Soutěžička RCEV, Manušice – 22.10.2016


„Historicky první, nejlepší a nepřekonatelnou Manušickou RCEV soutěžičku“ uspořádal v sobotu Vláďa „Papíra“ na manušickém letišti. Uvedený nadpis je na diplomech (ještě nich bude řeč) a tento záměr se podařilo bezezbytku naplnit ve všech punktech 🙂 .


K zorganizování „soutěžičky“ stačí opravdu málo. Počítač mezi občerstvením a startér. Sešlo se nás pilotů sedm, z místního klubu Vláďa, Jirka a Aleš, z Ústí přijeli Ruda a Jirka a potom náš Vojta a já. A bylo to opravdu skvělé.


Django tým, nechyběla ani stylová hudba z příslušného filmu, možná se další ročníky už budou konat pod novým názvem „Django Cup“ 🙂 . Vláďa létá s prototypem modelu a opravdu dobře.


Druhé Django létal Ruda. I přistávací body přivezl Ruda – dík. Chyběly pásky, ale rychle jsme se shodli, že stačí krokovat.


Když je tráva mokrá, je dobré mít plachtu. Už jsem kluky z Ústí dříve za připravenost chválil 🙂 . Počasí bylo podzimní. Ráno celou cestu mlha, když se rozptýlila, vykouklo občas i sluníčko, potom se zatáhlo a v průběhu posledního letu šestého kola začalo pršet.


Jirka létal výborně, ale doplatil na chladné počasí (a nebyl sám).


Ony totiž ty baterky zmenšené až na samou mez jsou asi v pohodě při 20 °C, ale při 5 nad nulou už jim dochází dech. Běžné byly případy vypínání motoru (řešilo se i stoupáním na menší plyn 😉 ). Nakonec i ta moje „unavenka“ už měla být dávno v koši, ale do nějakých 150 m Castora vyveze, tj. zatím dobrý 🙂 .


Létali jsme na dvě skupiny po čtyřech, 4 + 3 🙂 , takže „tisícovek“ bylo dost. Ale škrtacích letů taky 🙂 (na snímku). Je zajímavé, že škrtátko vždy vyrobím z velké výšky, s krátkým časem a ještě k tomu blbým přistáním 🙂 .


Pro Aleše to byla první „výškoměrová“ soutěž.


Zda je lepší Django nebo Tilie, diskutovalo se dlouho a vášnivě 🙂 .


Na výkony domácích borců se přijel podívat i doživotní prezident Mojmír. Django už má doma, ale vysílač v opravě 😉 .


Na termickém elektrovětroni jsou nejdůležitější pruhy 🙂 . Jestli je model dřevěný nebo plastový je nepodstatné 😉 .


Diplomy byly velmi netradiční, a nádherné, vypálené z překližky. Až teď jsem si všiml, že Jirka dostal diplom osobní. Jak je to jenom možné 🙂 ?


A takto to dopadlo – tahali jsme se s Vojtou do posledního kola o vedení, nakonec se jako rozhodující ukázala jeho technická nepřipravenost, která ho stála pár potřebných „o fousových“ bodů 🙂 . Ale pilot je lepší než já 🙁 , vlastně 🙂 .


Po soutěži klobása – nakonec kvůli tomu se do Manušic jezdí 🙂 . Sice již za mírného deštíčku, ale nálada byla výborná.


Vláďo a kolektive, díky moc za příjemnou sobotu. Dobrou zprávou je, že soutěžička to nebyla poslední. Doufám, že se ještě letos buď v Manušicích nebo s Suché setkáme.

Honza
22.10.2016

Komentáře: 5

  1. Ahoj Honzo,
    děkujeme moc za účast. Asi Vás (oba) budeme muset příště připustit pouze pod podmínkou dobrovolného vzdání se prvních míst 🙂 . A protože jistě budete rádi souhlasit, tak se určitě brzy zase uvidíme. Akce jako taková i z mého pohledu paráda. Jak by taky ne, první soutěž a hned bedna. Za mně spokojenost. Díky za obrázky i písmenka
    Papíra

    1. Ahoj super sobota se vsim vsudy a ani ten zaverecny destik nevadil chut a hlad na burtiky to napravil a zasluhou pana Kurta,bylo na cem opekat.povedlo se vam to chlapi rikam ja, ikdyz zatim jako divak a obcasny pomocnik,ale priste snad uz jako pilot a cerstva, strach nahanejici konkurence.

  2. Dle rychlosti publikování článku se ti Honzo v Manušicích líbilo stejně jako mně!
    Kluci to připravili naprosto dokonale a je třeba jim vyseknout velkou poklonu. Jsem rád že jsi taktně pomlčel o mých výkonech, na které bych nejraději zapomněl 🙂
    Pravdou je, že akumulátory nám připravili nejednu komplikaci. Nejvíc asi Jirkovi a Jirkovi. I ten můj druhý starší pack, který v létě ještě normálně funguje v sobotu sotva vytáhl letadlo ve vzduchu.
    V Suché určitě něco zimního spácháme ale Manušickým se bude velmi těžko konkurovat.

  3. Kluci, bylo to skvělá „soutěžička“.

    Rudo, máš pravdu, líbilo se mi to moc a dojmy musely ven 🙂 . S výkony je to těžké, mě je celkem jedno pořadí, ale mrzí mě špatná rozhodnutí, třeba když jsem v tom škrtacím letu dostal strach jít s bublinou v malé výšce nad les. Budu si to pamatovat 🙂 . Do Suché se mnou (námi) určitě počítej. Stejně bych si chtěl jednou zalétat pod modrou oblohou a nad sněhem 🙂 .

    Vláďo, nastříkal jsem dneska pruhy na Soliuse, to už se vlastně vzdávám předem 🙂 . A ještě jednou dík!

    H.

  4. Pánové děkujeme za pochvaly. Taky jsem byl nadšen a rozhodně to nebyla u nás poslední akce. Do Suché určitě dorazíme taky a doufejme, že už rozšířeni o super pilota Petra Kutinu a možná i další. Jsem prostě pln nadšení a nabit do nových zítřků.

Komentáře nejsou povoleny.