Castor v DX-devítce


Možnosti DX9 objevuji postupně, před časem jsem se rozhodl Castora do vysílače “napípat” znovu a lépe. Tento článek není průvodcem “krok za krokem”, spíše chci poukázat na některé možnosti vysílače a také popsat nastavení, s jakým létám.

DX9 má dvě programovací úrovně, v první se definují parametry, jako je typ modelu, letové fáze, časovače, apod., ve druhé se parametrům přiřazují hodnoty. Takto to ovšem má většina vysílačů. Prvním krokem při programování je volba letadla, na výběr je z vrtulníku, motorového letadla a větroně, a zadá se jméno modelu. Samozřejmé 🙂 .


Na výběr je z mnoha různých konfigurací. Castor má v křídle dvě serva, ocasní plochy do V a motor chci ovládat přepínačem “E” („skvrna“ v pravé horní části je poškozená krycí fólie – ještě jsem jí po roce používání nesloupl 😉 ).

Koncepce programování v DX9 je založena na letových fázích. Pro větroně jich lze definovat až 10, přičemž pro každou fázi lze nastavit hodnoty výchylek, diferenciace, apod. nezávisle.


Pro Castora používám fáze 3. Pro přepínání mezi normálním režimem “Cruise” a termickým “Thermal” jsem zvyklý používat přepínač “G”. Třetím letovým režimem je přistávací (“Landing”), ten se aktivuje pohybem plynové páky. Plynová páka (tedy ovládání brzd) je prioritní v tom, že přebije jakýkoliv jiný letový režim.


Přepínač „G“ je třípolohový (stačil by dvoupolohový, ale jsem na něj zvyklý), takže v poloze „0“ a v poloze „1“ je letovou fází „Cruise“ (základní či normální režim), zatímco v poloze „2“ je „termika“.


Nastavení prioritního spínače (kterým je v tomto případě plynová páka). V poloze „0“ se fáze řídí podle polohy ostatních spínačů, v polohách „1“ a „2“ je vždy přistávací režim.

V praxi to tedy vypadá tak, že když je páka plynu úplně vepředu, mohu přepínat mezi normálním režimem a termickým režimem pomocí přepínače „G“. Když posunu páku plynu k sobě, vždy naskočí režim přistávací.


DX9 má hlasový výstup, takže přechod do každého letového režimu oznámí slovně (nebo neoznámí, podle nastavení). Použité slovo nemusí odpovídat popisu režimu (i když nevím, k čemu by to bylo dobré 🙂 ), čeština zatím bohužel mezi nabízenými řečmi není.


Přiřazení výstupů v přijímači jednotlivým kanálům. Pětikanál by na Castora stačil.


DX9 má dva nastavitelné časovače. Obrazovka říká, že časovač 1 je nastaven na odpočítávání 10 minut, je spouštěn spínačem „E“ (tj. ovládáním motoru), a že ho lze spustit jen jednou. Po vypnutí motoru odpočítávání pokračuje.


Signalizaci plynutí času lze nastavit – na výběr je pípnutí, vibrace nebo hlas.


Časovač 2 je nastaven jako klasické stopky. Opět se zapíná spínačem motoru, na rozdíl od prvního časovače se spínačem motoru i vypíná. Ukazuje tak celkovou dobu motorování i při vícenásobném zapnutí motoru.


Základní obrazovka modelu (obrázek lze změnit, aktuálně tam mám elektru s „motýlem“ 🙂 ). Třetí časovač v levém dolním rohu ukazuje celkovou dobu provozu daného modelu.


Tím je základní nastavení modelu dokončeno, teď je už „pouze“ potřeba nastavit správné výchylky 🙂 (v menu DX9 nazývané funkce).


Nastavení exponenciality a dvojích výchylek na křidélkách pro normální letový režim (Cruise). Nastavení může být sdíleno mezi více letových režimů nebo může být stejné pro všechny letové režimy.


Nastavení diferenciace křidélek, opět pro jeden letový režim.


Užitečná věc – nastavení diferenciace motýla. Pokud se model v zatáčce vzpíná, postačí namixovat do směrovky mírné potlačení – a je po problému 🙂 .


„Camber system“ je ovládání odtokové hrany. U Castora rozdíl mezi „Cruise“ a „Thermal“ spočívá především v nastavení diferenciace a trimů, protože nemá klapky po celém rozpětí. Pokud by klapky po celém rozpětí byl, bylo by zde možné nastavit sklopení nebo zvednutí odtokovky.


