Komentáře: 23

1. Honzo, jak brzdí ta malá klapka na Virovi? Uvažuji o podobném uspořádání – menší klapka u středu, menší křidélka blíže středu a uši bez mechanizace? Potřebuji ale někoho, kdo tu „slepou“ uličku prošlápne 🙂 .

   1. Petře, mně je to příjemné, model má méně vztlaku a větší odpor, takže si drží rychlost a lze i hezky regulovat sestup. Když zjistím, že jsem krátký a zavřu brzdy, tak se model ani neprosedne. V tomto ohledu je ovládání podobnější spoilerům. Ve srovnání pouze s flaperony je zase sestup strmější, takže se lépe trefuje na přistání. Ale na podrobnější závěry je ještě brzy – zeptej se mě na jaře, zatím jsem s ním byl venku jen 3x a po každém letu „programuju“. H.

2. Malá poznámka – dost zásadně nesouhlasím s tvým názorem, že prosvítající potah je jednoznačně viditelnější. Tohle prostě jako obecné tvrzení není pravda – platí to jen za jistých okolností – sluníčko, rozumná vzdálenost, úhel atd. Ovšem na velkou vzdálenost je obvykle „neprůhledný“ model vidět lépe – sice jen jako silueta, ale aspoň něco, „papíráky“ mají sklon mizet úplně.

   1. Tomáši, mám zkušenosti opačné :D, papíráka jsem ve výšce ještě neztratil, neprůhledné éro už několikrát. H.

      1. No vidíš, já o jedno průhledné dokonce přišel – a přitom to bylo vůbec nejzářivější letadlo, jaké si můžeš představit (ta stará Q10 potažená reflexním Icarexem)…

3. Tomáši, já si to pamatuji, to bylo i s měřením EagleTree, viď? Mrzí mě to :-(.

   Byl jsem v sobotu létat s Virem, bylo úplně jasno, vítr do 3 m/s, každou chvíli z jiného směru. Červené pruhy pomohly, ale v určité výšce jsem vždy začal mít pocit, že se mi to nelíbí, tak jsem utíkal pryč – podle výškoměru bylo asi 350 m (na letišti jsem odhadoval 400 :-)). Ta „nepohodlná“ výška bude určitě odvislá od počasí, modelu a hlavně pilota :lol:.

   Mimochodem, vodorovná vzdálenost, na kterou jsem schopen 2m model nad zemí řídit (20-30 m výšky) je okolo 300 m.

   Druhé mimochodem: ten let na grafu je z letmého startu, létám vždy 3×10 minut s průlety, v sobotu mi ale bylo líto let ukončit :-).

   Třetí mimochodem: co Dubnice, dojmy budou? Fotky a výsledky jsem viděl, pěkné – blahopřeji. H.

   1. Já si nějak zvykl letadlo vnímat jako siluetu, pruhy mi slouží spíš pro odhad výšky…

      Ad Dubnica – ano, něco sepíšu, možná už dneska večer. Na blahopřání to není i když popravdě k umístění někde v první šestce moc nechybělo. Ale nepovedlo se, nicméně všechna letadla bez škrábnutí, tak si nestěžuji.

   2. Dojmy z dubnice jsou na http://modelweb.fotozona.cz/2011/10/ohlednuti-za-soutezi-f5j-fai-v-dubnici.html

4. Tomáši, díky za link a zajímavé postřehy.

   Já bych si jen dovolil se vyjádřit k Tvé poznámce, že „že člověk vlastně vůbec netuší, jak si v letu stojí a to, že třeba proti RCEK hodně odpadá ten přímý souboj“.

   Nejdřív k RCEK a výsledkům z Pořící (http://stoupak.cz/index.php/online-vysledky-soutezi-2011/onlinevysledkysoutezi2011.html?soutez=87) – mně osobně vůbec nepřijde normální, aby byly výsledky takto „nahňahňané“ k 1000. To potom opravdu rozhoduje reakční doba časoměřiče a centimetry na přistání. A kam se s podobným stylem dostalo F3J víme. Nekritizuji to, pokud to někoho baví, proč ne, ale mě to přijde jako nesmysl (pokusy s podchlazením motoru kapalným dusíkem vypadají hodně slibně :-)).

