Okolo technického muzea v Sinsheimu, které leží bezprostředně u dálnice A6 kousek od Frankfurtu, jsem jel už mockrát a vždy jsem si říkal, že příště – příště už se určitě zastavím. Tento týden to vyšlo. Letadla tvoří jen menší část expozice, muzeum je především automobilové, ale sbírky zahrnují veškerou techniku, od hracích strojů až po lokomotivy.


Iljušin IL-18 v barvách ČSA. Muzeum je soukromé (!) a organizované především s ohledem na návštěvníky a především děti. Součástí muzea je i 3D kino.

Muzeum má dvě haly „narvané k prasknutí“ letadly, „samohyby“, vojenskou
technikou, velká letadla jsou umístěna na střechách hal.

Sbírka kabrioletů, zejména amerických je úctyhodná. Nějak se mi ty „ameriky“ začínají líbit – 5L motor, 5 m délky 🙂

Ford Thunderbird v růžové (já vím, už bych měl mít rozum :lol:).

„Šlapací“ letadlo (více informací – anglicky): 15 m, 56 kg, plast a uhlík a tvary našich miláčků :-), vše z roku 1982!

Zbytky „štuky“ (Ju87) vylovené ze Středozemního moře a zavěšený Heinkel 111 (tedy, v tomto případě jde o španělskou verzi CASA 111, což lze poznat dle anglických motorů Rolls-Royce Merlin, tedy alespoň gondol pro tyto motory).

„Vykuchaná“ Me-109. Velmi ilustrativní.

Stíhač tanků postavený za války plzeňskou Škodovkou, podvozek je z předválečného lehkého tanku LT-38, kanón si dodali Němci.

Další český příspěvek německému válečnému úsilí – tentokrát z Pragovky. Mě tedy zaujal spíše ten chlapík s „ozbrojeným“ kolem – že by protiletadlová zbraň 😆 ? Hmm, spíše projev zoufalství v posledních dnech války :-(.

Německý Ju-88, ruský T-34 a americký Sherman.

Čáp v poválečných barvách. Muzeum má i rozsáhlou sbírku zemědělské techniky (proto ty koně (vycpaní) v pozadí), i dalšího příslušenství – viz světlomet v popředí. Ale dost bylo zbraní.

Sajdkára NSU s motorem o objemu 2000 ccm (říká se, že objem nelze ničím nenahradit).

Příhodný název – Brutus. Motor Maybach s objemem 46 litrů, výkon nominálně 500 koní, špičkově až 750 koní. Podvozek prý z roku 1908. Docela by mne zajímalo, jak si řetězový převod a a hlavně „dvoukoláková“ kola s takovou porcí výkonu poradila.

Jaguar Type E – podle mého názoru nejkrásnější sporťák na světě, ale už si nejsem jist, zda bych ve svém věku nedal přednost spíše…

… ztělesněné důstojnosti Rolls-Royce. Všimněte si linie blatníků a stupátka, k tomu to dřevo… Nádhera.

Museum má největší sbírku formulových vozů – „šestikolka“ Tyrell 34.

Ale i to nejošklivější letadlo je hezčí než nejkrásnější automobil. Protože auta jsou 2D, letadla se pohybují v třírozměrném prostoru. Hasicí Canadair CL-215.

Concorde a Tu-144.

Komplexní tvar křídla a „krytky serv“ na směrovce tůčka. Tedy, jsou to hezké stroje, ale já dávám nepokrytě přednost klasice…

… Ju-52. Jó, holt vlnitý plech je vlnitý plech, tomu se nějaké nadzvukové „roury“ nikdy nevyrovnají.

A nakonec pohled do kabiny „tetičky JU“ přes poškrábané plexisklo.

Měli jsme na prohlídku asi jen 1.5 hodiny, chtělo by to dva dny. Muzeum v Sinsheimu má mladšího bratříčka v technickém muzeu ve Speyeru (obě muzea spravuje stejná nadace), kde mají raketoplán Buran (Rusové asi prodají za peníze úplně všechno 🙁 ), Antonova 22, ponorku, atd. Od nás je to tak 6 hodin jízdy, ale zdá se mi, že by mohlo jít o dobrý tip na víkendový výlet.

Honza
18.6.2011