Obdobná obrazovka pro přistávání. Křidélka se jako brzdy zvedají na 70% maximální výchylky. Offset 90% znamená, že pokud se mi na kniplu klepe ruka „do 10%“, nemá to vliv – brzdy se začnou zvedat až při výchylce kniplu menší než 90%.

Jsem dalek tomu, abych mohl prohlásit programování a ladění modelu za ukončené, ale je to o hodně lepší, než při prvním pokusu, kde jsem ještě nechápal všechny možnosti DX9 a držel jsem se zkušeností z Multiplexu. Inu, každé rádio vyžaduje jiný přístup a tudíž jsou zkušenosti nepřenosné 😉 .

Honza
23.3.2015

komentářů 14

  1. Ahoj Honzo, taky jsem teď ve fázi pípání modelů do nového vysílače (nový je jenom pro mě, jinak je to stará dobrá Futaba T10C, naštěstí jsem změnu učinil s dostatečným předstihem před první soutěží…). Měl bych dva dotazy. Jak řídíš motor? Jenom přepínačem, nebo plynovou pákou v režimu „start“? Já se snažím o druhou možnost, bude to chtít ještě hodně cviku, ale pro F5J start to je určitě výhodnější varianta.
    Za druhé, to přepínání režimu prioritou plynové páky má jeden háček. Ne pro Castora, který je bez klapek, ale dejme tomu, že si pořídíš model s komplet hýbací odtokovkou, a v režimu „termika“ budeš chtít plynovou pákou plynule ovládat odtokovku při kroužení, pak by tohle nešlo použít?

  2. Ahoj Petře,

    motor řídím třípolohovým přepínačem. Přemýšlel jsem i páce plynu a přepínání. V DX9 to jde udělat přes volné mixy, které jsou taky závislé na letovém režimu, takže jeden ovládací prvek může mít v každém letovém režimu jinou funkci. Tím by šlo vyřešit i ovládání odtokovky při kroužení plynovou pákou.

    Ale:
    1) Nemyslím si, že je vhodné mít více funkcí na jednom ovládacím prvku. Nevím, jak to mají u velkých letadel, ale podle mě jde o to, aby člověk nemusel přemýšlet, zejména v kritických situacích. Když to přeženu, představ si, že máš v autě jen jeden pedál a nějakou páčkou přepínáš, jestli má brzdit nebo přidávat plyn. Určitě to někdo zvládne, je to „cool“, já ovšem ne 🙂 . Ještě mě napadá, že ve výškoměrech by šlo možná mít přepínání mezi plynem a brzdami automatické, od času, ale to DX9 (asi) neumí.

    2) Třípolohový plyn mi stačí, mám vyzkoušeno, nemyslím si, že bych potřeboval nebo i poznal nějakou mezipolohu. Stejně ve výškoměrech letím buď na plný plyn nebo zkoumám, zda „to tam je“ na poloviční výkon (vlastně čtvrtinový, závislost je nelineární). Nebo něco přehlížím?

    Holt všechno se odvíjí od toho, jak dobrý je kdo pilot, mám značné rezervy 🙂 . H.

    1. Ad 2) Dosud jsem měl taky plyn na přepínači 0-40-100% a byl jsem celkem spokojen, jen chci zkusit novou věc, občas jsem měl pocit, že při hledání termiky bych si rád motoru ještě ubral. Důležitým faktem je to, že se bavíme o F5J modelu, tzn. vypnutí motoru za mě obstará výškoměr a nemusím mít strach, že když si něco omylem špatně přepnu, rozběhne se mi motor při přistání místo brzd. Pro doplnění, motor pro jistotu samozřejmě ještě blokuje přepínač, který mohu přepnout kdykoliv po jeho automatickém vypnutí, nebo s ním motor vypnout před uplynutím 30 s., přepínač taky slouží pro start. Jenom plynovou pákou motor úplně vypnout nejde, ve spodní části dráhy mám offset asi 15%, abych si motor nevypnul za letu neúmyslně a nezapsal tím příliš malou FAI výšku 😉 .

      1. Máš to hezky, Petře. Ještě mě napadá, zda má v F5J význam letět na půl plynu, leda tak právě vodorovně s točící se vrtulí 🙂 . To ještě zkusím „napípat“. A taky létám další kategorie, nechci, aby se mi nastavení pletla 😉

        1. Chápeš to využití naprosto přesně… V F5J se plyn běžně nastaví ve stylu 100%-0% a mezi tím ne polovina, ale nějaké číslo x%, při kterém model letí v horizontu a když začne stoupat, tak je to jasná indikace stoupáku.

