Koncepčně jsou si modely velmi podobné. Castor má ovšem asi o 2 mm (u kořene) tenčí profil HN1033 oproti Orionovu SD8060. Upevňovací šrouby mají stejné rozteče, takže by bylo možno sestavit i Cariona či Ostora 🙂 .


Orion má o kousek větší ocasní plochy, domnívám se, že je to kvůli většímu prohnutí profilu a tudíž většímu klopnému momentu. Na druhou stranu Castor má asi o 20 mm delší trup (při stavbě jsem nic neměřil, prostě to tak vyšlo 😉 ).

Castor má rozpětí jen 2450 mm, Orion 2500, hloubka křídla u kořene je stejná, křídlo Oriona se výrazněji zužuje.

Napadlo mě změřit opadání obou modelů.

První měření:
Hořice Doubrava, 7.8.2014 mezi 19. a 20. hodinou, zataženo, vítr do 4 m/s, postupně zesiloval před frontou, létal jsem v turbulenci za vesnicí a navíc foukalo z kopce, ale šlo mi především o porovnání obou modelů, ne o absolutní hodnoty (viz též měření Castora před třemi lety).

Nejprve jsem letěl s Orionem, potom jsem přendal výškoměr do Castora a potom ještě jednou s oběma modely, snažil jsem se létat pořád kolečka (či ovály) po stejné trase.

Grafy z výškoměru, z nichž jsou všechny hodnoty odečtené, pro jednotlivé lety jsou na konci tohoto článku.

Druhé měření:
Hořice Doubrava, 8.8.2014 mezi 18:45. a 19:45. hodinou, vítr do 1 m/s (variabilní, ale převážně opět šikmo z kopce), jasno. Uvědomil jsem si, že minulé měření může být zatíženo systematickou chybou, hodnoty motorování odečtené z grafů jsou delší než skutečné, možná je v tom i “zoom” po vypnutí motoru nebo jen obtíž z přesným odečtením času. V tabulce níže jsou uvedeny i hodnoty přečtené z vysílače, stoupavosti a klesavosti jsou ale vypočteny z hodnot odečtených, přijde mi spravedlivější “zoom” započítat.

Interpretace naměřených výsledků je velmi ošidná.

• I když jsem měřil vždy bezprostředně po sobě, z grafů je vidět, že nějaká termika nebo vítr jsou vždy, takže ani po sobě následující měření nezaručují stejné podmínky.
• V podstatě jen poslední graf (Castor 4) ukazuje hladké a rovnoměrné čáry. Rovněž 3. let s Castorem statistiku kazí, trošíčku to “nosilo” úplně všude, možná se jen otočil “větříček” a nafukoval svah.
• Modely v měřicím režimu (zejména při druhém měření) nikdy jindy nelétají, jsou natažené až hanba. Ostatně nejhorší na těchto měřeních je odolat a nezakroužit si 🙂 . Uvedení modelu do ostřejšího náklonu ale znamená pád.
• Průlet nulkou v době trvání 30 sekund zkreslí výsledek řekněme o 15 m výšky (při klesavosti 0.5 m/s). Přepočteno na 10 minutový let je to 0.025 m/s. Osobně se domnívám, že chyba měření bude minimálně dvojnásobná.
• Rozdíl mezi měřením v turbulenci (první den) a za klidu (druhý den) zhruba ukazuje vliv “páčkování”, absolutní hodnoty budou určitě ovlivněny i počasím a topologií terénu, ale uvědomuji si, že na záznamech z “padacích” soutěžních letů je opadání vždy okolo 0.7 až 1 m/s, zatímco minimální hodnoty jsou řekněme okolo 0.5 m/s.
• Celkově mám z měření pocit marnosti 🙂 , abych se dobral nějakých výsledků, za které bych mohl dát ruku do ohně, potřeboval bych mnohem více času.

Naměřené výsledky jsou tedy v podstatě stejné, opadání modelů se ve stejných podmínkách liší o 2-3 cm/s, přičemž chyba měřicí metody bude větší.

Subjektivní dojmy:

• Castor se mi zdá být o trošičku výkonnější. Možná je to tím, že je rychlejší, takže ze stejné výšky dolétne dál.
• Na druhou stranu, v termice a turbulenci se mi Orion zdá stabilnější, příjemnější, nemusí se tolik řídit.
• Modely jsou si ale velmi podobné (ostatně proto jsem si ke Castorovi pořídil Oriona 😉 ), rozdíly lze postřehnout pouze při vyzkoušení obou modelů bezprostředně po sobě.

S Orionem jsem chtěl absolvovat první soutěž v Úpici, ale při předsoutěžních letech jsem zjistil, že s ním neumím přistát (ostatně viz „bouračka„). Ještě mě čeká hodně zkoušení a programování. Navíc se mi zdá, že je model moc lehký, že by mu těžší motor než „káčkový 2826“ a baterie slušel lépe.

A ještě grafy z výškoměru:

Honza
10.8.2014