Optima a Autonomy
Aprílové počasí trvá. V sobotu foukalo, vytáhl jsem Optimu XL, že půjdu svahovat, ale než jsem se „vyhrabal“ ven, foukat samozřejmě přestalo. Napadlo mě, že zkusím Autonomy, ale po 3 letech začalo pršet :-(. V neděli foukalo ještě víc, dal jsem nabíjet – a „začaly padat trakaře“. Po přechodu fronty se rozjasnilo a nastalo téměř dokonalé bezvětří. Tedy, Autonomy s „hotlinerem“ (koncepcí, nikoliv pohonem).


Váhu jsem odhadl na 1200 gramů, příkon na 300 W (MVVS 3.5/960, 12×6.5, 3S2250), tedy celkem 2:24 motoru. Za téměř bezvětří to dalo 6 celých letů, plus 4:36 (motory 19, 28, 16, 21, 20, 20 a 21 sekund). Je to legrace, létat bez řízené směrovky. Neustále jsem chudinku Optimu přetahoval, pádů do vývrtky bylo nepočítaně, ale je to výborná škola řízení. Ale stejně nízko jako s Castorem si netroufnu, pod nějakých 20-30 m jsem se bál, tak dobrý pilot nejsem a tak hodné éro Optima není.

Pěnové větroně
Popularita EPP, EPO a podobných hmot je až neuvěřitelná – dle diskuse na RCG se snad ani nic jiného nedělá. Ve srovnání s jinými vlákny mají diskuse o Radianu nebo čínských stavebnicích větroňů obrovskou popularitu, několikanásobně větší než o jiných modelech. I na našich letištích létá „kuličkoletů“ spoustu.

Napadlo mě, zda v Autonomy (29.5 v Hořicích – už za 14 dní!) nevyhlásit ještě další vložené kategorie – „hotliner“ a „kuličkolet“. Autonomy je ve srovnání s klasickými soutěžemi relax, možná by se podařilo k „termice“ a soutěžím přitáhnout více lidí.

Tedy, máte-li doma pěnový model (EasyStar, Easyglider, Radian, ASW 28, Graupner Junior S, …) nebo „hotliner“ (Optima, Ion,..), vezměte ho v neděli 29.5 s sebou. Když se sejdou 3 modely v každé třídě, dostane ode mě vítěz „flašku“.

Já si Optimu vezmu, třeba v rámci startovacího okna stihnu odlétat s Castorem i Optimou a hlavně – budu mít protizbraň na Petra, kdyby si zase chtěl dovolit nějaký ten taran :lol:.

Pravidla
Na soutěži RCEK v Přáslavicích došlo k porušení pravidel. Velká diskuse k tématu je na Stoupáku. Již dříve ( zde a zde ) jsem se vyjadřoval k rozsáhlosti pravidel a diskuse k tomuto konkrétnímu případu to potvrzuje.

Totiž, je zřejmé, že porušením pravidla o počtu letů nedošlo ke snížení sportovní úrovně soutěže. I když rozumím záměru tvůrců pravidel zabezpečit určitou minimální úroveň soutěží pro účely žebříčku, stejně bych to z pravidel vyhodil. Proč nenechat rozsah soutěže na pořadateli, který může o organizaci soutěže rozhodnout na místě v závislosti na počtu soutěžící, počasí, stavu plochy, apod.?

Dále v diskusi zazněl i „odvážný“ odhad, že 50% soutěží neodpovídá pravidlům. Kvůli svahovému nebo vlnovému proudění, kvůli nedostatečným rozestupům přistávacích bodů, porušování „bezletové zóny“, atd. Jsme kopcovitá země, ostatně pravidla na „kopce“ myslí tím, že „soutěž by neměla být na kopci“, ale když to jinak nejde a je to pro všechny stejné, proč ne. Ale třeba rozestupy terčů jsou naprosto zbytečným balastem, kdyby to v pravidlech nebylo, vůbec nic by se nestalo, jen by ubylo starostí.

Ohřívání a chlazení
Tak nám (nebo vám 🙂 ) Radek v Eurocupu zakázal chlazení a ohřívání (více v jiné diskusi). Podle mě další ukázka zbytečného „bobtnání“ pravidel v rámci zásady, že přes prsty je pokrokáře třeba klepat při každé příležitosti.

O praktických zkušenostech s teplotami baterií a motorů hezky píše Radim: o ohřívání baterek a o shořelém motoru. Jen připomínám, že baterie má při 40 °C asi poloviční odpor než při 20 °C (dle měření), na Megu budu asi muset nasadit užší listy (tedy, pokud taky někdo nezakáže obrušovat vrtule 🙂 ).

Honza
16.5.2011