Jak to dělají jinde – Itálie

Palo Lišhák mě v jednom e-mailu upozornil na elektro-kategorii, kterou létají v Itálii a prý i v Rusku. Po chvilce hledání na internetu jsem to našel a je to opravdu zajímavé – tedy mě to zaujalo velmi.

Web: http://www.autonomy-f5j.it/
Pravidla:
http://www.autonomy-f5j.it/Regolamento%20AUTONOMY%20F5J_2009.pdf

Italsky neumím, ale s pomocí internetového překladače jsem pochopil toto:

1. Jakýkoliv model, jakýkoliv pohon, baterie je funkcí hmotnosti modelu
2. Obecné pravidlo: minimální vzletová hmotnost modelu v gramech je energie v pohonné baterii ve watt hodinách krát 90.

Příklad: 10-ti článek 1.6 Ah odpovídá 10 článků x1.2 (nominální napětí) x 1.6 capacita = 19.2, minimální hmotnost modelu je 19.2 x 90 = 1728 g
Pro Lipolky se to ještě zjednodušší:
kapacita 2-článku Lipol je vzletová hmotnost x 1.5, tj. kilový model smí mít 1500 mAh 2-článek (vychází to: 2 x 3.7 x 1.5 x 90 = 999 g)
kapacita 3-článku je právě rovná vzletové hmotnosti v gramech (taky to sedí – 3×3.7×90 = 999)

Lze použít samostatnou baterii pro přijímač, její hmotnost je zahrnuta v celkové hmotnosti.

3. Organizace soutěže:
– Soutěž trvá 3 hodiny 30 minut.
– Cílem je absolvovat co nejvíce 6 minutových letů (včetně běhu motoru) zakončené přistáním na přesnost do kruhu o průměru 10 metrů.
– Volbu startu si každý volí libovolně.
– Motor lze zapínat a vypínat libovolně.
– Baterie (ani přijímačová) se nesmí dobít ani vyměnit.

Rozhodčí mají právo po soutěži zkontrolovat dobitou kapacitu – musí být do 5% nad kapacitu jmenovitou.

4. Hodnocení
– Hodnocení: max 360 za let + 40 za přistání, tj. 400 za let.
– Delší let než 6 minut není nijak penalizován.
– Let kratší než 6 minut se počítá jen jeden
(asi ten poslední 🙂 , pokud jich je více, tak se ty ostatní neuvažují).
Body za přistání se udělí pouze v případě nalétání více než 6 minut (a přistání do kruhu, samozřejmě).

Po soutěži se vyhodnotí zvlášť kategorie pro modely do 2200 mm rozpětí a přes 2200 mm.

Na výše uvedených stránkách je přehled modelů, se kterými se létá, a výsledky ze soutěží. Mně přijde úžasné, že se dá nalétat i 17 šestiminutovek (nebo jen 2 🙂 ). Konečně něco, co je elektrolet (= motor se zapíná a vypíná dle potřeby), kde nezáleží na penězích (podívejte se na přehled modelů a jejich pohony) a kde naopak záleží na termice.

Na druhu stranu to asi žádná oddechovka nebude, v těch 3.5 hodinách to odpovídá skoro 2 hodinám létání, problémem mohou být i kanály při větším počtu soutěžících, létání na sondy, apod. Ještě jednou zdůrazňuji, že to výše napsané nemusí být pravda, ale takto jsem to pochopil. Pokud někdo umíte italsky, opravte mne prosím formou komentáře.

A ještě otázka – měl by někdo zájem si to zkusit?

Jan Kubica
6.6.2009

komentářů 36

  1. Velice zajimava kategorie, konecne neco co se opravdu lisi od vetsiny ostatnich elektrovetronarskych soutezi. I ty modely jsou zajimave. A hlavne pohony – treba male 50-60g obezky tocici pres prevodovku 16-17″ lopatu na cumaku 3m era. Mile me prekvapilo vysoke zastoupeni krasnych stroju od polskych Art Hobby, uz dlouho po nich pokukuju. Ale koukal jsem, ze se to da i s EasyGliderem 🙂
    Urcite by se na tohle hodily nektere modely od P.Lishaka, skoda ze uz je nevyrabi. Zrovna nedavno bylo na bazaru Tango za velice slusnou cenu (i tu fialovo barvu bych snad prekousnul), akorat jsem si rikal, ze by mi ten model byl asi k nicemu. Na tuhle kategorii by asi nebyl spatny, ikdyz 2.5m je na „L“ trochu malo.

