Valenta ASW-20

/ JK / Komentáře: 17


Létací sezóna skončila, nastává čas stavění. Po velkém větroni jsem pošilhával dlouho a tento článek je popisem první částí cesty ke splnění touhy. Se stavbou jsem zatím moc nepokročil, takže jen provedu čtenáře duševními mukami, které musí každý modelář podstoupit při rozhodování o nové “hračce” 🙂 . Ale trošku modelařiny tu je 🙂 .

Rozhodnutí
O velké polomaketě skutečného větroně jsem přemítal dlouho, vlastně už od raných modelářských let, ale vždy jsem se ulekl odpovědí na otázky typu: kam to dám, jak to odvezu, uřídím to vůbec?

V poslední době se přidaly i otázky související s novou kategorií F5J. Když už velký model, nebylo by lepší koupit si nějaký speciál? Nakonec jsem ale usoudil, že velký model F5J mě nikam pilotně neposune, vždyť i se 100“ se dá velkým modelům konkurovat 😉 . Naproti tomu létat daleko a vysoko a ještě k tomu rychle… Nakonec jsem dospěl k závěru, že to za tu legraci stojí.

Jaký model
Když už jsem se rozhodl utratit peníze za velký (elektro)větroň, chtěl jsem je utratit dobře 🙂 . Podrobně jsem zkoumal stránky výrobců, zejména Topmodelu, Reicharda a Royal Model, stahoval recenze a studoval diskusní fóra. Dostalo se i mnoha moudrých rad od kolegů z klubu. K tomu jsem několikrát prolézal svého Forda Focuse s metrem, abych určil, co se mi tam vlastně vejde.

Pořád jsem se ale nemohl rozhodnout, i když většina okolností ukazovala na Horneta od Reicharda. No jo, jenomže potom mi z ničeho nic „prdlo v bedně“ (= impulzívní jednání 🙂 )a já zavolal panu Valentovi. Po asi půlhodinovém rozhovoru mi doporučil ASW-20 a já po kratším přemítání poslechl. Vnitřně jsem si argmenty pro ASW shrnul následovně:

  • kompozitní křídlo: obrázků dýhovaných křídel se 3 mm odtokovou hranou, zvlněnými křídélky přilepenými izolepou a nelícujícími winglety je na internetu spousta
  • kompozitní křídlo jde udělat lehčí
  • vztlakové klapky, tj. křivení celé odtokové hrany

S paní Valentovou, která je ve firmě „generálem“, jsem se dohodl na odlehčené verzi a barevném provedení a poté nastalo asi dvouměsíční čekání. Vzhledem k tomu, že jsem si model přivezl po soutěži v Hranicích a dostal se k němu až teď, přijde mi má tehdejší netrpělivost nemístá, i když jsem za ní dostal slevu 😀 .

Dojem ze „stavebnice“ (ehm, ono se o stavbě nedá mluvit, je to jen „dokončení“ 😉 , ale na to nemám odpovídající termín 🙂 ) je výborný. Jediné, co se mi nelíbí, je imatrikulace, kterou u Valentů lepí asi na všechno 🙂 .


Model jsem si původně objednal s rozpětím 3.75 m, ale nádavkem jsem dostal i nástavce pro čtyřmetrovku (mohl jsem si vybrat mezi winglety a „Hoernerem“ (to je oblouk zahnutý dolů). Vzhledem k tomu, že se bojím, že už to křídlo bude na mé auto moc dlouhé, přičemž by byl první na ráně winglet, zvolil jsem ukázaný tvar.


Profil je polosymetrický a bude asi hodně rychlý.


S instalací vybavení problémy nebudou 🙂 . Nápis na rámečku udává hmotnost kompletního draku – 3390 g. Normální verze má okolo 3700.

