13 pilotů, po dvou letech jsem opět vytáhl Vojtu na závody a Jirka Veselý nám zase nedal šanci = soutěž RCEN v Modelparku Suché.


Těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Už když jsme vylézali z auta, vítalo nás „bzučení“ střídavých elektromotorů trénujících závodníků. Jirkovi se to evidentně vyplatilo.

Zatímco někteří trénovali, jiní popíjeli. Bohužel z přinesených zásob, ani buřt nebyl (což je trochu „kaňka“, alespoň se máme příště na co těšit :-)). Jinak Petr vážil do Ústí cestu nejdelší, celých 200 km z Úpice.

Zato depo a vůbec zázemí Modelparku – o tom se nám „neústeckým“ může jen zdát. Lavičky, dlážděná plocha pro přípravu modelů, poličky pro odkládání vysílačů …

Ano, i s tímto se dá odlétat soutěž RCEN. Povšimněte si krabice přizpůsobené tvaru slepeného modelu. Nádhera, ne?

Model z HK, vysílač z HK (dohromady možná 150 USD i s poštovným 🙂 ), hlavu a ruce dodal Ruda vlastní :lol:.

Jde se na to.

Z Roudnice po roce 🙂 – přijeli Karel Fiala (právě letí) a Míra Kamenský (právě měří).

Vojta byl také na soutěži po dvou letech – naštěstí létat se nezapomíná :-).

Předseda (a raketýr) Karel Jeřábek s dvouservovou Primerou.

A takhle to dopadlo – Primera mimo, Mefisto „v záchytné síti“ a 3.5 m obřík na čáře (tak však bohužel nepřistál, nýbrž byl uložen, aby nepřekážel v sousedním sektoru).

Vojta si stěžoval, že kdyby byl býval nebyl model zachycen páskou, určitě by byl býval dojel k čáře (měl jsem totiž asi o 8 bodů více než on :D).

Mefisto je poháněno axíkem 2820/10 s vrtulí 11×6, při napájení z tříčlánku Lipol má příkon asi 500 W. Vojtovi však chybí trénink, ale možná je to dobře (pro mě :lol:).

Při jednom přistávání Mefisto ve vzduchu „přejelo“ konec křídla Karlova modelu. Naštěstí se to obešlo bez havárie – pochroumané žebro a „natržené“ křidélko. To později v jednom letu zaflatrovalo, ale pilot situaci zvládl a slíbil, že dá doma novou izolepu.

Druhým „dálkovým jezdcem“ (z Prahy) byl Tonda – v pozadí Milešovka.

Idylka – ale jen zdánlivá, létali jsme na tři skupiny se „samoměřením“, takže někteří si „nesedli“, ale na druhou stranu RCEN je „pohoda“, na všechno bývá času dost 🙂

Ta asfaltová dráha je moje „VIP“ čára, kamkoliv na asfalt je za „třicet“.

Neznám zachmuřeného pilota RCEN (možná s jednou výjimkou). Ale právě kvůli těm vtípkům a špičkování a partě stojí za to létat i „dinosauří eNka“.

Pavel Štern měl problémy s baterií, stačila vždy tak na jedno nastoupání do 150 m. Ale Scoutovi to na maxima stačilo.

Honza Kadlec byl a je nejpopulárnějším pilotem v Suché – i se mnou jsme ho fotili 3 :-).

Graupner nebo Coca-Cola? Každý má nějakého sponzora :-). Naklapkovaný Ion není žádný dravec, Honzova přistání jsou „v pohodě“.

Problém „jak spočítat výsledky“ – z obou pánů čiší bezradnost (ono to taky není nic jednoduchého :lol:).

Výsledky a další obrázky na stránkách Modelparku.

Já jsem zapsal v 1. kole „rekordní“ výsledek 19 bodů, takže už jsem si další „škrtací kolo“ dovolit nemohl, přesto jsem se v kole posledním nevyhnul obvyklému „Kubicově kolečku“ a přelétal o 9 vteřin – to je 27 bodů dolů! Pokusím se si to pro příště zapamatovat :-).

Po eNkách jsme si dali ještě „Non-stop“, ale po půl hodině jsme usoudili, že to v panujícím termickém počasí nemá cenu – na první čtvrthodinu mi s Castorem stačilo 14 sekund, na druhou jen 4. Na fotce je Honzův Ion s párkem čápů černých.

Kluci dík a už se těším na 10. září!

Honza
23.7.2011