RCEV Manušice – 15. 9. 2018


Soutěž RCEV v Manušicích byla neobvyklá ve více ohledech. Vláďa sliboval „pohodově soutěžní polétání“, předpověď občasné sluníčko, neodolalo 18 pilotů. Ceny byly více než lákavé (konečně pořádný sponzor 🙂 !).


Plocha zahalená mlhou, alespoň byl čas na „krafání“. Našel jsem, že poslední „oficiální“ soutěž RCEN se v Manušicích konala v dubnu 2009.


Roli hlavního pořadatele, ředitele, sponzora a nakonec i vítěze 🙂 v pohodě zastal Vláďa. Papíry a počítač měl na starosti Marek. Povšimněte si překližkových letadélek – neuvěřitelně potěšitelná blbina a další střípek do skvělé atmosféry.


A nesmím zapomenout na Aleše a jeho gril na kolečkách. Byla snídaně i oběd 🙂 .


Po deváté hodině se mlha rozplynula a mohli jsme začít. Šest kol, tři skupiny.


Mojmír (doživotní prezident manušického klubu) a Honza železní – jejich první výškoměrová soutěž, doufám, že se jim líbila 🙂 . Jak mě hned při vybalování upozorňoval Vašek, nejsilnějším klubem soutěže byla RC mánie 🙂 . Formálně asi ano, až na to, že nejde o klub, ale „odkladiště“, i když zaplať pánbůh za něj.


Stíhači na start 🙂 .


První kolo bylo neuvěřitelně zrádné, na první pohled se zdálo, že čas půjde nalétat z velmi malé výšky, ale vývoj počasí byl neuvěřitelně rychlý. Petr letěl nízko a daleko, aby se nakonec vracel z jen o málo větší výšky, ale mnohem větší dálky. Úžasná ukázka trpělivosti. Tisícovku ale bral Martin Pavlíček za lepší přistání. Ve druhém kole měl Martin obrovskou smůlu, když se mu velké dálce model pro ztrátu řízení zřítil 🙁 .


Jedny z posledních Tilií na letišti létal Karel, třeba i o tom se pánové baví 🙂 . Dominance Djanga je ovšem pochopitelná, zejména v Manušicích 😉 .


Jirkův Etalon je čestnou výjimkou z pravidla, že Manušice = Django 🙂 .


Pilot se má při odchodu z plochy usmívat 🙂 . Romanův model má křídla z Djanga a trup z Tilie 🙂 , což je velmi létavá kombinace.


Ruda startuje, Vláďa měří. V posledním kole Ruda zastoupil porouchanou časomíru, Aleš by měl zajistit předabování hlášení v Sorgu, ta původní paní už je oposlouchaná 🙂 .


Počasí se začalo vyvíjet k větším výškám a kratším letům. Termika byla, ale jen pro někoho, a vzhledem k sílícímu větru většinou nebyl prostor na více než jednu chybu. Nedolétnutých přistání bylo mnoho a tisícovek za šestiminutové lety také. Leoš létá ještě s Daidalem a dobře, ostatně, co jsem si všiml, z Hořického klubu máme každý jiný model 🙂 .


Radek i Petr mají své vlastní „vakuovky“.


Po třech kolech byla přestávka na oběd, buřty a buchta 🙂 .


Mistr České republiky Jiří Tůma startuje, ale Manušice nejsou Trnávka 🙂 . V Manušicích rozhodovaly o pořadí škrtací lety, tedy ty škrtací, ale neškrtnuté 🙂 . Zazněly i návrhy na úpravu pravidel, že by bylo možné škrtat jen nenulové lety, ale to by bylo podle mě hodně kruté 🙂 .


Největší překvapení soutěže nám připravil Mirek. Před pár týdny na těchto stránkách „vyhrožoval“, že s elektrovětroni sekne, že ho nebaví, že nelétají a tak. Stačilo ale nové Django a najednou bedna!


Termické létání je nádherná zábava 🙂 .


Každá sranda bohužel skončí 🙁 , i soutěž RCEV v Manušicích.


Děkuji pořadatelům a blahopřeji vítězům (mě si nevšímejte 😉 , éro je Alešovo).

Výsledky.
Diskuse na Stoupáku.

První start jsem obětoval svému optimismu. Padesát šest metrů stačilo asi na 3 minuty letu, při opakování už jsem se dokázal termiky udržet. Že „škrtačka“ z prvního kola se bude počítat, jsem zjistil už v letu třetím, kdy jsem nedoletěl – k bodu chybělo asi 90 dlouhých kroků 🙂 . Pro model jsem si šel společně s Petrem, když nás napadlo, že jsou ještě 2 minuty do konce pracovního času a že cokoliv je lepší než nula 🙂 . Odstartoval jsem dřív, ale mnohem výše, takže tento minisouboj vyhrál Petr 🙂 . Chechtal jsem se ale ještě dlouho potom.

Srdečné poděkování celému týmu a Vláďovi zvlášť!

Honza
16.9.2018

komentáře 3

  1. Jako vždy Honzo skvělá práce. Hned jsem článek zase zneužil. Děkuji že píšeš, rád čtu, rád sdílím. A už se těším na další soutěž.

  2. Ahoj Honzo, no já překvapil hlavně sebe :-). Fakt jsem po půlce, kdy byly první mezivýsledky, říkal klukům, ať raději zkontrolují, jestli je SORG správně nastavený a třeba nepřičítá body za výšku, místo aby je odečítal… Ale co si budeme říkat, velkou částí se na tom podepsalo Django. To letadlo mi úžasně sedlo, prostě si „rozumíme“ – Vláďo (Papíra) dík! Na akcích, které zbývají do konce sezony, se uvidí, jestli to z mé strany byl ojedinělý úlet a nebo jestli jsem se konečně začal odlepovat z posledních příček výsledkových listin.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přidejte obrázek (JPEG only)