I když jsem v Holíči nebyl (někdy příště :-)), poskytly zveřejněné výsledky „potravu“ mé vášni pro čísla. A tady jsou výsledky.
První na řadě je FXJ, aka „výškové spínače“. Následující tabulka udává počty letů dané délky.
| Dolní mez nalétaného času [s] | Horní mez nalétaného času [s] | Počet letů v tomto rozmezí |
| 0 | 10 | 19 |
| 10 | 180 | 9 |
| 180 | 240 | 12 |
| 240 | 300 | 16 |
| 300 | 360 | 25 |
| 360 | 420 | 23 |
| 420 | 480 | 19 |
| 480 | 540 | 14 |
| 540 | 560 | 4 |
| 560 | 580 | 8 |
| 580 | 600 | 127 |
| Celkem | 276 |
Můj dojem: správně zvolená výchozí výška, maximum se podařilo nalétat v méně než polovině letů. Taky je vidět, že pokud někdo neulétl maximum, přistával většinou okolo 6 minuty.
F5J
U F5J jsem zvolil jinou metodiku, protože mě zajímá doba motorování. Ze všech letů jsou tedy „vyzobány“ jen ty lety, u nichž se podařilo nalétat maximum – zde definované podmínkou, že body za let (bez přistání) musí být větší než 540.
Celkem letů – 354
Letů, v nichž byla ztráta menší než 60 bodů (bez přistání) – 251
Z oněch 354 letů je tedy v dalším zpracování uvažováno pouze těchto 251 (tj. 71% letů skončilo nalétáním maxima).
(Ztrátou se rozumí doba chodu motoru + časová přesnost přistání, přesto to budu nadále nazývat dobou motorování, chyba snad není velká.)
Průměrná doba motorování – 19.71
Minimum – 2
Maximum – 59
| Dolní mez motorování [s] | Horní mez motorování [s] | Počet letů v tomto rozmezí |
| 0 | 5 | 3 |
| 5 | 10 | 30 |
| 10 | 15 | 67 |
| 15 | 20 | 53 |
| 20 | 25 | 43 |
| 25 | 30 | 22 |
| 30 | 35 | 15 |
| 35 | 40 | 9 |
| 40 | 45 | 4 |
| 45 | 50 | 3 |
| 50 | 55 | 0 |
| 55 | 60 | 2 |
| Celkem | 251 |
Obrázky jsou výmluvnější.
F5J outrunner
Podmínky obdobné, jako v předchozím případě.
Celkem letů – 300
Letů, v nichž byla ztráta menší než 60 bodů (bez přistání) – 156 (tj. 52% letů skončilo nalétáním maxima – jenom?).
Průměrná doba motorování – 35.27
Minimum – 19
Maximum – 59
| Dolní mez motorování [s] | Horní mez motorování [s] | Počet letů v tomto rozmezí |
| 0 | 20 | 2 |
| 20 | 25 | 13 |
| 25 | 30 | 28 |
| 30 | 35 | 43 |
| 35 | 40 | 39 |
| 40 | 45 | 15 |
| 45 | 50 | 9 |
| 50 | 55 | 5 |
| 55 | 60 | 2 |
| Celkem | 156 |
Zajímavá, poučná a tak trochu i očekávaná data. Nicméně závěr nechť si udělá každý sám, necítím se povolán ty mé „ventilovat“ (když „to nelítám“ 🙂 ), možná později.
Honza
13.7.2010
Zaujimava statistika, poucna aj pre mna. Ja lietam malu kategoriu outrunner medzi 30-40 sec motoroveho letu takze som som v ramci priemeru (aj vo vysledkoch). Vdaka za pracu ktoru si si s tym dal.
Bohus
Obdobná data z Hořic:
Celkem letů 132
Celkem maxů 61, tj. jen 46%
Průměr 33.26 s.
Tedy, mé závěry a dojmy (snad už si mohu dovolit je po Hořicích uvést, aniž bych byl obviňován, že „to přeci nelétám“):
1. Motorový let o délce 30 s stačí na nalétání maxima pouze v polovině letů (samozřejmě v průměru, špičce určitě ve větším procentu).
2. Podržet plyn déle dle současných pravidel nic nestojí. Například, vítěz kola motoroval 25 s a měl tudíž 9:35 a 100 bodů za přistání, tj. 675 bodů. Já, primitiv, motoruji 50 s a mám tudíž 9:10 a 100 = 650, tj. přepočtených 960 bodů. V Holíči stačilo na finále 943, v Hořicích 927.
3. Jo, až to pochopí a budou dělat všichni, tak začne jít o sekundy – výkonné pohony a centimetry za přistávání.
4. Zatím však jezme mrkev kvůli zraku a pilujme přistávání – úspěch se zaručeně dostaví (a to i bez termiky 🙂 ).
V tomto mém dřívějším článku jsou změřená data, sice pro RCEX, ale v podstatě potvrzující výše uvedené. H.
mas pravdu, ono staci motorovat s nynejsimi pravidly a nynejsimi soutezicimi 🙂 az na to prijde vetsina (respektive pocet lidi > nez pocet mist ve finale) tak bude zle
Nevím, jestli bude zle, spíše si myslím, že budou i tak vyhrávat pořád ti samí, jen si nejsem jist, zda to bude ještě zajímavé, to „padání“. Asi bych to měl rychle smazat, ať si na to všichni přijdou sami 🙂 H.