    Akorat nesouhlasim s tim co Honza pise, ze „na penezich nezalezi“. Obavam se, ze idealni pohon s vysokou ucinnosti bude bohuzel zase nejaky hi-tech, treba maly Neu (asi „11kova rada“) s prevodem 6.7:1.

    Samozrejme ze bych to nekdy rad zkusil, akorat nevim jestli se do toho nektery z mych modelu vejde. Mozna v necem malem, dat 800mAh lipolku a dovazit prijimacovkama na 540g? A mensi vrtuli, kvuli ucinnosti, asi?? No stejne nevim kolik by se na ty 3-4minuty motoru dalo nalitat.

  2. Človeka v mojom veku poteší, keď si niekto povzdychne za niekdajšími eroplánmi od RIVA models. Ďakujem za uznanie Mr. ABU ! Celkom som to však nezabalil. Vyvinul som model pre náš klub (RLMK DUbnica) a ten sa v klube aj vyrába.
    Nie je to bežná stavebnica, lebo obsahuje len diely, ktoré spravidla v obchode nedostať, teda kompozitovú trupovú gondolu, tenkostenné uhlíkové trubky, laserom narezané profily a drobné diely, lamelované balzové oblúky, uhlíkové spojky krídel, nejaké prepážky a -samozrejme- stavebný plán… Voláme to BOLERO-basic set. Lieta ich dosť – alebo sa práve stavajú – už nielen v našom, ale aj v nejakých francúzskych, portugalských, španielskych, britských a austrálskych spriatelených kluboch… Model bol síce vyvinutý pre britské pravidlá 200W/kg, ale pre Honzom spomínané „spagetti súťaže“ je ako vyšitý. Chystám sa to čoskoro vyskúšať. A keď to bude fungovať, môžeme zorganizovať spoločnú exkurziu na súťaž niekde na sever Itálie…

  3. Tomáši, ty náklady ber relativně – F5J open 2 kW, „špagety“ 200 W, co bude stát míň?

    S tou účinností máš taky pravdu a taky bych to ale relativizoval. U těchto malých výkonů ta výhoda inrunneru bude kvůli účinnosti převodovky veškerá žádná, zejména když lze použít větší oběžku a provozovat jí při menším proudu. Ale to ukáže čas, pokud ukáže.

    A hlavně – tady stačí jeden špatný odhad a je po nadějích. To se mi právě líbí, že si volím okamžik startu sám. Víš co odpadne výmluv na smůlu nebo příliš silnou skupinu?

    A ještě výpočet (Vitoušek, snad, promine 🙂 ): kilové úro, 3čl. lipol 1000, odběr 20C, tj. 20 A, tj. asi 200 W/kg, tj. asi 9 m/s stoupavost. Za 3 minuty, co stačí baterka model vyleze do 1600 m, odkud naklouže 53 minut, takže 9 letů. Když se podívám na výsledky Italů, tak 9 letů je „základ“, takže to tak asi je.

    Bolero je nádherný model (Palo – hlubokosklon), ostatně má na co navazovat, Rivala jsem v Modeláři „oslintával“ … – no už je to hodně dávno, ale já stejně pořád nevím … Záleží na počasí, když bude jako na Kladně, s papírákem moc nepořídíš. Ale zase se normálně termika v dešti a větru nelétá. A když to nosí, tak lítá i Optima. Nevím, tápu, pochybuji (proto jsem – viz Descartes).

    Ale na rozdíl od RCEJ, F5J a jejich klonů mě „špagety“ (měli bychom tomu říkat nějak jinak, toto je šovinismus) zaujaly. Ostatně, Palo říkal, že se mi to bude líbit – dík!

