RC Revue a FMT
Už mě RC Revue (RCR) nebaví, zařekl jsem se, že už si jí kupovat nebudu a přesto jsem předplatné znovu zaplatil. Nevadí, (a) za blbost se platí, (b) mám o čem psát :-).
Nebaví mě číst o „doplňku“. Pro ty z vás, kteří RCR nečtou: každé číslo věnuje minimálně 3 strany rozboru nesmyslnosti jednání Úřadu pro civilní letectví (ÚCL). Pan Keller má možná pravdu, že na ÚCL sedí blbci, ale buď jemu, nebo redakci RCR, případně oběma, nedochází, že zveřejňování korespondence a poukazování na nekompetenci oponenta není diskuse. Jediným výsledkem je ještě větší „zabejčenost“ příslušných pracovníků. Alespoň já být na jejich místě, tak už bych se s modeláři vůbec nebavil. Většině lidí (voličů :-)) jsou totiž modely a letové zóny a hmotnosti úplně ukradené.
Nebaví mě číst pořád dokola o elektronice se zaměřením na ponorky a velké modely, hlavně jety, a potom o velkých modelech, hlavně jetech. Pan Černý je určitě odborníkem v oboru, ale zaplnit polovinu časopisu příspěvky z pera jediného autora???
Mám možná smůlu, že mi chodí i německý časopis FMT. I když moje bídné znalosti němčiny na úrovni „aby mě nezavřeli“ stačí pouze na slabikování, ve srovnání s RCR jde opravdu o revui, v níž si na své přijde i „průměrný až podprůměrný“ modelář jako já.
Ostatně, v úvodu článku o stavbě malého motoráčku (plánek ve skutečné velikosti je v časopisu přiložen) je to popsáno docela trefně: „Modeláři se dělí na dvě skupiny. První jezdí na letiště SUV s vlekem. Potom dlouho sestavují, hovoří, shánějí pomocníky, ladí a pokud je vítr příznivý a nedojde k technické poruše, i letí. Druhá skupina přijde, létá a užívá si“.
Pevně věřím, že si užívá i první skupina, když už ne létání, tak ostatních aktivit s modelařinou spojených, ale mě to nebaví. Je mi jedno, jestli je limit modelu 20 kg nebo 25 kg, je mi jedno, kolik průměrných osobních aut by se dalo pořídit za cenu tryskového modelu, dokonce nechodím ani na modelářsko-letecké dny, baví mě stavět a létat, ne jen koukat. Vrtulníky jsou hnusné a visení modelu na vrtuli ještě víc. A když toto vše přeskočím jako nezajímavé, zbude mi maximálně nějaký starý recyklovaný (už jsem ho viděl v Modeláři nebo RC Modelech) plánek a inzeráty.
Vím, že Německo je větší (navíc je třeba připočítat i Rakousko a Švýcarsko), s větším trhem, více modeláři, kteří jsou schopni napsat článek, ale můj dojem je, že v RCR na větší pestrost prostě rezignovali.
Co se mi na německém modelářském trhu moc líbí, je široké spektrum výrobců nejrůznějších stavebnic a příslušenství. Podívejte se třeba na nabídku stavebnic samokřídel, malých elektromaket nebo třeba telemetrických „mluvicích“ variometrů.
Model Hobby
Letos jsem tam nebyl – když už nejel ani Ivan Hořejší, tak jsem marně hledal důvod. Tím spíše mě zaujalo hodnocení veletrhu v RCR. Tedy, výrobci nejezdí, protože tam nejezdí zákazníci a ti tam nejezdí proto, že se tam nedá nic vidět/koupit. Prý musí jedna skupina ukázat druhé, že se mýlí. Nevím, mně se zdá, že (a) takovéto nic neříkající hodnocení ani není hodno otištění, (b) to není pravda, podle mě už jde o veletrh pro modeláře až ve třetí a možná ještě další řadě. Hlavní jsou přeci hry a hračky.