Pohon
Hacker, Axi, Mega nebo Dualsky? Spočítal jsem mnoho variant pomocí „různých kalků“, nakonec zvítězil Dualsky. Mám již několik motorů této značky a se všemi jsem spokojen. Výpočtový program pro motory Dualsky je ke stažení na stránkách Ivana Hořejšího, sice není moc „user friedly“, ale důležitější je, jestli počítá dobře 🙂 (zatím mu věřím).

Další rozhodování bylo „to BEC or not to BEC“. Uvažoval jsem následovně:

  • je mnohem pravděpodobnější, že nenabiju přijímačovky, než že selže elektronika
  • ve větroni se serva zdaleka nevrtí tak často jako v motorovém letadle, o vrtulníku nemluvě
  • motor ve větroni pracuje jen krátké chvilky, takže pravděpodobnost selhání BEC v důsledku poškození výkonové části je malá

Takže BEC v regulátoru a napájení elektroniky z pohonné baterie.

Většina regulátorů má BEC na 3A, já odhaduji, že budu potřebovat alespoň 5 A. Mám v šuplíku MGM A-74, který má BEC na 5A, ale zvládne jen 4-článek LiPol. Při odhadovaném příkonu 1100 W by ze 4-článku byl proud okolo 75 A a to už mi přišlo moc. Z 5-článku proud poklesne na 60 A. Takže jsem hledal regulátor na min. 60 A s alespoň 5 A BEC. Asi by vyhověl i čínský YEP, ale neměl jsem odvahu. Nakonec vyhrál Talon 90.


Tedy, motor je XM4255EA-7, regulátor Castle Talon 90, baterie 5S-2700, kužel o průměru 50 (mimochodem, motor má hřídel o průměru 6 mm), listy mám připravené 14×8, 15×8 a 14×10.

Mechanizace křídla


Stavbu jsem začal rámečky na serva. Překližkový rámeček je podlepený balzou a obroušený. Zatímco rámečky pro serva křidélek a klapek jsou levé a pravé, pro brzdy jsem „vymyslel“, že budou oba stejné, aby šly obě brzdy ovládat jedním kanálem. Samozřejmě, že to nejde, kdybych si to jen byl býval nakreslil 🙂 . Ale DX9 je devítikanálová, to bude akorát 😉 .


Serva brzd poskytla krabice odložených a nepotřebných a náhradních dílů – jedno je HS-81 a druhé HS-81MG. Pohon je přímý, bez vidliček a jiných „štelovacích“ prvků.


Když se začne něco na modelu hýbat, srdce modelářovo pookřeje. Blbé je, že vzhledem ke kinematice pohonu brzdy se asi polovina dráhy serva spotřebuje „uvnitř“ mechanismu, brzda se vysouvá až ve druhé polovině. DX9 si s tím zase ale poradí 🙂 .


Serva klapek a křidélek jsou Turnigy S712G, o nichž se RCGroups píše, že jsou (levnějším) ekvivalentem KST. Uvidíme, nastavování zatím přežila bez problémů 🙂 . Rámečky serv jsem původně zbrousil na minimální možnou výšku. U křidélek to zůstalo, jinak by se serva do křídla nevešla, u klapek jsem je musel zpátky podlepit balzou, protože jinak byla páka „utopená“ a táhlo naráželo na povrch křídla (dvakrát měř…).


Stavebnice obsahuje čepy a kulové klouby. Drát je z jízdního kola. V křídle jsou pro čepy zalité matice, jedna byla trochu nakřivo a také jsem závit musel asi o 1 mm zkrátit. To je zatím ale jediná „vada“, na kterou jsem narazil. Serva ještě půjdou ven, až budu „tahat dráty“, proto nejsou táhla zajištěná.

Tady jsem zatím skončil, pokračování, dá-li pánbůh, bude.

Honza
20.10.2014

Doplněno 7.1.2015: odkaz na 2. díl.
Doplněno 12.7.2015: odkaz na 3. díl.