   Z jedné soutěže nelze dělat dalekosáhlé závěry (myslím sebe), ale neměl jsem pocit, že bych nevěděl, jak si stojím. Ano, je potřeba zůstat pod 200 metry, ale 50 m výšky je ekvivalentem 25 sekund kluzu, to jsou dvě kolečka v bublině 10 m nad zemí, kterou většina lidí jen prolétne (například). A právě toto se mi líbí, ne vyladěný motor, ne přistání do 20 cm od cíle, ale hlava a ruce (ne že bych je měl :D).

   Zajímalo by mě, jak se teď díváš na 2m vs 4m v F5J. Větší je lepší, o tom se ani nějak neodvažuji pochybovat, ale přijde mi, že dobrý pilot s malým modelem vůbec není bez šance. H.

   1. Honzo, celkem se vším se dá souhlasit. Nechci vůbec hájit RCEK, ale ty výsledky z Poříčí nelze brát moc jako etalon. I přes relativní zimu bylo ideální počasí (ostatně letos celkem vycházelo počasí celou sezonu), termiky jsme si užili habaděj, létalo se na 4. startovištích a vzhledem k dírám v rozlosování často jen ve třech lidech. Takže skoro 1/3 výsledků jsou 1000. Pak to samozřejmě dopadne tak, že polovina lidí má přes 990 bodů v přepočtu.

      1. Petře, věřím Ti :-), ale: nejde o 1000, jde o výsledky těsně pod 1000. Tam na to počet lidí nemá vliv, nebo se zase pletu? Dík. H.

         1. Samozřejmě nepleteš, proto jsem taky psal o dobrém počasí, bylo to skoro na Autonomy, a jen málo startů nekončilo v 10. minutě…
            Chápu jak to myslíš, 990 má třeba ten, kdo motoruje o 7 sec. víc, to je 70-80m, v F5J by to bylo o 35, nebo taky třeba přes 100 bodů, když tím přeleze 200m 🙂 .

   2. K těm RCEK – mě právě přijde, že ta „penalizace za motor“ je u této kategorie už přijatelně měřitelná a hraje roli, na druhé straně je ale rozdíl natolik malý, abys věděl, že když přistáváš poslední, tak jsi na tom asi dobře (anebo že když sedáš první, tak jsi v prdeli 🙁 ) , takže tu máš ten prvek „boje“. Bohužel v F5J tohle neplatí a na tom se po zkušenosti z více soutěží nic nezmění – klidně můžeš sednout o minutu dřív než ostatní a pak zjistit, že jsi pobral 1000b (anebo naopak). F3J je samozřejmě naprostý extrém, to souhlasím, jenže F5J je v tomhle ohledu druhý extrém.

      K modelům – fakt je, že už na této první soutěži v Dubnici jsem měl jeden start, kdy jsem našel vzduch, ale prostě jsem musel po chvíli přestat kroužit, zatímco s velkým F3J bych klidně šel po větru daleko dál (nakonec ten let dopadl dobře, ale omezení modelu mi rozhodně nepomohla). A tohle nebude výjimka, spíš pravidlo. Podle mě budou malé a lehké modely v pohodě v klidném počasí, tam bude ztráta mizivá, dokonce mohou být v jisté výhodě, když nastane takové to „bublinové počasí“, kdy nepotkáš souvislý stoupák, ale zato se trhá více „házedlářských“ bublin. Ale jakmile začne víc foukat, tak budou „velcí ptáci“ umožňovat nesrovnatelně více, zrovna tak budou mít výhodu v momentu, kdy se budou střídat stoupáky a klesáky díky lepšímu chování při přeskoku jinam atd.

      1. Ještě poznámka – nezapomeň, že jsem létal se Scorpionem, což není právě klasické RCEK, zejména ve schopnosti přeskoku je dost jinde než naprostá většina ostatních modelů, také s větrem si poradí nadprůměrně. Takže s ním jsem i přes vítr přece jen něco mohl zkoušet. Martin to s Ambrosií měl daleko těžší, jeden let dokonce víceméně jen odcouval aniž by mohl něco dělat. Prostě jak jsem psal – za dobrého počasí si klidně troufnu se Scorpionem velkým F3J konkurovat (navíc se možná jeho vlastnosti dále zlepší novým cross-tail trupem), ale jak začne foukat, tak pak už zázraky čekat nemůžeš 🙁

      2. Jenom doplním to porovnání malých a velkých, to „bublinové počasí“ je přesné, ale pokud bude klidné počasí, ve smyslu klidné beztermické, pak má velké „F3J“ objektivně tak 25-30% lepší opadání, to se nedá okecat (myslím tím samozřejmě současné F3J) .