    Honza

  4. Bolero by se mi moc libilo (nejlepe s „V chvostem“), dobre ze o te stavebnici vim, treba se k tomu jeste nekdy rozhoupu. Ale asi jen v pripade, ze se u nas zacnou konecne litat nejake rozumne „F5J??“ souteze, at uz 200W/kg nebo ty italske, nebo prinejhorsim vyskovy spinac (ale to se mi tak moc nelibi)…
    Priznam se, ze na to abych jezdil na souteze do zahranici jsem jednak prilis pohodlny a navic bych tam delal asi ostudu. A mit takoveho krasavce jen pro rekreaci mi prijde trochu skoda.
    Tomas Suk

  5. Nez jsem to dopsal, tak je tady Honzuv prispevek! 🙂
    Mas asi pravdu s tim pohonem, aspon prozacatek… Ale prekvapilo me, ze ti Italove tam opravdu maji skoro ve vsem prevodovku (u nas by asi stacil nejaky Hendrych). Ale na prvni pokusy bude stacit cokoli.
    Podobny vypocet jsem si udelal taky, ale pro moje mensi a lehci ero s 2s800, tech 9 letu by to snad dalo, ale bude to boj, jistota je 6, ale to je malo. Nekdy to schvalne zkusim (asi s 1200 baterkama, at to nemusim predelavat, ale cas si omezim na Tx na 3 minuty).

    Skoda, ze u nas se v oficialnich kruzich asi takova soutez nikdy neprosadi, tady jsou propste vsichni zakopani s „ctyrstovlkach“ a „sedani na lajnu“ a cokoli jineho je povazovano za kacirstvi a nalezite stihano a trestano 🙁

  6. Nevěš hlavu, Tome! Zakopaný, nezakopaný – všichni hledají. A navíc, pokud budou přijatá Káčka (slovenský outrunner), bude to do 2 let jako „sedmičky“ – pro pár lidí. A „špagety“ mají také své nevýhody, z nichž největší je asi to velké startovní okno, velká soutěž asi takto zorganizovat nepůjde. Ale nestahujme kalhoty, zatím se o tom jen nezávazně bavíme.

    Palo mi napsal:
    Ja by som možno mierne zaokrúhlil „talianske koeficienty“:
    – namiesto E x90 by som dal min. hmotnosť E x100,
    – namiesto 3,5 hodiny by som dal 200 minút,
    – namiesto 40 by som hodnotil pristátie 50-40-30-20-10 bodmi

    Přemýšlím o tom také, ale třeba já bych ten koeficient zmenšil, aby se létalo třeba jen 5-6 letů, doba soutěže by mohla odpovídat počtu soutěžících, s přistáním souhlasím.

    Teď si mě přivedl na další myšlenku – změřit odběr na začátku a omezit čas motorování – to aby nebylo pro pokusy nutné kupovat novou baterku. Ale na „ostré závody“ ne, to by se šidilo.

    Dodatek druhý den: koeficient zvětšit, aby se létalo kratší dobu! Sorry, Palo 🙂

  7. Je pravda, ze do termiky asi bude kriz lepsi. Ale me se ty V proste vic libi.

    Trochu jsem pocital ty pohony z tabulky italskych modelu. Vychazi to zajimave – vetsinou je to je kolem 60W/kg, proudy do motoru smesne male 5-10A a tim padem docela dlouha doba chodu 9 – 12 minut. Vetsina pouziva prevod a diky tomu i obrovske vrtule, ktere pak maji velice slusnou ucinnost. Stoupavost je sice mala (4-5m/s), ale asi je to takhle vyhodnejsi, vzhledem k ucinnosti.

  8. Tomáši, ano, taky mne to zaujalo, ty malinké příkony. Akorát těm 60 W/kg odpovídá stoupavost tak 2-3 m/s. Ale asi i to stačí, když se to umí. A taky při 5 C dostaneš z baterek víc energie než při 20 C. Mně se na tom líbí, že je to takové „ekologické“, prostě každý watt či joul se počítá.

    Byl jsem provětrat Optimu, ale vybral jsem si špatné místo, úžasná turbulence, vítr, déšť (a nakonec i sluníčko). Tedy, 8čl. 1700, 1500g, motor jde normálně tak 2:30 a dalo to 4 lety (nesmějte se prosím): první 3 byly stejné, motor asi na 4x, při posledním letu motor „chcípl“ asi po 20 s, ale na chvíli vylezlo sluníčko a chytil jsem se na hranu mraku a 6 minul nalétal ze 100 m výšky asi se dvouminutovou rezervou, takže 1600 bodů hned napoprvé! Palo taky vyhrožoval, že to půjde zkusit, tak jsem zvědavý. Přeci jen na tuto kategorii horší model než Optima asi není (ale s Havranem bych couval 🙂 ).

  9. Horsi model nez tvoje (2m) Optima by byla moje (1.6m) Optima 🙂
    Ja necham sve pokusy na pristi tyden, dnes to precejen moc foukalo.