Zase pro srovnání – v každém FMT je reportáž a/nebo pozvánka na modelářský veletrh. Pro zájemce:
15.-17.11.2013 Brémy
21.-24.11.2013 Stuttgart
21.-23.03.2014 Sinsheim
25.-27.04.2014 Wels (Rakousko)
Rekordy
A ještě jedna informace z FMT. V polovině září proběhl „týden rekordů“, kde se sešli modeláři z Německa, Rakouska a Velké Británie. Překonáno bylo 7 rekordů. Tedy, nový rekord v rychlosti elektroletu je 478.59 km/h, elekrovrtulníku 273.63 km/h a u turbínového modelu fantastických 709 km/h (našel jsem toto video na youtube, moc toho ovšem vidět není, ten fofr je strašlivý :-)).
Rádio
V jednom punktu mi ale RCR pomohla. Vybírám si nové rádio, už dlouho :-). V posledním čísle je recenze na Spektrum DX18. Já sice uvažuje jen o DX9, ale znaků mají společných mnoho. Vzhledem k tomu, že se pojedu podívat na Francisca, mohu ještě rozhodnutí o 3 týdny odložit, ale zatím je to 50% pro Spektrum DX9, 30% pro Futabu T14SG a zbytek připadá na předělání mého Royal Evo na 2.4GHz, nejspíše s využitím M-Linku od Multiplexu.
ALES
Váhám a váhám, zda nejet do Ameriky na ALES Polecat 2014. Počet účastníků je omezen, přihlašování bude otevřeno v prosinci. Nepřidal byste se někdo?
Zimní liga
A nakonec jeden ALES po česku. Zimní liga v Poříčí nad Sázavou a mohou létat i elektry, již tuto sobotu ;-).
Honza
16.11.2013
Honzo,
rozhodnutí nekupovat si RCR jsem udělal před více než rokem a nijak ochuzen se necítím. Tak mě napadá – mám tady ve skříni několik ročníků, které je mi líto vyhodit. Za odvoz věnuji.
Honza
Ahoj Honzo, dík, nechci, mám je všechny :-). H.
Já jsem předplatné RCR nikdy neměl, ale při cestě do modelářské prodejny nebo trafiky, prolistuji aktuální číslo(a) a když se mi zdá zajímavé, koupím si ho. Takže jsem spokojeným čtenářem asi deseti výtisků časopisu 😀 .
Pokud jde o vysílačku, 50% pro Spektrum mě dost překvapuje, pokud vím tak u větroňářů se kvůli dosahu nikdy moc nerozšířilo?? Ale třeba už na tom jsou novější typy líp…
Petře, Spektrum mělo velký problém v počátcích, ale novější přijímače už otázku antén atd vyřešily, další inovace v podobě přechodu z DSM2 na DSMX to jen vylepšila. Toho bych se ani nebál, spíš mám trochu pochybnosti o kvalitě softwaru. Firma Spectrum má absolutní většinu zákazníků mezi helináři a provozovateli „motoráků“ , větroně vždy spíš tak nějak „dolepuje“ a v diskusích se různé bugy zmiňovaly. Upřímně řečeno moc nechápu, proč se u „větroňáře“ dostalo před Futabu 14SG, u které o vhodnosti softu pro větroně není nejmenší diskuse…
Tome, mně na křídlech vždycky nějaká ta klapka chybí a na letové fáze nemám hlavu ;), takže v SW problém nebude. Mimochodem, DX9 zvládá 6-servové křídlo a fází až 10 (alespoň podle manuálu). Byl jsem si T14SG prohlédnout a blbě se mi drží, tak proto 50% Spektrum. Pro info, ptal jsem se na Spektrum i na RC Groups. H.
Nemam rad negativistickou kritiku, i když je asi v naší narodni povaze. Asi jsem divnej.
1. Casopis nepada z nebe. Dela ho velmi omezeny počet redaktoru, většinou externich.
2. „Zase tam nic nebylo“ – to nic nerika. Napiste radeji co by tam melo byt.
3. Kdo to ma napsat? No prece vy. My. Redakce by to urcite velmi uvítala. Nebo snad vite o nejake abstraktni entite, ktera ma potrebne znalosti, rozhled a umi něco napsat? Ja ne. Da to ovšem praci, napsat na diskusi „nestoji to za nic“ je velmi snadne.
