Tu „naší“ loď vám v detailu neukážu, ale třeba Honzu pár obrázků lodiček uspokojí :D. Přinachomýtl jsem se k závodům na těchto dřevěných (odhadem) „dvoumetrovkách“. Takto blízko u sebe byli závodníci jen po startu a to se jezdilo na dvě kola mezi asi 100 m vzdálenými bójkami. Líbilo by se mi to, budu si muset nějakou plachetnici (model) pořídit.
Příprava na start. Je to mokrý sport, nejprve je potřeba loďku odnést na vodu, potom zasunout a zajistit kýl a vyškrábat se dovnitř (a nepřevrhnout se – což je ostatně problém po celou plavbu). Při plavbě je třeba neustále vylévat vodu (zvlášť když fouká 10 m/s) a při změně směru dávat pozor na ráhno, které se snaží „námořníka“ bacit do hlavy. Hezky se na to koukalo, chtěl bych si to někdy zkusit 🙂
Velké plachetnice jsou nádherně romantické.
Alespoň do chvíle, než člověk zjistí, že „podvádějí“ a do přístavu jedou na motor.
Ale připouštím, že by se k molu jen s plachtami zajíždělo špatně, a taky jak vycouvat zpátky, že jo?
To tato plachetnice je (podle mě) připravena k vyplutí „správně“, ale motor má taky.
Katamarán nebo „mohohull“ (jeden trup) – toť otázka, vedl jsem na toto téma diskusi s konstruktérem lodí a on mi řekl, že až budou ryby jezdit vedle sebe spojené dřívky, vezme katamarány na milost :-). Samozřejmě jako ve všem, obě koncepce mají své výhody a nevýhody.
Výzkumná loď – Hobart je základnou pro cesty do Arktidy a sezóna je právě teď.
I to nejošklivější letadlo je hezčí než nejkrásnější loď, alespoň dle mého přesvědčení.
Jak jsem psal, v Austrálii je moc hezky. Parky jsou fantasticky upravené, ale co mě opravdu dostalo, jsou veřejné grily pro barbeque – nic se neplatí, jen se gril pustí a může se opékat. Závidím moc, u nás by to nevydrželo ani den. Ačkoliv je většina Australanů potomky trestanců, asi převýchova vyhnanstvím funguje. Eskadry racků jsou všudypřítomné, zvlášť když kyne naděje na zbytky po dvounožcích 🙂
A ještě něco ze zahrádek – kombinace vlašského ořechu a kaktusu mi přišla zvláštní.
Ovocné stromy a zahrádky se zakrývají sítěmi pro ptákům. Majitel této zahrádky to zdokonalil dvěma mrtvolkami kosů – „pověšeni pro výstrahu“. Brrr.
Honza
Honzo,
asi nenapíšu nic nového, ale tebou obdivované plachetničky u nás jezdí už desítky let jako třída Optimist. Když jsem bydlel v Kadani, tak jsme to měli na Nechranickou přehradu asi sedm minut autem a tam se jezdilo všechno. Tady jsou technická data:
Co je Optimist?
•Malá plachetnice s plochým dnem, tupou přídí a čtyřrohou plachtou se spritem.
•Délka 2,31 m, šířka 1,13 m, hmotnost 35 kg, původně dřevěný, nyní téměř výhradně laminátový.
•Bezpečný a lehce ovladatelný pro osmileté, dostatečně technický a vzrušující pro patnáctileté.
Tak a to je všechno a jen doufám, že bude ještě aspoň jedna reportáž. Zdravím tě.
Ahoj Jirko, děkuji za vysvětlení, máš pravdu, když jsem bylo dítě, psali o tom v ABC, jak si matně vzpomínám :-). Jinak tady jezdili i staří pánové i mladé dámy, jeden je jistil s motorovým člunem a já jen záviděl, jak si užívají.
Další reportáž už asi nebude, v pátek ráno jedu domů (hurá! – a v lednu zase zpátky :-(), musel bych vidět něco hodně zajímavého (děda Mráz pod palmou?), takže asi až příští rok. Zdravím, H.
Tak přeci něco mám. Hádanku :-). Stojí to na dvorku a prší na to (v pozadí se do té naší lodi právě tankuje nafta pro dieselgenerátory). Vepředu je lodička s motorem, který pohání válec s lopatkami. Nad tím je křídlo s hodně tlustým profilem, které má na koncích plováky s kormidly. Ještě dodám, že je to už třetí prototyp, na kterém se pilot (pokud se mu tak dá říkat) málem zabil. Nicméně je to krásná ukázka odvahy majitele Incatu (ostatně, stavěl lodě v hodnotě 100M dolarů odvahu chce), i když kdyby si nechal poradit i jen od modeláře začátečníka, mohlo to dopadnout jinak.
Tedy: a) co to je? b) proč to nemůže fungovat?
Zítra ráno (AUS času, takže vlastně dneska v noci) odlétám, odpověď prozradím (pokud to vůbec bude potřeba ;-)) v sobotu odpoledne. H.
hmm,jako kolesovy parnik to fungovat muze ne ? 🙂
ale jako letadlo ? rekl bych ze chybi predevsim vyskovka / smerovka
Mělo jít o stroj létající s využitím přízemního efektu, tzv. ekranoplan (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekranopl%C3%A1n), akorát namísto leteckých vrtulí to má (mělo) „koleso“. Problém byl (Aleši správně :-)) s řiditelností poté, co začalo křídlo generovat vztlak – chybí výškovka. H.