    S tou stoupavosti mas asi pravdu, tech 5m/s mi stoupa model co ma 120W/kg…. vlastne tech 60W/kg (prikon) by teoreticky ani nemelo letet, je videt ze to nahaneji ucinnosti cele sestavy.

    K tomu zdimani energie – asi to bude s lipolkama docela rasovina pro baterky, pri zavodech se budou asi vylitavat nemilosrdne az do dna. 🙁

    1. K tomu zdimani energie – asi to bude s lipolkama docela rasovina pro baterky, pri zavodech se budou asi vylitavat nemilosrdne az do dna.
      To asi jo, co ušetříš na motoru, vrazíš do baterek. Ale možná že taky ne, ten rozdíl dělá pár procent, ne? Mně to tedy za zničenou baterku nestojí. Ale je fakt, že při těch malých odběrech bude asi lepší létat na čas a ne na vypnutí regulátorem.

  10. Nestihol som preinštalovať motor. Mám pripravený S-NEU 1110 s prevodovkou 1/5,8 a LiPol trojčlánok. Dal som prednosť prevzdušneniu trávnika na mojom letisku, lebo sa schyľuje k dažďu. Už tretí deň sa „schyľuje“ a stále nič nekvapká…
    Uvažoval som, ako by bolo možné „prideliť“ každému súťažiacemu nejakú od čohosi odvodenú dobu chodu motora a sledovať na obrazovke počítača, koľko má už letov a koľko na to potreboval šťavy. Samozrejme, „špagety“ princíp by zostal zachovaný. A aby to neznelo príliš znevažujúco, mohli by sme namiesto „špagety“ nazvať tieto modifikované pravidlá napríklad ENDURO.

  11. Tak sem opět podlehl a šel to vyzkoušet. S mým mazlíkem IONem. Dal sem na 1 baterky 6 letů po 6 minutách. Sedmý let sem už nedolétal – kolega s heli na stejném kanále byl nedočkavý a hlavně už sem jen neskutečně padal dolů. Přistání : 1.let – boj o život, druhý už cca 6 metrů , 3. a 4. let cca do dvou metrů a poslední na bod.
    Zajímavé. Jen musím dodat, že zrovna s IONem je to hlavně o počasí. Neumím s ním “ vylizovat “ ty malinké náznaky termiky. Ale i tak sem z ALTI nasčítal celkovou výšku a je to cca 1800 metrů.

    A ještě několik malých otázek. Je normální, že při přistání 1. přestane foukat, 2. začne foukat , 3. otočí se směr větru ???
    Proč to nejlépe nosí proti sluníčku ??? Proč jsou ty nádherné kupovité mraky všude okolo, jen nad letištěm ne ??? Proč je venku krásně vždy, když sem dlouho v práci ??? Mám to tak jenom já nebo i někdo jiný ??? 🙂

  12. Honzo, to je přírodní zákon! Murphy nebo tak nějak 🙂 Takže to zakouším každý den 🙁 . Jinak Ion tedy asi možná opravdu není nejvhodnější. Na tuto kategorii si muset pořídit nějaké nové stroje. Jak zmiňoval Abu, podívej se na http://www.arthobby.com, jsou krásné, i když je to zbabělé kupovat to, co si mohu postavit. Ale 250 USD za 2.5-metrovku jde, ne?

    Palo, Enduro se mi nelíbí, to znamená „vydržet“. Mě by se líbilo něco od „economy“: „eco-rally“, EÉčka (jako naše RCEE), „skrblík“, „šetři!“ („save!“), atd., aby v tom nějak bylo to „zoufalé šetření jouly“. Nejlepší pracovní název bude asi to EE = eco-electric, ale navrhujte dál!

    S tou dobou letu to vidím takto: pokud se tato kategorie chytí a bude z ní kategorie oficiální, budou maximální kapacity podle pravidel, to asi být musí. Dočasně bych povolil to, že si každý bude hlídat čas motorování tak, aby nevyčerpal větší kapacitu než je „povolená“. Třeba pípákem na vysílači. A s tím počítačem nebo tabulí je to dobrý nápad. Na kartičku se záznamy o letech by se psal i vyčerpaný chod motoru – to bude ukousaných nehtů (už to vidím: Kubica 2 lety, vyčerpáno 80% 🙂 – zatím ještě vtip).