Komentáře: 17

  1. Už to vypadalo, že to ASW je jako paní Colombová, ale teď už je jasné že skutečně existuje… 😀 .
    Jako známý šťoura si neodpustím několik poznámek 😉 . Tmavé křídlo zespodu vypadá divně, ale v dálce na svahu to asi může mít svůj význam. Na koncích by se mi víc líbily winglety, na obrázcích jsou fotogeničtější, škoda… na serva klapek bych dal raději kratší páky a pro táhlo propiloval v křídle drážku a na závěr – myslím že to snese vrtuli s větším stoupáním, jistě by motor na chvíli utáhl i 15×11, ať to trochu sviští… (15×8 je na Pipera)
    Jak to dostaneš do vzduchu? Z kočárku, nebo máš silného vrhače s obrovskou rukou?

  2. Petře, díky za komentář.

    Jsem proslulý tloušťkou skel svých brýlí – proto tmavě modrá.
    Winglety jsou hezké, ale obávám se, že by hezké nevydržely dlouho.
    Drážku napříč potahem? Nikdy 🙂 . Jinak páky přijdou zkrátit, aby se vešly pod krytky.
    S vrtulí souhlasím, to se uvidí při zalétávání (pravidla F5G jsou tak trošku „horse power race“, 30 sekund motoru je ale beztrestných).
    Trup chytím pod odtokovkou v pohodě, snad to půjde, uvidíme 🙂
    H.

  3. Pěkné, až ti tak trochu závidím… Bohužel ale usilovně šetřím na dvě nová F5J a tak si na podobný rekreační stroj musím nechat zajít chuť 🙁
    Mimochodem mě by docela lákal klasický Luňák – http://www.reichard.cz/modely/vetrone/lunak/ , tam je plocha někde trochu jinde než u moderních typů, zase se ale obtížněji motorizuje (pokud to má být aspoň trochu estetické).

  4. Tomáši, děkuji za pochvalu 🙂 . Ale jen rekreační záměry nemám – existuje F5G a v Manušicích už jsou 3 ASW od JP Models, budeme lítat výškové spínače (buď ve vlečné nebo v elektře). Navíc, pravidlům F5J snad vyhoví taky (ale to bych vám snad ani nepřál 😆 ) H.

  5. Když tak koukám na fotky, asi bych neměl odvahu uříznout nos tak pěknému trupu… neuvažoval jsi o vrtuli na prodloužené hřídeli bez kuželu?

    Udělat nějakou soutěž s polomaketami je zajímavá myšlenka, už máme v klubu taky asi 4-5 takových modelů, jenom mě to zatím míjí, i když před časem jsem začal překreslovat Orlíka (asi od Fary) na 5m 😉 . Ovšem mělo by jít čistě o větroň na aerovleky, v nouzi motor na pylonu… bohužel tento projekt je v mém pořadníku až na čtvrtém místě.

  6. Petře, odvahu sbírám už dlouho. Původně jsem měl nástavec v plánu (od Hackera), ale udělal se mi názor 🙂 , že se mi to mechanicky nelíbí. Trup má průřez eliptický, takže se instalace motoru bez trochy násilí neobejde, ale i tak mi to přijde menší zlo než problémy s vyrovnáním hřídele a případnými vibracemi. A esteticky mi nástavec taky nepřijde nic moc, tedy pokud na něm vrtule je. Budu řezat, puritáni se ode mne asi odvrátí… H.

    1. Ony se motory pro instalaci s prodlouženou hřídelí přímo dělají – http://www.topmodelcz.cz/index.php?&desktop=eshop&set_menu_eshop_id=778 . Něco takového má Honza Micka ve své polomaketě (Moswey?) a popravdě to má vzhledově něco do sebe – u ASW to s kuželem s přimhouřením oka jde, ale třeba u zmíněného Luňáka by asi jiná cesta neexistovala…
      Motor na pylonu není marná varianta hlavně pro případ, že člověk nevylučuje ani aerovleky či svah. Zas tak hnusné to není, ale jaksi to ztratí smysl v momentu, kdy člověk počítá výhradně s „elektrostarty“ (tedy pokud neuvažujeme o sklopném motoru, ale to už je jiné téma).