         Když je potřeba za větru přeskakovat ze stoupáku, to je to pravé umění – krásně je to vidět na Luďkovi – když ho pozoruješ při řízení, vypadá to, že letí s více modely najednou, jak přeskakuje pohledem z místa na místo a to ještě cepuje pomocníka aby mu ohlídal zbytek oblohy, většinou k sobě stojí zády… bohužel pomocník který s tebou kecá o motorech, případně rozebírá svůj neúspěch v předchozím kole je na dvě věci 🙂 .

         1. Přeskokem ze stoupáku myslíš „Duškovu osmičku“ 😆 ? Luděk bohužel veřejně prohlásil, že výškoměry už nikdy :-(, takže už toho asi moc neodkoukám. Ale pokud se k F5J přidá špička F3J, určitě budeme mít mnoho příležitostí „k tiché vzpomínce na naše pilotní umění“. H.

            1. „Duškova osmička“ je úskok ze stoupáku, ne přeskok 🙂

               Nebudu hledat, co přesně Luděk prohlásil, nebo napsal, pokud vím tak funguje skoro jako tovární pilot Sambamodel v F5J a ti určitě budou chtít úspěch i pod hlavičkou FAI… takže my ostatní se můžeme jen utěšovat tím, že nikdo není neomylný, viz výsledky z Poříčí…

               Ad F3J – tam nyní diskutují zavedení navijáku a zaznamenal jsem i názor, že naviják je jen mezičlánek k elektromotoru v modelu.

               1. Já mám trochu pocit, že Luděk to prohlásil v době, kdy moc nechápal, jak to funguje (v čemž nebyl ani náhodou sám – na mě se obrací víc lidí a zjevně vůbec netuší „vo co gou“). Nechci mluvit za Luďu, ale podle mě jeho ostrá reakce patřila představě, že by se létalo jako staré FXJ, tedy na fixní výšku a že pokud se na nějakých F5J objeví, tak to nebude v rozporu s jeho původním tvrzením.

      3. Ale Tome, minuta letu je 120 m výšky, už při startu je zřejmé, kdo jde na 100 a kdo na 200 m 🙂

         Omlouvám se, že „reju“ do „káček“, ale právě kvůli tomu, že rozhodují sekundy a centimetry, je málokdy jasné, kdo rundu vyhrál, většinou si to všichni pracně přepočítávají cestou ze startovišť (mé zkušenosti ze tří soutěží 🙂 ).

         V F5J to bude podobné, když se ukáže, že jsi nastoupal o 20 m víc, ale to pouze za předpokladu, že všichni uletí maximum, a to i myslím vůbec nebude samozřejmé. H.

         1. No, já tedy nejsem dost dobrý pilot, abych stačil při vzletu zhodnotit výšky všech soupeřů. A navíc opomíjíš to, že je tu ten zlom u 200m, kdy může 5-10m s výsledkem pěkně zacvičit.
            Tohle nemá cenu diskutovat, v tom „odpadnutí přímého boje“ mám prostě pravdu já, ty jsi v tomhle trochu ujetý 🙂 Na druhé straně ale připouštím, že to nemusí zas až tak hrozně vadit – uvidí se po delší praxi.

            1. mám prostě pravdu já
               No jo, jsem na tom hůř, mám akorát pochybnosti, a to i o Tvé pravdě. Nicméně, proč furt operuješ s těmi 200 m? Nad 200 m se nelítá!!! Já vypínal motor nad 200 m naposledy v létě v Hořicích právě na RCEK. H.

5. Ještě něco z Dubnice: http://rmkdubnica.meu.zoznam.sk/news/a15-10-2011-fai-f5j-2011-trencin-dubnica-n-vahom/

   Tomáši, Ty ani nevíš, jak jsi slavnej, H.

   1. Dík za odkaz, tohle jsem před tím neviděl.

Komentáře nejsou povoleny.