    Přistání tedy do 5 m od bodu, odstupňované 50, 40, 30, 20, 10, nic. Kapacity podle italského návrhu, udělám excelovou tabulku na stanovení doby chodu motoru z odběru a hmotnosti modelu a můžeme to rozjet. Tedy, zatím na to nemám model, ale to se napraví 🙂 .

  13. Doba motoru v hodinách na celé závody
    =hmotnost modelu/jmenovite napeti/odebirany proud/koeficient.
    Koeficient jsem dal 100 (Italové mají 90)
    Pro hmotnost modelu v kg a proud v A je doba chodu motoru v sekundách = konstanta * hmotnost modelu / proud

    Baterie

    Konstanta

    6 NiXX

    5000

    7 NiXX

    4286

    8 NiXX

    3750

    9 NiXX

    3333

    10 NiXX

    3000

    2 Lipol

    4865

    3 Lipol

    3243

    4 Lipol

    2432

    5 Lipol

    1946

    6 Lipol

    1622

    2 Lion

    5000

    3 Lion

    3333

    4 Lion

    2500

    5 Lion

    2000

    6 Lion

    1667

    2 LiFePo4 (A123)

    5455

    3 LiFePo4 (A123)

    3636

    4 LiFePo4 (A123)

    2727

    5 LiFePo4 (A123)

    2182

    6 LiFePo4 (A123)

    1818

    Příklad: můj Havran má 1 kg a „žere“ 25A ze 3čl. lipolek, takže smím motorovat 3243*1/25=130 sekund. Honzův Ion má 1.8 kg a ze 6čl. A123 bere 70 A, tj. 1818*1.8/70=47 sekund.

    A jsme zpátky u měření proudu, ani nevím, zda z toho mám mít radost 🙂

  14. Meranie nie je nutné. Môj návrh bol mienený inak… Aby bolo jasné, kto má koľko šťavy, koľko z nej už vyčerpal (najlepšie v percentách) a koľko letov z toho zatiaľ nalietal… ako informácia pre divákov a možno aj pre súťažiacich. Info o spotrebovanom čase môže dať súťažiaci pri každom pristátí, prípadne sa môže snímať z paralelného prijímača u organizátora… Aby bolo už v priebehu súťaže jasné, kto si ako počína (po Vašom – kdo si jak vede).

    1. Palo, já tomu rozumím. Ty doby motoru jsem na přechodné období, než si všichni pořídí odpovídající modely a baterky – jen na zkoušku! A to s tím průběžným sledováním spotřebované energie je geniální, moc se mi to líbí. V září se to létá v Turíně, měli bychom začít trénovat 🙂

  15. Nejdriv jsem na ty koeficienty a vypocty koukal trochu vyjevene, ale uz to zacinam chapat. Takze pro mojeho lehkeho depronaka (500g, 2sLipol) vychazi 3:07 motoru.
    Mimochodem vcera vecer jsem precejen vyrazil a ve zcela netermickem pocasi s chladnym vetrikem a turbulencemi jsem vyzdimal 4x6minut na 3:22 motoru…. Doma dobito do baterky 778mAh.
    Bez termiky to jde tezko. 🙁

    Nenasel jsem koeficient pro 7sA123, extrapoloval jsem spravne cislo 1558 ??
    Pak mi vychazi na Trinity cas 78s, to je tak 1500 – 1600m vysky. Nekdy to schvalne zkusim.

    1. Tome, to má být eko (= pro chudý! 🙂 ), ale jinak 1558 je dobře.

      Na půlkilový éro s 2S by mělo být 750 mAh, takže to vychází! Mám taky pocit, že ty 4 lety budou pro výchozí (= neoptimalizovaný a beztermický) stav spíše normální 🙁 , k 17 bude dlouhá cesta, ale alespoň je kam se zlepšovat.

      Pracuji v Praze, co kdybychom na příští týden zorganizovali „polétání“? Ale nevím kde, máš nějaké „pole“?
      H.

  16. Ale Trinity je momentalne pro me zcela ekonomicky model – tzn. nemusim nic dokupovat, ladit, experimentovat, jen nabiju baterky a na radiu nastavim tech 78s 🙂 Hlavne to chci zkusit, jak se to da zalitat s velkou a tezkou bestii. (na tech 6min na Velky Dobry mi stacilo asi 14s motoru a to jsem jeste kekonci vytracel tak 40-50m vysky).

