Rekordní účast, 33 pilotů na soutěži „malých výškoměrů“ RCEV tu ještě nebylo. K tomu nádherné babí léto, skvělá kantýna a výborně připravený pořadatelský tým v Hořicích.


Byl jsem tentokrát na letišti včas, tak jsem mohl fotit i vybalování 🙂 . Radek je nejlepší :-), pozorovat ho při pilotáži, nebo i při koučování, je pro mě škola.

Postaral se ale i oživení během po ploše 🙂 . I se třemi 1000 skončil v Hořicích v polovině startovního pole, ale vítězství v žebříčku mu už stejně nikdo uzmout nemohl ;-). Blahopřeji.

Na první soutěži EV v letošním roce se objevil i Tomáš. Věnuje se hlavně velkým F5J, prý letos „prosoutěžil“ 10 víkendů, což je obdivuhodné. V Hořicích se věnoval hlavně „škodění“, i když co jsem si stačil všimnout, ohrožoval především komín na boudě hořických modelářů 😀 (tedy Scorpionem) …

… po soutěži totiž vytáhl, jak jen to mám nazvat, „hodně navztekanou kvadrokoptérní bestii“, nasadil FPV brýle a začal ohrožovat i nás 🙂 . Z rychlosti modelu (je to vůbec ještě model???) šel strach, prý „žere“ 80 A a létá rychlostí přes 100 km/h. Brrr. Neměl by na to být zbrojní pas, jako na Glock na tričku???

Nová Paka byla poslední baštou odolávající nástupu výškoměrů. Už je to nějaký pátek, co padla 🙂 . Vláďa – hrdý vítěz Gagarinovy soutěže z MČR…

… a Petr. Brďas existuje v mnoha variantách.

Pohodička 🙂 . Do soutěže nastoupili i tři žáci, synové hrdých otců. Závidím jim (otcům), to mí synci raději jezdí po výletech, nebo sedí u PC 🙁 . I když větší kluci (Renda, Štěpán) taky zrovna nevypadají, že by je to bůhvíjak zajímalo 😉 (to ze mě mluví ta závist)…

… u Váňů rodinná spolupráce Jiří – Tomáš fungovala výborně.

Kluci na stupních vítězů, blahopřeji všem. Alespoň že se nevyhlašovali senioři 60+ 🙂 🙁 🙂 .

Věčně dobře naladěné a ještě lépe létající duo – Milan a Honza. Už dlouho přemýšlím o křesílku, stolečku, dece a baterce. Ale lenost vždy zvítězí, kdo by se s tím tahal 🙂 . Ale co když je komfort závodníka důležitější než trénink 🙂 ?

Jedna studiová z poněkud předčasného … „náletu“.

Ruda s „černochem“ Djangem. Na soutěž se přijel podívat i výrobce modelu Vláďa Papírník, prý se příští rok přidá. Už jsme se bavili i o modelu pro mě, ale jsem asi rasista, můj by se musel jmenovat „Dr. King Schultz“ 🙂 .

Jde o ulitý nebo opožděný start? Příště budu natáčet video 🙂 .

S Karlem už jsme sehraná dvojice, už se to asi ví: v Hořicích jsme se ani v jednom kole nesešli v jedné skupině, Petře a Pavle, dík 🙂 !

Hořická (až na Lojzu) stará garda. Stará jen věkem, duchem nikdy!

Petr létá vždycky výborně, v Hořicích na něj nikdo neměl.

A z „asparágusového“ konce tabulky – Karel se raduje z historického úspěchu, na každé soutěži je někdo první, ale být 31. se v RCEV ještě nikomu nepovedlo.

Mirek sice startoval s Tilií, ale…

… letadel měl plnou plachtu, včetně nového AH Oriona (a kufr plný Birellu 🙂 (prý 😀 ).

Mám proti RCEV dost výhrad, ale i tak ji považuji za životaschopnou kategorii.

Já lítal, jak jsem uměl. Mám ale teď hodně „rozvrkočené“ dni, i tento článek zase vzniká v letadle (a nemyslím model), už se těším na dlouhé zimní večery 🙂 . Opět jsem si ověřil, že když myslím na létání, nejsou tisícovky (nebo alespoň děvetsetdevadesátky 😉 ) zas až tak vysoko. Když mám ale plnou hlavu práce, stěhování, dětí a podobných „nepodstatných maličkostí“, lítám jako „ponocnej“. Příští rok…, možná 🙂 .

Děkuji hořickým za krásnou soutěž a těším se na pokračování v roce 2017.

Diskuse na Stoupáku (včetně odkazů na další fotky).
Výsledky.

Nejen elektrovětroně nás baví. Spalovací motor v Middle Sticku ale nehledejte, jde o „překabátěný“ elektromotor a model není dřevěný, nýbrž bublinkový. Výsledný efekt je ale dokonalý.

Pepa s házedlem, také inspirace pro mne.

A nakonec ještě fotky z velkého provozu – Vivat…

… Zlín 142 a Blaník …

… a ještě jednou Blaník. Pletl se nám mezi modely (tedy já myslím, že byl o dost výš 😉 ), pletl i piloty, přeci jen se pohybuje úplně jinak než „půlkilovky“ 🙂 .

Honza
6.10.201ž