Drobky – 12.6.2012

Soutěže druhého červnového víkendu, příspěvek k diskusi o budoucnosti malých outrunnerů a Balsetta – 3. díl.

Soutěže uplynulého víkendu
Tak čekám, čekám a pořád nic. V Česku se létala nejvýznamnější elektrovětroňářská soutěž, Eurocup v Chomutově. Fotogalerie jen jedna, na Stoupáku ticho po pěšině, ještě že alespoň ty výsledky jsou.

19 pilotů – nic moc, tedy na zvyklosti v RCEK. Obdivuji Radka, já pořádat soutěž takového rozsahu, tak bych zklamání z malého počtu lidí asi nepřekousl. Radek je ale frajer:
A že nás je méně, to se při nepřilepení F5J očekávalo, ale já v tom problém rozhodně nevidím. Nepotřebujeme honit počty lidí za každou cenu, nejsme profesionální organizátoři, jsme ti, co to lítáme, a jen pomáháme zorganizovat taky něco pro nás v Čechách. Nabídli jsme soutěž, a když nás bude i míň, tak si stejně hezky 2 dny polítáme. A jako piloti-pořadatelé se alespoň nemusíme honit jak šílenci, ale taky si to pěkně užít…
(původní text na Stoupáku). Nebo jsou to jen „kyselé hrozny“?

To v Americe měli Polecat – dvoudenní soutěž výškových spínačů, na kterou přijeli piloti i z Kanady a Mexika, celkem 46 pilotů. Hlavně jim ale závidím, jak si užívali a užívají soutěž (alespoň na diskusním fóru RCGroups, spousta hezkých fotek i zajímavých postřehů) před i po. Výsledky.

Ve Španělsku létali Masters, tj. dvoudenní trojboj ve všech ve Španělsku létaných kategoriích. I zde byla reportáž a výsledky do druhého dne.

Přežijí RCEK?
Staré moudro praví, že končí-li titulek otázkou, je odpovědí NE. V případě malých outrunnerů je ale odpověď, podle mě, složitější.

Na stoupáku je hezká košatá diskuse, na kterou navazují (nebo ji rozvíjejí) články pánů Matuly a Hrubého. Snad si tedy mohu samostatný příspěvek na stejné téma dovolit i já.

Základní a dlouze diskutovanou otázkou „jak a co omezovat“ se ale zabývat nechci. Spíše se chci zamyslet, říkejme tomu „modelářský darwinismus“, nad tím, co způsobuje, že se nějaká kategorie chytí a jiná ne. V životě platí, že dané podmínky a zdroje uživí jen omezený počet subjektů, vyhrávají ti nejlépe vybavení pro dané podmínky. Může se ovšem stát, že se podmínky změní, a v takovém případě vyhrají ti, co se na změnu dokáží adaptovat nejlépe.

Vztaženo na elektrovětroně: existuje určitý počet zájemců o ně. Která kategorie jich přitáhne nejvíce, dostane se na výsluní, okrajové kategorie potom postupně umřou. Objeví-li se však kategorie nová, může se stát, že ty staré, ačkoliv byly dříve tak úspěšné, zaniknou.

Například, RCEJ převálcovala RCEN, aby sama podlehla RCEK. Hvězda několika minulých let, EURO „svářečky“, však vyklidila pole výškoměrům prakticky bez boje.

Většinou se říká, že za koncem EURO mohou „závody ve zbrojení“, které většina účastníků neustála. Nemyslím si to, osobně vidím hlavní důvod „krachu“ v koncepci „neomezené výšky“, tj. VMR. Má-li se létat termika, není možné maximum pouze napadat. Absurdita EURO koncepce se tak ve srovnání s výškoměry projevila natolik zřetelně, že se většina lidí ani moc nerozmýšlela. Levnější pohony jsou už tak jen bonusem navíc.

Převedeno na RCEK, má-li přežít, je podle mého názoru potřeba „něco udělat“ s omezením výšky, omezení pohonu a komponent je podle mě zástupným problémem (ke kterému je ovšem tak snadné a svůdné se vyjadřovat :-)).

Výškoměry kladou větší důraz na termické létání a tudíž lze předpokládat, že budou pro většinu pilotů přitažlivější.

Na druhou stranu, RCEK je technickou kategorií, k úspěchu je třeba i „ladit“ (viz výše uvedený odkaz na článek pana Matuly). Tato stránka u výškoměrů naprosto odpadá. Někteří se mohou domnívat, že je to dobře. Možná ano, ale v přírodě i lidském konání se bez pokroku obejít nelze. Pokud nějaká pravidla „pokrok“ zakáží, dopadne to špatně. Podle mě technika k modelaření patří, u výškoměrů pilot (rozlišuji piloty a modeláře :lol:) o modelu a jeho vybavení nemusí vědět vůbec nic. Možná to to tak většině lidí vyhovuje, ale nemalému procentu modelářů určitě ne.