Pokud vim, občas se obtezuje jen thr.
Tak.
Ivane, určitě jsem nechtěl psát negativistickou kritiku, jen důvody, proč už dlouho přemýšlím na tím, že se mi RCR nelíbí.
Otázkou je, kdo rozhoduje o obsahu časopisu, zda redaktoři, kteří objíždějí, shánějí, uhánějí, nebo čtenářstvo, které nabízí. Věřím, že snem každého redaktora je číst a odmítat, ale já si nějak myslím, že správnější je ten první přístup, kdy redaktoři vědí, co chtějí tisknout. Možná, že v RCR to třeba i dělají, jenomže můj vkus se s jejich rozchází. H.
PS: Když si chci přečíst něco zajímavého, tak si to napíšu – ale sem, ne do časopisu 🙂
Dobrý den, Jen náhodou jsem zabloudil na vaše stránky a musím souhlasit s Ivanem. Časopis přece tvoří hlavně modeláři. Redakce časopisu je vděčná za každý trochu fundovaný příspěvek. O létání s rc větroni a elektrovětroni v časopise není téměř nic, snad jen výsledky z MČR a to jen v některých kategoriích. Vím že napsat něco o tom , co dělám, létám a soutěžím je složité a ne každý to zvládne. Vím to z vlastní zkušenosti. A ještě k osobě Michala Černého, pokud vím tak jako externí redaktor v RCR v listopadu 2013 skončil. Takže máte jedinečnou příležitost a do časopisu něco napsat.
Je to tak, ze všechny tyhle časopisy dela sefredaktor (1 kus) redaktor (1 kus). Nemohou vsemu rozumet. Vsechno ostatní jsou externiste. Vcetne M. Cerneho.
Tak je to asi všude, třeba Aufwind dela pouze P. Gardemin. Nevim jak FMT, urcite je to v tirazi.
Když se tedy nepodari najit člověka, který je v obraze, umi něco napsat a nafotit a je i ochotny k dobrocinnosti (není to na vydelek a ani na privydelek), tak tam proste o prislusne skupine kategorii nemůže byt nic.
Proc to funguje v Nemecku? Třeba si tam nerikaji „Uz to nebudu kupovat. Uz tam nepojedu“. Nevim.
Absolutne positivnim pristupem je vydavat casopis vlastni. Hloupost? Pepik Kubes uz vydava Volny let radu roku. Ma muj hluboky obdiv.
Vladimíre, děkuji za názor. Já s Vámi souhlasím, i s Ivanem, včetně obdivu k těm, kdo se pustí do vydávání vlastního časopisu. Všimněte si prosím, že píši vydávání, ne psaní. Jen bych rád vypíchl několik jednotlivostí:
1) Každému z nás se líbí něco jiného, každý máme jiné zájmy, jiný vkus. Každý časopis má nějaký zamýšlený okruh čtenářů, takže je téměř jisté, že když se RCR přestala líbit mně, ve stejný okamžik si jiný říká, že to je přesně ono (čtu jen jedny noviny, protože nad jinými se vždy rozčílím 🙂 ).
2) Mně nevadil pan Černý a jeho články, mně vadilo, že ho tam bylo moc. A to jistě neovlivňoval pan Černý, ale redakce. Je ovšem možné, že se to s nástupem pana Rumíška změnilo či změní. Ostatně předplatné jsem prodloužil…
3) Pořád si myslím, že pokud redakce chce mít v časopise informace z určitého oboru, měla by si spolupracovníky aktivně vyhledávat. Věřím, že i o soutěžních elektrovětroních u nás umí psát hodně lidí.
2) Mé marnivosti zcela vyhovuje tento blog. Když už něco napíšu, tak z vnitřní potřeby, ne kvůli penězům nebo slávě. Když mě něco napadne (třeba při čtení RC Revue 😉 ), můžu to mít na webu hned ten samý den, bez „cenzurních“ zásahů, bez obav, že odradím sponzory nebo někoho naštvu. I když teď je smutnou skutečností, že zásobník námětů mám zaplněný, ale času se nedostává 🙁 .
H.