    Primo v Praze nic rozumneho nemam, snad krome Vypichu, ale to je tak pro modely do 750g, precejen je tam dost lidi. S vetsimi ery se da zajet bud na Trneny Ujezd, kde jsem clenem spolku co ma pronajate male „letistatko“ (je to mezi Kladnem a Kralupy n.V.) nebo pak na plochu u Dehtar (kousek od H.Pocernic u dalnice na Ml.Boleslav). Predpokladam ze by to bylo ve vsedni den nejak po praci?

    1. Dělám v Hloubětíně, takže ty H. Počernice by byly úplně skvělý 🙂 ! Pondělí až středa, třeba od 18:00. Prosím pošli souřadnice a uděláme „soutěž“.

  17. V tom pripade streda 17.6., driv se mi to nehodi. Cas je ok. Jeste to dohodnu s „mistnimi letci“, ale myslim ze nebude problem. Pak ti napisu asi na e-mail, at to tady zbytecne „neznecistujeme“. Snad vyjde pocasi.

    1. Co když se bude chtít někdo připojit? Půjde to, nebo je to „uzavřené“ letiště?

  18. Je to takove „polouzaverne pololetiste“, ale kdyz to dame mistnim dopredu vedet, tak to bude OK. Akorat musim zjistit jak to momentalne vypada s vegetaci, je to louka pouzivana na travu pro krmeni a tam je placek vyhrazen pro modely. Akorta prej ne spalovaky, s vetronema vpohode.

  19. Koukam ze Honza vyplodil nova pravidla 🙂
    Ja aspon zacal trenovat podobne jako P.L. – spaghetti carbonara

    1. Ano, správně! To je ode dneška povinnost – k jídlu rizoto, špagety, pizzu, olivový olej, ryby, zeleninu, … a možná grappu na konec, jezdit jenom Fiatem (Ferrari je neekonomické!) a každé slovo musí končit samohláskou 🙂

      Pravidla jsou prozatímní, tj. změnám přístupná (násobení místo dělení a tak 🙂 , taky jsem ještě nezakázal solární články, Palo), uvidíme, co z toho nakonec vypadne, pokud vůbec.

      Ciao,
      Giovanni

  20. Solárne články mi radšej nepripomínaj… Dnes je tomu mesiac, čo som poslal solár SlowFox do Emirátov ! Balík ešte stále nedorazil.

  21. Včera večer jsem trochu přemýšlel o těch „malých motůrcích a velkých vrtulích“ a „optimalizaci“. Musím se přiznat, že i když jsou to většinou věci (mně) známé, neuvědomoval jsem si všechny souvislosti.

    a) aby měl model (stejně jako auto) malou spotřebu, musí letět pomalu; a platí to i pro motorový let
    b) aby měla vrtule velkou účinnost, musí být velký poměr rychlosti letu ku obvodové rychlosti vrtule (více o tom je na těchto stránkách, ale není třeba to číst 🙂 ), což vede k velkým a pomaluběžným vrtulím
    c) několik „set-upů“ jsem „prohnal“ DriveCalcem. Při této optimalizaci je snad nejdůležitějším údajem Vopt, čili odhad optimální rychlosti letu. Pro zkoumané konfigurace to vychází okolo 40 km/h, tj. asi 11 m/s (pro srovnání – pro „normální“ elektropohony to je tak dvojnásobek).
    d) takto malá Vopt ale omezuje výkon (a to velmi), takže stačí i malý motor a regulátor
    e) pokud chce někdo čísla, tak hrubým odhadem: „normální pohon na přímo: 200 W z baterek, účinnost motoru 70%, účinnost vrtule 60%, tj. celkem 42%; optimalizovaný pohon 60 W příkonu, motor 82%, převodovka 95%, vrtule 75%, tj. 58% a asi 40% rozdílu. Stoupavost bude v prvním případě třeba 7.5 m/s (pro 1 kg model), ve druhém 3 m/s, v prvním případě model vyleze třeba do 1000 m, ve druhém případě do 1330 m. Doba letu v prvním případě je 2 minuty motoru a 33 minut kluzu = 35 minut, ve druhém případě 7 minut motoru a 44 minut kluzu = 51 minut. Prosím nechytejte mě za slovo, číslo jsou ODHADY, a zdá se mi, že by to tak nějak mohlo být.
    f) motory jsou většinou nízkootáčkové (kv do 1000), na křivce účinnosti mají výrazný „hrb“ (viz DriveCalc), v němž mají vyšší účinnost než motory rychloběžné. Zkoumané pohony jsou posazené právě do tohoto hrbu.

