrskává 🙁 . Ale prý to bude příští rok lepší 🙂 .


Karla nikdy nikdo neviděl se mračit.


Robert nedostal vycházku 🙂 , takže Ivan přijel z Plzně sám. Nicméně si pochvaloval blízkost, nemusel brát velké auto a vyspí se ve své posteli 🙂 (rozumím mu).


Nejlepší na konec (a Hořice jsou nejlepší 🙂 ). Radek neudělal chybu a obhájil. Jedinou obavu měl z toho, jak to přijme předseda 😀 .


Blahopřání vítězům. Dokonce i Standa se na chvilku usmál 🙂 .

Výsledky (jsou nějaké „ukousnuté“, soubor se zdá být nekompletní).
Diskuse na Stoupáku.

Svůj vlastní výkon bych shrnul takto – „1000, 1000, 1000, škrt, 1000, škrt“ 🙂 . Při prvních třech letech jsem se dost „nadřel“, ale učinil jsem naprosto nesprávný závěr. Mělo mi dojít, že podmínky jsou obtížné a je potřeba být soustředěný až do konce. Mně ale v hlavě cvaklo, že dál už to půjde samo. No jo, každý svého štěstí strůjcem, alespoň jsem si při hodnocení svého výkonu vzpomněl na spoustu jmen ze zoologické říše 🙂 .

A abych měl alespoň malou výmluvičku, po soutěži jsem zjistil utržené servo křidélka – kdo ví, jak dlouho jsem s tím létal 🙂 .


Po soutěži se ještě diskutovalo při opékání buřtů…


… a samozřejmě létalo, přičemž hrál prim opět Váňův gang.


Poděkování MK Severka a Rudovi zvlášť, pěkné Vánoce a na shledanou na jaře 🙂 .

Honza
14.10.2018

komentáře 4

    1. Tak to je dobře 🙂 . Už se těším na výročku. A ještě – bude v pátek trénink? Nějak si mlhavě pamatuji, že přímo na letišti, ale možná si jen pletu pojmy s dojmy 🙂 . Dík, H.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)