NS-1000 3.4.2010

Po minulém „úspěchu“ NS-1000 jsem bílou sobotu vyhlížel trochu s obavami, ale zbytečně – sešlo se nás pilotů 8 a to se ještě někteří na poslední chvíli omlouvali.

Počasí bylo hodně aprílové, sice nepršelo, ale chvíli bylo zima a zataženo, chvíli zase polojasno, foukal studený vítr. Ale jaro je nepochybně tady :-).

Stoleček jsem Jirkovi vždy záviděl – nemusí se k modelu ohýbat :-). V pozadí Radek M. s rodinou, plánoval se zúčastnit s tímto krásným …

… a netradičním Goblinem (viz také zde), bohužel při motorové zkoušce nevydržela motorová přepážka :-(.

Michal s Futurou a Rainer s Filipem. Ani Rainer bohužel nedolétal, první průlet byl moc nízko. Povšimněte si plného parkoviště v pozadí – dlouho nevídaná věc, i když „nepiloti“ měli pro tentokrát ještě převahu.

Jirka s Mistrálem a Honza S. s „warmlinerem“ vlastní výroby.

Honza J. létal s EasyGliderem poháněným „čtyřstovkou“, pilot Štíra si model pro velký vítr raději „hodil“ jen mimo soutěž.

Počasí při prvním kole nepřálo, byla zima, zataženo a stoupáky řídké. Kolo vyhrál jednoznačně Michal, jakmile zbyl ve vzduchu sám, „donutil“ jsem ho přistát. Michala je radost pozorovat. Ačkoliv mi Future na termiku moc vhodná nepřijde, rozhoduje pilot. A Michal umí!

První kolo jsem měřil sám, organizace druhého se ujal Radek V. Díky mu, byla dost zima a trvalo to přes hodinu.

Zleva – Honza, Jirka, Michal, Arnošt s Primerou, vpředu má Majna, chybí druhý Honza. Start do 2. kola.

V druhém kolo to nosilo a jak! Přes 3/4 hodiny jsme se dostali dva, dohodli jsme se na průletech každých 5 minut a po hodině se shodli na remíze.

Michal v průběhu letu měřil GPS modulem jak výšku, tak vzdálenost, a poslal mi zprávu tohoto znění:

Ahoj Honzo

celkem Future II uletela 45km v obou letech dohromady. V druhem letu jsem nastoupal 1759m a nejvýš jsem byl v 218 metrech (přišlo mi že to bylo víc i když nevím jak přesně ta GPS měří výšku). Průměrná rychlost letu v druhém kole byla 31km/h. Poslední průlet byl rychlostí 70km/h (pylonové létání v prvním kole na konci cca 120km/h).

Jo ještě při nejvzdálenějším letu směrem na Bukovku jsem byl cca 550m od sebe (bílá čára na obrázku) ale stále zbývalo ještě cca 500m k hraně svahu.

Michal

Výsledky

Tedy, bylo to moc prima a poznatky mám tři:
– v Non-stop létání záleží především na termice, i když jsem si to ještě ráno nemyslel, domníval jsem se, že vliv techniky bude výraznější;
– průlety musí být častější, pro další soutěže budou v 15. a 30. minutě a poté každých 5 minut, hodinový let je k nevydržení (křesílko?); další možností by bylo zkrátit „1000“, ale častější průlety mi přijdou lepší;
– průlety jsou úžasná věc, minutu dvě před průletem se všichni houfují nízko a blízko, občas někdo (nerad 🙂 ) zamotoruje, moc hezké.

Další „soutěž“ bude zase za 14 dní, 17. dubna, a pro Ligu neoficiálních elektroletů (1. kolo 2.5. v Manušicích) nahradím Autonomy Non-stopem.

A na závěr ještě něco jiného – Radek M. si spravil chuť s akrobatem Edge.

Michal ve volných chvílích neustále proháněl Vertexe. Budu si muset něco podobného také pořídit :-), ale s motorem. S výškovým spínačem na 50 m to bude něco!