A tady vidím naději pro RCEK – v zachování technické stránky modelařiny.

V této souvislosti není bez zajímavosti, že ani ve Velké Británii, kde je výškoměrů/výškových spínačů nejmohutnější, pořád dost pilotů létá původní kategorii s omezením příkonu. Prostě je baví ladit a nevadí jim utrácet za převodovky a vrtule.

Pokud se tedy změní styl létání RCEK z „nastoupej a spadni“ na aktivní termické létání, myslím si, že malé outrunnery přežijí. Pokud se tak ale nestane rychle, nevsadil bych si na ně ani tu pověstnou zlámanou grešli.

A ještě dvě (téměř) nesouvisející poznámky:

V pravidlech FAI F5 se objevila prozatímní pravidla F5H, opět obdoba F5B a F5F – „průletová“ lobby musí být úžasně silná. Jsem zvědavý, kdy jim dojde, že z průletů nikdy „masovka“ nebude.

Vítěz anglického seriálů výškových spínačů prý navzdory „anti-zoomu“ (vypínání motoru dříve než v nastavené výšce podle rychlosti stoupání) prý systematicky létá do 220 m („chyba“ povolená pravidly) – prý v mělkém rychlém stoupání. I tento trik je však v F5J k ničemu, nicméně vypovídá o lidské snaze „vymačkat“ z pravidel maximum.

Balsetta
Zapracoval jsem na házedle (konečně!!! – 1. díl a 2. díl).


Nosník trupu je balza 0.8 stočená na kuželové laminátové trubce a nalakovaná. Gondola je klasická, „prkýnková“. Drak má celkem 28 gramů (i s kabinkou :-)).


Vybavení má dalších 18 gramů, ale předpokládal jsem, že serva budou pod křídlem, kam se ovšem nevejdou :-(, budu muset předělat rozložené tak, jak je na obrázku. Rádio na jednu lipolku funguje, to mi celkem spadl kámen ze srdce.
Vybavení: přijímač, serva, baterka (a k tomu kablíky).

Honza
12.6.2012

Komentáře: 8

  1. Malá poznámka k těm pohonům u F5J – já bych význam levnějšího pohonu při přechodu na výškoměry nepodceňoval. Nejde ale prioritně o cenu, spíš o „bezproblémovost“, kdy pohon F5J FAI namontuješ a dál se nestaráš, což u F5J Euro neplatilo. Tohle lidi hodně ocenili… Přirovnal bych to trochu k přechodu z RCEJ na RCEK – najednou se motor namontoval a pak prostě fungoval klidně celou sezónu, případné ladění a pokusničení bylo čistě dobrovolné.

    1. Tomáši, souhlasím, nepodceňuji to. Nicméně jsem došel k závěru (možná chybnému, to už se stejně nikdy nedovím :-)), že základní chyby byla v té neomezené výšce, tj. koncepce EURO byla blbá a žádná úprava parametrů jí nemohla pomoci. F5J má možná blbě parametry (tvrdí někteří), ale jako koncepce se zdá být velmi životaschopná.

      Docela by mě zajímalo, jak by vypadala elektrická obdoba F3J, kdy by bylo cílem mít co nejkratší dobu motoru, ovšem s omezenou výškou. Například v malých outrunnerech omezit maximální dobu chodu motoru :D. H.

  2. Jane, celkom si ma dostal z hádzadlmi tak som sa tiež pustil do staby. Akurát som viac zameraný na kompozity tak som krídla spravil pena sklo váha mi vyšla 16g a ešte si robím formu na gondolku ak by ich bolo o čosi viac. Servá a baterku si ešte len objednávam, ale už sa teraz celkom teším na výsledok.

  3. To je krásná „compositta“! Držím palce, ať to hezky létá. Jaké vybavení plánuješ? A bude házecí nebo střílecí? Dík, H.

    1. Zatial mám len príjimač 3g ale pôjde ešte dolo obal a servá s mikro konektormi
      , nejaké mám vybrané majú váhu 2,5g a ťah 0,2 kg dúfam že to bude stačiť. Napájanie ako ty jedna lipol cca 160-180 mAh. No a či bude vystrelovacie alebo hádzacie sa uvidí možno aj aj.

Komentáře nejsou povoleny.