      1. Puvodne taky purista. Ale ted uz by mi nevadil motor v cenichu i u dospeleho vetrone 🙂

        Nejuplnejsi ecalc je asi v soucasnosti http://www.ecalc.ch
        Ten je ale „user enemy“ proto, ze pro vic nez demo pozaduje malicky prispevek.

      1. Karle, dík, hezké. Našel jsem Tvůj komentář ve spamu, proto až dnes. H.

  7. Hezké ero, líbí se mi hodně i ASW`17`a `24`. Jak se osvědčila ta modrá na spodku křídla? Mám totiž za to, že původní zbarvení s velkou imatrikulací je viditelnější.
    To hrozně vypadající žebro křídla z fotky je kde?
    M.

  8. Michale, na jiných modelech modrá funguje, tady ještě nevím. Profil je z konce křídla, ono je tam osazení pro winglet, tak to vypadá takové neučesané, ale po nasazení konce je vše OK. H.

    1. Aha, no já si, v souvislosti s tou modrou, vzpoměl na kamufláž vojenských eroplánů. Tam byla modrá, aby nebylo vidět, tady aby bylo vidět. Asi mi něco uniká.
      Možná je to o tom, že ve výšce je stejně každé ero zespoda černé.. 🙂
      M.

  9. Michale, přesně jak říkáš 😉 . Vždy záleží na kontrastu vůči podkladu (představ si černobílou fotografii). Tmavě modrá proti světle modré (obloha), světle šedé (zataženo) nebo bílé (mrak) je OK. Tmavě červená, fialová, černá by na tom měly být podobně. Ale třeba světle oranžová nebo žlutá už ne, ty budou zase ve výhodě oproti lesu nebo poli.

    Takže světle modrá na spodku vojenských eroplánů je OK, ve velké výšce barvy nerozezná nikdo a na černobílém obrázku splyne s oblohou. Což doporučuji všem – vyfoťte si model a pokud se na černobílé fotce barvy k sobě přiblíží (ztratí se kontrast), doporučuji změnu.

    Osobně si taky myslím, že jednolitá barva není moc dobrá, lepší by byly nějaké pruhy, vzory viditelnosti pomáhají hodně, ale nelíbily se mi, nebyl jsem schopen vymyslet nic, co by vypadalo alespoň trochu jako „mohlo to tak být i na předloze“. Chystám se dát ještě nějakou velkou nálepku na směrovku, to by mělo taky pomoci. H.

    1. S tou černobílou fotkou je to dobrý nápad. Výhledově to vyzkouším a podám zprávu.
      Dnes odpolko jsem koukal na velké větroně ve vlně, nejvíc byli vidět, když odrážely paprsky slunce. Skoro bych zkonstatoval, že to zbarvení spodku, asi nebude až tak zásadní. 🙂

    2. Tady bych jako někdejší profifotograf tak docela nesouhlasil – převod barev na černobílou fotku může proběhnout asi tak miliónem způsobů (už i v době analogu, photoshop to jen zjednodušší) a dokážu ti snadno ukázat jak BW fotku, kde ti kontrast barev naroste, tak ale i opačnou, přitom zdrojová barevná bude stejná.

      Tohle mi přijde jako rada vypadající jednoduše a lákavě a jistě v dost případech bude sedět, ale s trochou smůly tě může zavést i trochu mimo.

      1. Tomáši, určitě máš pravdu. Já uvedenou radu našel kdysi někde na internetu. Prosím, jen tak pro zajímavost – zkus udělat nějaké příklady (dej je k sobě na stránky nebo mi je pošli e-mailem) nebo odkaz, mně by to zajímalo, i když už to s modelařinou nesouvisí.

        Jinak jsem se dneska pochlapil a uřízl špičku. Vypadá to dost hnusně 🙂 . Ale trup je „měkký“, přepážka tam dát půjde relativně dobře. H.

Komentáře nejsou povoleny.