Dnes to bude opět na jedno jediné téma – výškoměry a soutěže pro modely s výškoměry. Po dlouhém přemýšlení a váhání, zda si koupit výškoměr nebo pořádnou převodovku na Autonomy, jsem napsal Palovi Lišhákovi a za pár dní jsem měl výškoměr doma.

Výškoměr
Výškoměr je výrobkem slovinské firmy RC Electronics a nese označení RC Altimeter #2 Basic. K výškoměru patří i přechodový adaptér pro připojení výškoměru k USB portu počítače (malá černá „věc“ nad výškoměrem). Navíc jsem si objednal i programovací kartu, která však zároveň poslouží i jako čtečka F5J výšky. Charakteristikou tohoto výškoměru je snadná aktualizace programu (firmware – FW), což považuji za velkou výhodu. Návody k obsluze (v angličtině), obslužný program i vlastní FW jsou ke stažení na stránkách výrobce. Budou-li tedy pravidla F5J nebo jiná, pro něž je výškoměr určen, v budoucnu upravena, bude jim snadno možné výškoměr přizpůsobit.

Před připojením výškoměru k počítači je třeba nainstalovat ovládač USB portu (ovládač je znovu ke stažení v sekci „Download/Software“ na stránkách výrobce). Zde jsem narazil na jediný problém, protože výškoměr potřebuje, aby bylo portu přiřazeno označení COM1 až 9. Ve svém počítači jsem měl ale všechna tato čísla obsazena (nevím proč?), tak si ovládač „zabral“ COM12. Musel jsem si přečíst návod, abych na tuto chybu přišel, a potom ještě změnit přiřazení v počítači ručně. O jiném problému zatím nevím. Program pro stahování dat z výškoměru a nastavování parametrů se neinstaluje, stačí jen spustit – další výhoda.

Programovací kartička dovoluje přečíst a změnit nastavení parametrů výškového spínače (výšku, ve které má spínač vypnout motor, a dobu, za kterou má spínač vypnout motor), navíc umožňuje z výškoměru rychle přečíst i počáteční výšku dle mezinárodních pravidel F5J (největší dosažená výška v intervalu od vypuštění modelu po 10 sekund po zastavení motoru).

Parametry výškoměru jsou v návodu, tudíž jen stručně, co mne zaujalo: doba záznamu při vzorkování 0.3 sekundy je asi 3 hodiny, a po přistání LED na výškoměru odbliká:
– na první stisknutí tlačítka maximální výšku,
– na druhé stisknutí tlačítka minimální napětí baterie,
– na třetí stisknutí tlačítka se výškoměr vynuluje.

Pozor, vynulování neznamená vymazání dat z paměti, výškoměr se jen připraví na nový let. Stejného účinku lze dosáhnout vypnutím a novým zapnutím napájení. Blikání moc „user friendly“ není, hlavně proto, že je jen jedna příležitost. Data lze vymazat buď přes počítač nebo na poli podržením tlačítka na výškoměru při zapnutí napájení (nezkoušel jsem).

Záznamy z výškoměru se to na těchto i jiných stránkách jen hemží, výškoměr opravdu „nic jiného než zaznamenávat výšku“ neumí, i mé provozní zkušenosti jsou takové, že to funguje tak, jak návod slibuje. Výškoměr byl dodán s FW verze 2.11, který je uzpůsoben zejména pravidlům FXJ. Zde kartička umožňuje přečíst a případně nastavit vypínací výšku a max. dobu chodu motoru. Pro normální létání a asi ani pro FXJ není programovací kartička nutná, pořizoval jsem si jí ale zejména pro F5J.

Pro F5J je potřebná verze 2.12 (ke stažení od výrobce v tuto chvíli není, prý je potřeba ji ještě doladit). FW verze 2.12 vyzkoušel jako první Petr Dušek, kartička po připojení k výškoměru ukáže výše definovanou „počáteční výšku“. Zde bych jen připomněl, že výškoměr samozřejmě uchovává celý záznam letu pro případné pozdější vyhodnocení, kartičkou však jde počáteční výška přečíst snadno a rychle ještě na startovišti.

F5J
Nejprve poznámku terminologickou. Jsem si vědom toho, že za posledních několik let se značka F5J stala obecným označením pro termické elektrovětroně, asi jako „xerox“ pro kopírovací stroje nebo „lux“ pro vysavače. Přesto si myslím (nebo si to jen přeji?), že by se stávající kategorie měly přejmenovat a označení F5J by mělo příslušet jen té jediné oficiální FAI kategorii.

Tedy, F5J je kategorií termických elektrovětroňů, v níž se hodnotí počáteční výška, doba letu a přesnost přistání. Za jeden metr počáteční výšky se od nalétaného výsledku odečte 0.5 bodu, ale jen do 200 m, za každý metr nad 200 m už se odečtou body 3.

Hmm, jestliže mi éro klesá 0.5 m/s, tak za metr výšky mohu získat 2 „kladné“ body, nad 200 m ale ztratím 3!!! Čistý zisk je minus 1 a to nebaví. Bude se létat nízko :-). Maximum v každém letu nebude pravidlem, ale o to bude soutěž zajímavější.

Zajímavé grafy, porovnání mezi Euro a F5J a diskuse je zde na slovenském fóru. Je zajímavé, že dobří piloti se na F5J těší, on totiž odstup mezi špičkou a průměrem bude mnohem větší než podle současných pravidel VMR, kde je potřeba „motor a přistání“.

I mě to těší, ne proto, že jsem dobrý pilot, ale a) proto, že jsem měl pravdu (jsem zlomyslný a netajím se tím 🙂 ), b) budu mít příležitost začít trénovat i „jenom jedno stoupání“ (což mi zatím moc nejde, už jsem tak zblblý tím opakovaným motorováním, že mi 120 m přijde jako strááášně vysoko, kde už na model nevidím). Ale trénovat musím, protože jsem se přihlásil do Dubnice na 7.8.2011. Žena souhlasila s výletem a prodlouženým víkendem, tak se alespoň potkám s lidmi, se kterými si zatím jen dopisuji.

Honza
11.6.2011