          Jinak taky uvažuji o variantě dát si motor na páku plynu v režimu, kdy motor spustím uvolněním bezpečnostního spínače (to má Futaba v položce glider programu „motor“ tak jako tak) a následně půjde stáhnout pákou plynu, ale jen do definovaného minima. Vypnutí buď zas tím bezpečnostním spínačem anebo mi to vypne za 30s výškoměr. Asi to samé, co popisuje Petr Dušek, má sice Futabu starší generace, ale odhaduji, že tahle logika je tam stejná.

  3. Teda Honzo, to hlášení toho, jakou letovou fázi máš přepnutou ti závidím – to moje MX-20 nemá. Viděl jsem to před časem na nějaké Futabě a moc se mi to líbilo :-). Jinak já mám plyn na páce v režimech „start“ a termika“, v režimu „přistání“ plynová páka ovládá klapky a křidélka jako brzdy. Pokud seberu morální sílu, asi se pokusím napípat to tak, že v režimu „přistání“ bude plynová páka v dolní polovině dráhy ovládat butterfly a v horní polovině plyn. Měl jsem to tak na své staré T9x a docela se mi to líbilo – pokud při přistání došlo k nějaké krizovcem stačilo vzít bez jakéhokoli přepínání čehokoli za páku plynu, butterfly se zavřel a začal pracovat motor. Na MX-20 se zatím nějak nemůžu dopracovat uspokojivých výsledků – ale je pravda, že jsem se tomu zatím moc nevěnoval.

    1. Mirku, kvůli hlasu jsem DX9 chtěl 🙂 . Jestli chceš létat třeba RCEN, tak bych to dělení dráhy na brzdy a plyn nedělal 🙂 , nebo se Ti to vymstí, už jsem to viděl, když se model srovnaný nad dráhou namísto přistání vznesl…

      1. Ona MX-20 taky hlásí údaje z telemetrie, ale zrovna tuhle „fičurku“ nemá. Trochu jsem doufal, že se něco takového objeví v „general update“, který měl být na jaře loňského roku, ale blíží se jaro letošního roku a general update se zatím nekonal :-). Své asi udělalo to, že Graupnera převzalo SJ a vrhli se spíš na uvedení MZ řady.

        1. Já si myslím, že to jednou budou muset udělat, kvůli konkurenci. Jinak já mám ve vysílači FW asi 4 aktualizace nazpátek, nejsou lidi 🙂

  4. Honzo,

    ako fotografuješ displej vysielača? Máš foťák v stojane, alebo fotíš len z ruky? Ja si robím podobný popis nastavenia pre Futabu FX 20. Fotografie len tak z ruky sú každá inak umiestnená a zaostrená, uvažujem o nejakom prípravku do ktorého vložím vysielač a foťák.

    1. Bohuši, to je všechno focené z ruky. A fotky jsou oříznuté a zmenšené. Jinak displej je podsvícený, to taky pomáhá. H.

  5. No ja nemám takú pevnú ruku. Nakoniec pre moje účely fotky nemusia by 100% kvalitné.

  6. První soutěžní zkušenost s nastavením „nového“ vysílače – jenom jednou jsem si zapomněl přepnout režim přistání. Takže v čase 9:55 valím proti sobě, beru za knipl a brzdy nebrzdí… rychle přepínám a po skoro přemetu přistávám ještě v pracovním čase za 60 bodů 😀 .
    Tady by se to automatické přepnutí kniplem hodilo. Tak nevím, jestli už si to teď budu pamatovat, nebo mám vymýšlet nějaké blbuvzdornější nastavení…

  7. Petře, já bych se vsadil, že si to pamatovat nebudeš 🙂 (podle sebe soudím Tebe). Onehdy (což už bude tak 8 let) jsem při RCEN a testování nového vysílače málem přizabil Jirku Tůmu. Od té doby si pamatuji, kde mám meze 😀 . Ale i vloni jsem několikrát létal s hodně potlačeným érem, protože jsem „zapomněl“ přepnout fázi (třeba ve finále v Chomutově – všechny 2x 2 lety 🙂 ). Lepší už to nebude… H.

Komentáře nejsou povoleny.