H2H – Manušice 1.5.2011

Head-to-Head, aneb jeden na jednoho. Pilotů sice málo, silný vítr a turbulence, ale jinak modrá obloha. K tomu pohoda a hodně létání. A navíc koncepce H2H snad úplně blbá není :lol:.


Sešlo se nás šest (a další se přijeli na kolech alespoň podívat) – z Prahy Honza a Tomáš, Petr z Hořic, z Ústí další Honza a Mojmír a já za místní modeláře.

Protože dost foukalo a ještě z „divného“ směru, dohodli jsme se, že každý může motorovat do výšky přibližně 200-250 m (T=5*hmotnost/výkon). Motor netřeba spotřebovat najednou, vícenásobné zapnutí motoru se smí.


H2H je soutěží hromadného startu a individuálních přistání. Bylo nás 6, to znamená 3 dvojice a 5 kol.


S Iony létali Mojmír a Honza – na můj vkus létali strašně vysoko, ale když už jsem jim to tak spočítal :-). Za normálního povětří by neměli šanci, v silném větru si ale Iony vůbec nevedly špatně.


Pohodář Petr (normální závist 🙂 ). Měl ale smůlu a při jednom přistání nakřápl trup NYXe…


… tady to ještě dobře dopadlo, ale foukalo opravdu dost.


Další „reklamní“ fotka, tentokrát s modely od Leoše Svobody. Honza si přivezl Etalona a Optimu, nakonec létal právě s ní. Tomáš s druhým Etalonem bojoval s větrem statečně, ale mám pocit, že větru bylo na tento nádherný model tentokrát moc.


Oběd byl vydařený, ostatně jako celý den.

Odletěli jsme jednu soutěž před buřty, druhou po nich. Těch 5 kol následuje jedno po druhém, za 45 minut je to „odbyté“. V první soutěži se pouze ve dvou letech povedlo naletět celých 6 minut, velkou výjimkou bylo 1. kolo po obědě, kdy nosilo celé nebe a rozhodovala přistávání. Jsou to nervy – jeden plácne s érem 10 m před bod, aby druhý pilot bod o minutu později o 15 m přelétl.


Piloti, modely a dosažené výsledky. Úplné výsledky v pdf.

Dojmy:

  • Nikomu nečiní problémy počítat si vteřiny motoru, a to mě těší, to je dobře. Ale kdyby byly limitery, bylo by to ještě lepší.
  • Organizace snad ani jednodušší být nemůže, v dané dvojici je vždy jasné, kdo se ve vzduchu udržel déle a kdo je případně blíže k bodu. Pořadatel tedy musí pouze mávnout start a potom konec 6. minuty (tuto roli plnil Tomáš – měl mluvicí stopky 🙂 ).
  • Koncepce, kdy vítěz bere vše, je někdy krutá, „vždyť jsem přistál jen o 5 vteřin dřív“. Ale takový je život :-).

A nakonec ještě jedna organizační poznámka. Na 12. června jsem plánoval Autonomy opět v Manušicích, na 29. května plánuje Petr Autonomy v Hořicích. Abychom netříštili síly, dohodli jsme se, že poletíme pouze v Hořicích. Doufám, že to si takovou příležitost nenechají ujít modeláři z Hradecka a okolí. V Manušicích se sejdeme opět 11. září.

Honza
1.5.2011

komentářů 5

  1. Honzo, opet pekna soutez, diky. Jen me trochu mrzi, ze si naucil Castora litat i proti vichrici a mstive si ji na nas privolal (a zamaskoval to modrou oblohou jakoze „krasne pocasi“) 🙂
    Pocitam, ze Etalon se mnou nebude tak 14 dni mluvit.
    A navic jsem si pekne prismahnul oblicej, sice rano jsem si rikal, ze se namazu, ale pak mi to prislo jako nesmysl, v Praze tou dobou prselo….
    Fotky asi az zitra.

    1. Já ho to neučil, on už to uměl 🙂 . Ale zase neumí tak pěkně točit jako Etalon. Jo, s tím počasím jsem to nezvládl, když jsem psal supliku „nahoru“, zmínil jsem, že by mělo být „krásně“, na vítr jsem zapomněl 😳 . Příště 🙂 H.

  2. A navíc ještě nádherné fotky od Petra (1600×1200 – rozklikněte náhled)
       

       

       

       

       

       

Komentáře nejsou povoleny.