Sobota 21.11.2009 mezi 14. a 15. hodinou.

1. let: 9:55, motor 35 sekund, přistání 50 cm = 595 – 33 + 30 = 592
2. let: 9:57, 30+10 = 597 – 38 = 559
3. let: 9:58, 40+10 = 598 – 47 = 551
Body za 10°C – 18
Celkem 1720 bodů.

První let mě „namlsal“, ačkoliv žádná velká termika nebyla, měl jsem na konci letu tak 100 m rezervu. Takže jsem zkrátil motor a asi v 7:30 jsem musel znovu nahoru. A poslední let bylo skoro to samé, zase motorování před 8. minutou letu. Celkem tedy žádná velká sláva, ale už jsem psal, že s touto konfigurací pohonu (Phasor 15-4 na 2čl.) Havran potřebuje na 10 minut tak 40-50 s motoru, takže jsem rád za ten první let. Kdybych byl chytřejší, tak jsem ten 2. a 3. let „vytáhl“ rovnou výše, ale člověk vždycky doufá, že o nějaký ten stoupák zavadí, a taky jsem chytřejší nebyl :-).

A teď důvody, proč jsem dnešnímu odpoledni věnoval celý tento příspěvek. Dnes byly ty správné podmínky, abych si uvědomil, jaká že jsou ty elektrovětroně nádhera.


Nechávám éro sestavené ve „sklepním hangáru“ a létat opravdu chodím – je to asi 10-15 minut, i když do kopce. Už cestou na „pastvinu“ (opravdu, pasou se tam krávy, ale na rozdíl od psů jsou to mírumilovná zvířata) jsem minul „motoráčkáře“ – i když mě budou mít za fouňu, šel jsem o 300 m dále, abych nemusel poslouchat to jejich „ječení“.

Slaboučký a „variábl“ vítr, takový ten opar v údolích, klid – každý zvuk se šíří na kilometry daleko (výletníci na hradě, koně v údolí a vlastně i ty motoráky) a do toho elektrovětroň. Taková atmosféra se nedá zažít ani na soutěži, ani při jiném počasí.

To potom člověku nevadí ani to, že bude v soutěži asi zase poslední, že mu to v podstatě moc nelétá ani že dostane doma přes „čumák“, že si zase „hraje“ namísto něčeho užitečnějšího. Jsou mu v tu chvíli naprosto lhostejná pravidla i ty diskuse, co se okolo nich vedou, a je jen rád, že se na tu korespondenční soutěž přihlásil, protože by asi jinak těžko hledal důvod, proč na tu louku jít. Zbude naprosto nezkalená pohoda, která ho „nabije“ na celý příští týden a možná i déle, a také chuť se o ní s někým rozdělit.

Jan Kubica
21.11.2009