RCEV Suché – 14.10.2017


Letošní poslední soutěž RCEV zorganizoval Ruda Rada v Modelparku Suché. Počasí se po měsíci umoudřilo a předpověď slibovala velmi slušné podmínky. Pilotů se sešlo 20, když na poslední chvíli pro nemoc svou účast odvolal synek Vojta.


Létali jsme na 3 skupiny 6 kol. První tři kola byla extrémní, s takovými podmínkami jsem se ještě na jiné soutěži nesetkal. Zatažená obloha a bezvětří – takové podmínky trvají v létě tak do 6 hodin ráno, v sobotu v Suché vydržely do 11 😀 (nemohlo by se příště začínat o 2 hodiny později 🙂 ). Pokud se objevil nějaký stoupák, tak jen nízko nad zemí a trval krátce, inu přesně dle teorie. Chtělo to nastoupat co nejvýše a doufat, že spadnu poslední 🙂 . Někteří ovšem bublinky využít umí a těm čest a sláva!


Vláďa zakládá nový kult 🙂 , neodolatelný, už jsem si model objednal taky.


Radek vždycky poradí a pomůže, s nastavením výškoměru i s nalezením termiky. Jediný problém je v tom, že co jemu připadá jako celkem slibné povětří, může pro nás ostatní znamenat v lepším případě předčasné přistání, v horším procházku do pole. Prostě létá jinou ligu 🙂 .


Tilie v síti – Radek se jedinkrát utnul a přistával předčasně, a já to vyfotil 🙂 .


Petr přijel poslední a skončil (skoro 🙂 ) první, umí.


Ivan si postěžoval, že už mu vlastně nezbylo žádné letadlo – „musel“ létat se starým a malým Daidalem.


Od 4. kola už se létala „tvrdá“ termika – luňák a model.


Milan na soutěžích zajišťuje, že je na co koukat – létá nízko, odvážně, po svém. Líbí se mi to a smekám.


Jirkova Tilie pod zamlženou oblohou – fotek je dneska málo, nějak nebyl čas 🙂 .


Takto to dopadlo – Hořice jsou nejlepší 😀 !!! Následovaly ještě projevy „velkého“ i „malého“ trenéra a přání hezkých Vánoc a Velikonoc. Jo, 3. března 2018 bude v Modelparku školení rozhodčích pro elektrolety.

Já ze soutěže vyvázl s bilancí – 2 škrtací lety, 2 tisícovky, nakřápnuté letadlo po „píchání“ v předposledním kole a „nakřápnutý“ předseda po přistání se samokřídlem po soutěži 🙂 . Furt se něco děje 🙂 . Do posledního kola jsem musel do Etalona přehodit motor se samokřídla, vyvezl model do 123 m, je silnější, než jsem si myslel, čekal jsem s bídou 100 🙂 .

Byl to příjemně strávený den, Rudo a kolektive z Modelparku – velký dík.

Diskuse na Stoupáku.
Výsledky.


Nejen elektrolety živ je modelář. Vzpomínka z dávné minulosti a názorná ukázka toho, co to znamenalo provozovat model poháněný „jedenapůlkou“.


Na druhé straně nějmodernější technologie – Lightning vytištěný na 3D tiskárně.

komentáře 3

  1. Díky za účast alespoň poloviny (nebo třetiny?) klanu Kubiců a taky za pochvalu. Fakt jsem se snažil 🙂
    S tím začátkem a termikou by se ti to možná tedy více líbilo dneska. Do 11 mlha, že nebylo vidět pomalu na krok a potom jak mávnutím proutku azůro.
    Takže Django objednáno, jo?! Tak to bude na špici zase o něco víc husto 🙂

    1. Ahoj Rudo, děkuji. Ještě bych trochu zlomyslně poznamenal, že čím méně lidí soutěž organizuje, tím lépe probíhá 🙂 , takže Pavlovi a Tobě opravdu velikou pochvalu. Počasí bylo OK, příště prosím zase takové.

      O Djangu jsem s Vláďou mluvil, pošlu mu specifikaci, budu chtít „extrabuřt“ 🙂 . H.

      1. Nevím nic o tom, že by Vláďa měl ve výrobním programu dřevěný Django 🙂 !

Komentáře nejsou povoleny.