Obloha zatažená vysokou oblačností, sem tam sluníčko, vítr do 5 m/s a asi 10 °C. Na půlku března více než slušné. Počet účastníků ku počtu omluvených a „výmluvených“ – 1:1. Sešlo se nás pilotů jen 6, ale stálo to zato – nejdelší let 105 minut!


První byl na letišti, jako vždycky :-), Honza Kadlec – a pilně trénoval! Na našem plácku jsou stromy všude, naštěstí jsme se jim všichni dokázali vyhnout.

Honzova Primera a mé stroje. Castor dostal novou baterku, 2S1800, ráno jsem ještě pájel konektory. Doba motoru pro soutěž vyšla 3 minuty.

Parkoviště bylo plné (jako každou neděli). Většina pouze „kibiců“, ale i tak jsme rád, že jsem je po zimě viděl. Hodně EPPáků, dokonce i jeden vrtulník.

Čínský motor „Gupky“ nepřežil zkušební let. Vloni se stalo něco podobného a je otázkou, zda ta úspora na motoru stojí za zkažený den.

Na start se nás postavilo 5. Start je hromadný na „teď“ :-).

Termika byla, ale vždy jen chvilku a většinou nulky, létali jsme se zachraňovat na blízký „kopeček“ (hodně dlouhý a pozvolný, udržet se na něm nedá, ale trochu pomůže 🙂 ) , který byl však za stromovou alejí. Naštěstí zatím nemají stromy listí, takže bylo skrz ně vidět. Pokrok ve stylu létání oproti loňským soutěžím je propastný. Někteří piloti už pochopili, že je nutné létat nízko a daleko (styl strýčka Skrblíka :lol:) a šetřit každou vteřinku motoru.

Na první 1/4 hodinu mi stačilo 13 s, na druhou asi 20. Po spotřebování povolené doby motoru zbylo v baterce tak na dalších 10 s chodu – dost těsné, co?

První odpadl Arnošt, který neměl nabito (rozhýbanou baterku), Honza Sochor s malou pěnovou „stíhačkou“ následoval po 3. průletu. Honza Kadlec „přežil“ hodinu, Jarda a já jsme se pošťuchovali ještě dalších 45 minut! Padaly návrhy ke smíru, slova „My Ukrajinci něznajem remizi“, ale nakonec „šťáva“ přeci jen došla. Jarda měl na začátku asi o 30 s motoru více než já, ty však „vyplýtval“ v první půlhodině, po zbytek letu už jsme měli v každém okamžiku vždy skoro stejně zbývajících sekund.

Tedy:
Arnošt Vyčítal – 25 minut
Honza Sochor – 38 minut
Honza Kadlec – 1 hodina 1 minuta
Jarda Imiolek – 1 hodina 44 minut
Honza Kubica – 1 hodina 45 minut

(Připomínám, že průlety jsou v 15. a 30. minutě a potom každých 5 minut, zatím jsme létali max. do hodiny.)

Bylo to hrozný :-), bolí mě ruce i záda, už mě to nebavilo, dítě (časoměřič) zlobilo = Non Stop už nikdy, a nebo s polovičním motorem :lol:. A to Jarda ještě vyhrožoval, že příště bude mít převodovkový pohon, kdy má 30% náskok už před startem.

Prima odpoledne, kluci dík.

Honza
13.3.2011