    Tato soutěž bude běh na dlouhou trať, určitě žádná „masovka“, ale hrozně se mi líbí, teď ještě „vymyslet“ nějaký TDÍčko, co bude při sestupu z výšky dobíjet baterku 🙂 .

  22. Je to možno náhoda (?), ale Tvoje teoretické úvahy sú vo vynikajúcom súlade s mojimi praktickými výsledkami… Ešte by som dodal, že to platí pre modely s rozpätím z intervalu medzi cca 2000-2500 mm.

  23. Ano, temto teoretickym zaverum dokonce i ja rozumim a shoduje se to s tim, co jsem si simuloval v ruznych „calcech“.
    Je treba zajimave si uvedomit, ze tady plati jedna vec, ktera v ostatnich elektroveronarskych neplati = i let na motor se zapocitava do naletane doby !! To se snad nikde jinde nevyskytuje. Takze pomalicku stoupat minutu nahoru je jasne ku prospechu veci. Docela by me zajimalo jestli se v praxi pouziva treba i let na pul plynu, nebo jestli tam uz je ucinnost diky regulaci tak zmrsena, ze se to nevyplati.

    Honzo – k pristimu tydnu. V Dehtarech jsme vitani, souradnice Loc: 50°8’40.331″N, 14°37’34.457″E
    Jeste zvazuji jestli utery nebo streda, me by se sice vic hodila streda, ale podle pocasi. Pokud by byla spatna predpoved, tak bych to presunul na utery.

  24. To to jsme rád, že nejsem úplně mimo, dík kluci.

    K tomu započítávání letu na motor – ono je to vlastně jedno, jestli se měří od vypnutí motoru nebo od startu, ale podle mě by to byla zbytečná komplikace s pracovními časy, apod. Přemýšlel jsem o tom kdysi i v souvislosti s RCEX. Udělat model s příkonem právě takovým, aby se udržel v horizontu, nalétat 10 minut na motor a potom to koeficientem 0.1 (20W/kg) přepočítat tak, že by se odečítalo třeba 60 s motoru, by asi šlo. Ale bylo by to hrozně nepraktické.

    Já jsem vymyslel jiný podfuk, navazuje na tu poznámku s TDI: při sestupu z termiky se z trupu vysune turbína a bude dobíjet baterku (takový PERS – potential energy recovery system). Nebo regulátor umožňující mlýnkový režim vrtule a opět dobíjení baterky. No, jestli s tím někdo přijde, tak to zakážeme 🙂 , já jen abyste viděli, jak nad tím přemýšlím.

    Let na půl plynu neumím. Podle dotazu na MGM je účinnost regulátoru při plném sepnutí 99%, při regulaci je to 98%, ale co to dělá v motoru nevím. Ale řekl bych, že to může být jedno, i tak je ta sínusovka napájení rozsekaná na kousky (8 nebo kolik kHz), při regulaci jsou jen některé pulzy vypuštěné.

    Na příští týden slibují hodně horka, ale večer už by to mělo být přijatelnější. Přidá se ještě někdo? Stejně půjdu o víkendu létat, alespoň na těch 6 letů to přeci musí vyjít i bez tréninku 🙂

  25. PERS určite baterky dobíjať nebude. PERS (totiž Sergio PERS) je práve spoluautorom tých pravidiel kde sa lieta celá súťaž bez dobíjania 🙂

    1. Tak budu muset vymyslet jinou zkratku (ale stejně je to zakázaný 🙂 ).

      Palo, vy jste na Slovensku před lety to Enduro létali, ne? Na co to „umřelo“? Nebo to bylo úplně něco jiného?

  26. Enduro sme lietali v časoch keď sme sa angažovali v Sunrise-Sunset lietanej na WCH .. Bola to dobrá súťaž na overenie, resp. výber pilotov.
    V Nemecku sa stále lieta niečo podobné. Hovoria tomu SUNSET contest.
    Je to hodinovka a štartuje sa vo chvíli, keď zapadne Slnko. Tam sú už príkony veľmi podobné ako u solárov… Na horizontálny let ide okolo 3A z LiXX dvojčlánku. Začiatkom mája som s takým érom poletoval. Dnes už naň montujú solárne články.

Komentáře nejsou povoleny.