Do Manušic jezdím moc rád, skvělé letiště a ještě lepší parta okolo Mojmíra, Vladimíra a Aleše jsou vždy zárukou nevšedních zážitků (třeba vidět ledničku na letišti 😀 ).


Letošní, již 5. ročník, „Buřtování“ k tradičním velkým polomaketám přidal Djanga – byla prostě všude 🙂 , ostatně je to jejich domácí letiště.

Djangům, ale nejen jim, počasí přálo – nefoukalo, vzduch byl sice přehřátý, ale „lehoušům“ stačí i velmi slabá termika. A s Djangy si tak mohli zalétat i „příchozí“ – mně ho třeba půjčil Ruda 🙂 , dík!

Asi největší model na letišti – Alešův jedenácti kilogramový Fox v pravdě bojových barvách.

Do vzduchu ho dostávala tato nová vlečná. Brutální výkon však nesvědčil jiným modelům, při vleku hravě rozebrala polomaketu historického plameňáka (HW-4 Flamingo). Naštěstí to prý půjde opravit.

Pětimetrová Orlice – ve vzduchu poměrně hlučná, jestli jsem si všiml správně.

Mojmírův přistávající ASW 27 – nad ním nezbytné Django 🙂 .

Provoz na letišti byl velmi čilý, neustále bylo na co koukat, co fotit 😉 .

Jirka po 6 letech dokončil Smith Miniplane ze stavebnice SIG.

Dvouplošníky jsou nádherné a akrobacie s nimi zvlášť.

Liberecké depo.

Speedy Bee – chtělo by to pilota (alespoň hlavičku 🙂 ).

Létat s vlastnoručně postaveným modelem je stejně největší odměna. Model má tři serva v každém křídle a létá nádherně.

Pohodička 🙂 , příště přijedeme zase.

Já si zalétal 2x s ASW-28, začínám ho mít čím dál raději, troufám si níž a níž; napadlo mě, že kdybych letěl potřetí, už by to nedopadlo dobře 🙂 .
Kluci manušičtí, dík!

Honza
5.8.2018